Vybral jsem si "Koučování" od Johna Whitmora, protože jsem si uvědomil, že pro dosažení svých cílů potřebuji lepší komunikační a vedoucí schopnosti. John Whitmore je uznávaný odborník v oblasti koučování a tato kniha nabízí praktické rady a návody, jak účinně koučovat sebe a jiné lidi a pomáhat jim dosahovat jejich cílů.
V koučování máme 2 role: Kouč je odpovědný za proces koučování a koučovaný je zodpovědný za výsledek koučování.
Koučování lze použít téměř v jakékoli situaci, včetně běžného rozhovoru. Avšak obecně se hodí pro: motivaci zaměstnanců, řízení delegace úkolů, řešení problémů, řešení vztahových konfliktů, tvorbu týmu, hodnocení a ocenění práce, plnění úkolů, plánování a kontrolu, rozvoj osobnosti zaměstnanců a práci týmu. Představ si koučovaného jako mladý dub s obrovským potenciálem stát se silným a statným stromem. Pokud mu poskytneš správnou péči, podporu, vhodné podmínky a ukážeš mu, co je možné, bude se moci rozvíjet a dosáhnout svého plného potenciálu. To se mi osobně pojí s principy Maslowovy pyramidy potřeb. Jak kouč, budu se snažit podporovat koučovaného v naplňování jeho základních potřeb, aby mohl lépe pracovat na vyšších úrovních a měl prostor se dále rozvíjet. Koučování se soustředí na budoucí příležitosti, nikoli na minulé chyby. Pro dosažení tohoto cíle je důležité začít vnímat lidi především jako potenciálního zdroj výkonu a rozvoje. Je také důležité přijmout optimističtější představu o skrytém potenciálu, který se nachází u každého jedince. Pro dosažení tohoto cíle je důležité podporovat nastavení mysli koučovaného, aby i on věřil ve své schopnosti. Tuto metodu nazýváme Inner Game, ve které se zdůrazňuje, že největší překážkou i pomocníkem při dosahování cílů je naše vlastní mysl.
Koučování má u koučovaného 2 hlavní cíle:
Zvýšit vnímání skutečnosti - uvědomovat si, vnímat a pochopit to, co vidíme, slyšíme, cítíme atd. otázkami jako "Jak se cítíš? Co prožíváš? Co se kolem tebe děje? Jak bys chtěl cítit?" Tyto otázky nám pomohou lépe porozumět skutečnosti.
Zvýšit odpovědnost - koučování není o tom, že kouč řekne koučovanému, co má dělat. To je úkol mentora. Kouč tedy položí otázky a koučovaný hledá na ně odpovědi. Tím se koučovaný stává odpovědným za svá rozhodnutí a vede to k větší odpovědnosti.
Na co si dát pozor při koučování?
Koučování by mělo být zaměřeno na dosažení cílů, které si koučovaný stanovil. Bez viditelných výsledků může dojít k oslabení sebedůvěry koučovaného a narušení hlavního účelu koučování. Finanční motivace a sankce nejsou v koučování vhodné, mohly by narušit vztah mezi koučem a koučovaným.
Leadership
Představme si modelovou situaci. Při rozhodování o kam jít po práci na pivo máme dvě možnosti.
První je vyslechnout názory všech kolegů, kde si každý může vyjádřit kam by chtěl jít, co by si rád dal a jak dlouho má čas.
Druhou možností je, že se najde leader, který rozhodne za většinu kolegů. Pokud se objeví nějaké námitky, leader může nechat rozhodnout většinu a rozhodnutí upravit tak, aby vyhovovalo všem.
Rozdílem je, že demokratická diskuse je sympatická, ale může být časově náročná a nemusí vést k rozhodnutí.
GROW
GROW model je metoda koučinku, která poskytuje návod a strukturu pro práci s koučovaným. Tento model se skládá z kroků Goal (cíl), Reality (realita), Options (možnosti) a Will (vůle). Tyto kroky pomáhají koučovanému dosáhnout svých cílů a rozvíjet svůj potenciál.
Cíl: Koučování začíná tím, že se dohodneme na čase, který máme k dispozici. Poté se ptáme koučovaného, co by chtěl během této doby řešit a jaký by měl být cíl. Důležité je, aby cíl byl definován pozitivně a s ohledem na osobní motivaci koučovaného. Také se zeptáme, jaký úsilí je ochoten vynaložit na dosažení cíle.
Realita: Jako kouč musíme být nestranní a prezentovat tuto nestrannost koučovanému. Je důležité pozorovat skutečnost takovou, jaká je, a zaměřit se na pocity a pozorovat změny v chování. Podle knihy je důležité se zaměřit na specifický problém v těle, aby došlo k automatické sebekorekci. Když známe realitu, můžeme ji začít kontrolovat. Pokud se koučovaný při rozhovoru odchýlí od tématu, je důležité ho vrátit zpět na správnou cestu a zeptat se, jak se to týká problému. Je důležité také zjistit, co koučovaný doposud v dané situaci dělal a jaké to mělo účinky.
Možnosti: Jako kouč musíme umožnit koučovanému kreativní uvolnění a nechat ho snít. Je důležité poskytnout mu co nejvíce možností, i když nemusí být nejkvalitnější. Necháme koučovaného vybrat, co má pro něj největší závazek až v poslední fázi. Musíme odstranit všechny bariéry, které nám brání ve vymýšlení dalších možností. Jako kouč bychom měli vždy zeptat koučovaného, jestli chce slyšet i náš názor, než mu ho podsuneme. Je důležité si uvědomit, že rozhodnutí patří výhradně koučovanému a ne nám. Navrhneme otázku: A co ještě vás napadá, že můžete udělat?
Vůle: Nyní jsme na konci koučinku. Nyní je na koučovaném, aby rozhodl co konkrétně udělá. Jaký konkrétní krok udělá? Kdy to udělá? Jakou podporu potřebuje k dosažení cíle? Kdo mu tuto podporu poskytne? Je to reálné? (na stupnici od 1 - 10). Poslední fází je tvorba konkrétního plánu, který koučovaný uskuteční. Je důležité zkontrolovat, zda plán odpovídá cíli, který si koučovaný stanovil na začátku koučinku.
Tato kniha mi dala jasný návod a strukturu pro koučink, kterou jsem mohl využít při svých koučinkových sezeních. Naučil jsem se, jak správně komunikovat s koučovaným, jak mu sdělit časový limit a jak se ptát na jeho cíle a motivace. Zjistil jsem, jak důležité je udržovat si nestrannost jako kouč a zaměřovat se na skutečný problém, abychom mohli začít s kontrolou reality. Naučil jsem se také, jak uvolnit kreativitu koučovaného a nabídnout mu různé možnosti, aniž bych mu podsouval své názory. Na konci koučinku jsem se naučil, jak vytvořit konkrétní plán, který bude odpovídat cíli koučovaného a zároveň bude reálný a dosažitelný. Kniha mi tedy dala nástroje pro efektivní koučink a učila mě, jak se stát lepším koučem.
