Kraď jako umělec
Na začátku mi byla kniha velmi nesympatická a hned s prvními myšlenkami jsem měla problém a zvažovala tak, jestli v knize dále pokračovat, nakonec jsem ráda, že jsem knize dala ještě šanci a odnesla jsem si z ní mnoho zajímavých poznatků.
Myšlenky, které mne zaujali:
Nevěřím v umění, věřím v umělce.
Všechno googli.
Co je to originalita? Neodhalená kopie
Počítač v nás probouzí skrytý perfekcionizmus
Napiš knihu, kterou by, jsi chtěl sám číst.
Celou dobu čtení, se nás autor vlastně snažní motivovat k akci, že nemusíte mít originální nápad (protože nic není originální) že se nemusíme trápit tím, že někdo už vymyslel něco podobného a naopak se toho naučit využívat. Inspirovat se svými vzory, několika na ráz, a dát dohromady jednotlivé kousky, co se nám líbí.
Papír a tužka-nevím proč, ale tato část se mi velmi vryla do paměti, kdy je zde i řečeno, že počítač v nás probouzí skrytý perfekcionizmus, všechno můžeme hned vymazat, upravit, změnit a mít opět čistou plochu a vlastně není vidět ten proces za naší prací, ale pouze výsledek. Jako fotograf jsem s tím velmi souzněla, kdy v grafických programech se ze mne stává perfekcionista a všechno můžu předělat hned po tom, co něco vytvořím a tak jsem se rozhodla tuto myšlenku aplikovat do praxe a své další focení není plánuji na papír: samotný námět, uspořádání fotografii a najednou je proces zábavnější a já mám pocit, jako bych si hrála a nepracovala
Vedlejší projekty a koníčky jsou důležité.
„Myslím, že je důležité mít rozjetých hodně projektů najednou. Pak se mezi nimi totiž dá přepínat“
Zde si myslím, že byla kniha v rozporu s mnoha jinými knihami a vlastně i názory, které jsem často slýchávala. Všichni vám neustále říkají, ať se soustředíte na jednu věc pořádně a tato kniha tvrdí vlastně pravý opak a na jednu stranu souhlasím. Můžete si odpočinout od jednoho projektu a pracovat na druhém, otázkou je, jak moc jste potom efektivní a zda-li u každého projektu uděláte řádně svou práci a nebo, jen přebíháte z jednoho projektu do druhého.
Nezáleží na tom, kde žiješ
Toto jsem slýchala naopak často, a i zde to je zmíněno a velmi s touto myšlenkou souzní v dnešní době za pár kliknutí můžete být díky internetu třeba v austrálii, díky knihám si můžete popovídat třeba s Oprah, díky uměleckým dílů cestovat v čase a díky filmům prožít budoucnost, minulost i nerealitu. Zároveň bych sem taky ale zařadila reálný svět, kdy 5 vašich nejbližších přátel určuje, jací jste vy sami.
Celkově se mi kniha velmi líbila a bavila mne. Nedozvíte se zde asi žádné převratné myšlenky, ze kterých by, jste se posadili na zadek, ale jako inspirace slouží kniha skvěle.
