Kreativita a její rozvoj – Petr Žák
Co si z knihy odnáším a co využiji v praxi?
Kniha Kreativita a její rozvoj je svým obsahem náročná na čtení, obsahuje rozsáhlá teoretická východiska a praktické ukázky kreativních technik. V knize jsem se zaměřila na získání znalostí ohledně bariér v kreativitě a metod, které definují problém.
U kritérií kreativity mě překvapilo, že se dá posuzovat, zda daná věc je kreativní či nikoliv. Já totiž kreativitu považuji za spíše subjektivní názor jedince.
Jednou z bariér kreativity je druh osobnosti, který může způsob myšlení ovlivňovat. V knize autor píše, že je to individuální a nelze tento vliv přesně definovat. Podle starší teorie, která je v knize uvedená, bych já osobně neměla být tolik kreativní dle mé typologie melancholika, zároveň mám ale vyšší emoční inteligenci (lidé s vyšší emoční inteligencí jsou kreativní), takže já přímo jsem ten případ, u kterého to nelze podle tohoto kritéria určit.
U myšlenkové nepružnosti, také jedné z bariér v kreativním myšlení, autor popisuje náš týmový případ neflexibility, kdy používáme brainstorming pokaždé, když chceme vymyslet nové řešení. To, že se nám jednou brainstorming osvědčil, neznamená, že nejsou jiné metody na vymyšlení řešení.
Kniha mi až příliš připomínala průběh birth givingů, protože obsahuje techniky na definování problému, řešení problému, sběr dat a informací a plánování a realizaci. Doufám, že získané znalosti z kreativního řešení problému a definice problému pomocí metod budu moci využít na závěrečném birth givingu.
Metodu ABCDE na odnaučení pesimismu používám na svých terapiích, jen jsem nevěděla, že je to oficiální metoda. Připomíná mi to metodu housenky od Austina Kleona, kam se zapisuje posloupnost problémů a jejich důsledků. Snažím se nabourat své fixní myšlení tím, že se na problémy dívám objektivně a vidím v nich příležitost.
Definice kreativity
„Kreativita je schopnost představit si nebo vymyslet něco nového, tvořit nápady, řešení, myšlenky a díla za použití kombinace, změny nebo replikace existujících nápadů.“
Kritéria kreativity
Originalita – kreativita se projevuje v novém a neobvyklém spojení.
Správnost – naše řešení má být podle zadaných kritérií. Hodnotitel nejdříve kontroluje splnění podmínek a teprve poté kreativní stránku.
Aplikovatelnost – splnění kritérií, použitelnost a nové řešení.
Hodnota – přínos pro společnost nebo jedince.
Složky kreativity
Kreativní postoje
· Ochota nést riziko, otevřenost vůči změnám.
Kreativní schopnosti
· Schopnost představit si a vymyslet něco nového, schopnost řešit problém.
Kreativní procesy
· Procesy, které při řešení problému používáme.
Bloky a překážky v kreativitě
· Kritická povaha – nemění své názory a přesvědčení, přistupuje k zadání s jasně danými kritérii, které odmítá změnit.
· Druh osobnosti – má vliv na kreativní myšlení, avšak je to individuální. Sangvinik a cholerik je více kreativní než melancholik a flegmatik.
· Špatná dieta – špatná životospráva má negativní vliv na kreativní myšlení. Doporučuje se přijímat dostatečné množství bílkovin a složených sacharidů.
· Špatná tělesná kondice – únava brání kreativnímu myšlení.
· Strach – strach z odmítnutí řešení, z nezvládnutí úkolu, z osobního zesměšnění, ze ztráty hrdosti, z nedostatečného výstupu a kreativního procesu. Strach zabraňuje mozku kreativně přemýšlet.
· Netvůrčí způsob řešení konfliktů – tendence vše směřovat k úspěchu. Řešením je aplikovat strategii WIN-WIN, kdy se obě strany považují za vítěze.
· Špatný stav skupiny – i jednotlivec může být kamenem v cestě, dobrý facilitátor dohlíží na zapojení všech členů týmu do práce.
· Vysoce vyvinuté superego
· Převaha levé mozkové hemisféry – levá mozková hemisféra je více analytická, logická a lineární, může být na škodu kreativnímu myšlení.
· Konzervativní zvyklosti – bojíme se něčeho nového, nechceme nic neznámého.
· Nevhodný způsob dotazování – projevuje se nekvalitními technikami, zadávání úkolu i stanovení měřítek.
· Myšlenková nepružnost – je potřeba být flexibilní.
· Neschopnost změnit úhel pohledu – na problém se musí nahlížet i z jiného úhlu.
· Potřeba moci a kontroly – projevuje se omezením, restrikcí a zúžením kreativního procesu.
· Pesimismus – pesimismus se dá odnaučit, např. metodou ABCDE.
· Časová tíseň – každý limit je vrahem kreativity.
· Nesouměrnost úkolů a schopností – kompetence a úkoly předávat lidem, kteří jsou schopni je splnit.
Odnaučení pesimismu – metoda ABCDE
A (Adversity/Nepříznivá událost) – Pojmenujte nepříznivou událost, je opravdu tak nepříjemná?
B (Beliefs/Přesvědčení) – Jaké máme postoje k této události?
C (Consequences/Důsledky) – Co se stane, když tuto situaci nebudu řešit? Jaké jsou důsledky události?
D (Disputation/Debata) – Jaké mám důkazy pro pravdivost svých tvrzení a postojů?
E (Energization/Dodání síly) – Mohu událost nějak vyřešit nebo předejít ji? Lze to obrátit v pozitivní stimul?
Kreativní techniky v praxi – definice problému
Metoda 5W a 1H
· Čím konkrétnější otázky jsou, tím podrobnější je výsledek.
WHO, WHAT, WHERE, WHEN, WHY, HOW?
Analýza silových polí
· Pojmenovává vše, co může mít pozitivní i negativní vliv.
· Na papír/tabuli se nakreslí horizontální přímka, na ní se napíší pozitivní síly, které mají vliv a pod ní se sepíší ty negativní.
Analýza CATWOE
· Hlavním účelem je dobrat se kořenové definice. Aplikuje se tam, kde je potřeba se dobrat problému.
C (Customer/Zákazník) – konečný zákazník. Koho řešní problému ovlivní a jak?
A (Actor/Herec) – všichni, kdo vykonávají aktivitu uvnitř systému a je na nich systém závislý.
T (Transformation proces/Proces přeměny) – Proces přeměny, kterou systém prodělá tak, aby se ze vstupů staly kvalitativně odlišné výstupy.
W (Word view/Náhledy na svět) – Nedefinované tlaky, které na systém působí (např. lidský faktor – osobní postoje, psychika)
O (Owners/Majitelé systému, vládci) – Všechny prvky, které mohou systém zastavit nebo pozastavit.
E (Environmental constraints/Prostředí) – Prostředí, v němž systém funguje a které mohou mít vliv.
FISHBONE diagram
· Identifikuje možné zdroje, příčiny a skryté důvody.
· Páteří diagramu je kardinální problém a na něj jsou napojena jednotlivá žebra (dílčí oblasti), která mají na něj vliv.
Kreativní techniky v praxi – hledání nápadu
Metoda Super Groups
· Používá se při vývoji nového produktu.
· Vytipují se klíčové skupiny (lidé, kteří budou produkt či službu používat, výrobci a dodavatelé), vytvoří se z nich skupina a nechají se generovat nové nápady, výsledky jsou poté společně zpracovány.
Hrušky a jablka
· Metoda podporující fantazii a kreativní řešení.
· Na problém nahlížíme jako na věc a vybereme náhodně jiný předmět, se kterým budeme problém porovnávat. Sestaví se seznam věcí, které mají tyto věci společné. Poté se vytvoří seznam odlišností mezi nimi.
· Oba seznamy použijeme dále ke generování nápadu.
Zvýrazňování
· Když máme spoustu nápadů, roztřídíme je do skupin podle podobností a zvýrazníme společné prvky.
