Kniha je krásně zpracovaná, krátká a pěkně se čte, jako další tituly od autora. Jediné co, tak svým malým formátem Vám nezapadne do knihovničky a bude vždy vyčnívat, to nemusí být nic špatného, protože se díky tomu můžete ke knize vracet častěji, protože jí máte na očích.
Kniha je založena na myšlence, že vše už bylo vymyšleno, jakékoliv nové nápady vycházejí z něčeho, co už existuje. Je potřeba se naučit dobře krást. Využívat věci, které již existují. Autor pojednává o kreativitě a tvoření. Zaujalo mě, že kreativita nemůže být bez nudy. Když jsme zaneprázdněni prací, nebo máme prostě plnou hlavu, nemůžeme být kreativní. To je něco co jsem si neuvědomovala, ale když jsme se nad tím zamyslela, zjistila jsem, že je to opravdu pravda. Myslím, že když si člověk uvědomí, že se nudí a zvládne to využít ke kreativitě a tvoření, vzniknou skvělé nápady a člověk se kreativně vyblbne.
Kapitola Pracuj rukama mi připomněla něco, co říkala moje terapeutka x let zpět: Práce rukama je důležitá! Vlez si na zahradu, přesaď kytku, namaluj obraz, připrav jídlo rukama. Tyto věci nádherně čistí mozek a pomáhají ti myslet jinak. Překvapilo mě, že o tom samém se zmiňuje i autor. Nedávno jsem začala dělat Bullet journal, jehož součástí je kreslení několika obrázků. Každý den tím strávím ca 15 minut a je to skvělý čistič hlavy a forma terapie. Musím říct, že mě perfektně hlavu čistí i jiná věcička: puzzle. Puzzle jsou pro mě zlatý důl na vyčištění hlavy. Mrzí mě že jsem dlouho neskládala a chtěla bych se vrátit k pravidelnému skládání.
To, že nové nápady jsou z již existujících nápadů jsem věděla. Zajímavé pro mě bylo jak autor pojednává o kreativitě, denní rutině a pracovním prostředí. Například jeho dva pracovní stoly, jeden na digitální věci, druhý na papírové věci. Nedokážu si představit, že mám v bytě tolik prostoru, že mohu mít dva stoly. Mám sotva půl stolu. Myslím že důležitější je si na obě činnosti dát vlastní čas a prostor. Když dělám na počítači, tak kolem sebe nemít rušivé papíry atd a naopak.
