Do této knihy jsem se pustil hned z několika důvodů. Za prvé se všichni furt hádali o tom, co je koučováním a co není a zda je to, jak někdo koučuje správné nebo se spíš jedno o mentoring atd. Vzhledem k tomu, že rád participuju v debatách, tak jsem se chtěl zapojit i do následujících debat, ale vzhledem k tomu, že jsem moc nerozuměl tématu, tak jsem nemohl. Dalším důvodem bylo, že je za tři body a asi už nemá moc cenu skrývat, že bohužel je bodové ohodnocení důležité. Třetím důvodem bylo i to, že si myslím, že kouč by měl umět naslouchat, což mi kniha jedině potvrdila a já bych se právě v naslouchání ještě potřeboval zlepšit.
Jinak ještě ke knížce a ke stylu psaní – miluju knihy, co obsahují případové studie a tato kniha jich má dostatečné množství. Ovšem i toto množství případovek péro mě tu knihu úplně nezachránilo a četla se mi poměrně těžce, i když byla velmi zajímavá.
Vypsal jsem si z knížky následující větu, protože si myslím, že s ní mívám trochu problém. ,,Pokud chcete v člověku objevit to nejlepší, musíte nejprve věřit, že v něm to nejlepší skutečně je a že je daný člověk schopen mnohem lepších výkonů.” Nebudu kecat, já mám hodně skony v lidi nevěřit a je pro mě těžké občas věřit v to, že je v někom to dobré skutku někde dřímá.
Dále se mi líbila myšlenka toho, že kouč sám svojí prací neustále roste. Protože když člověk pomáhá růst ostatním, tak roste i on sám. Klíčové pro takový růst je pak upřímná vášeň pro pomoc ostatním růst. Autoři v knize zmiňují způsoby, ve kterých je kouč schopný pomoct vyrůst a ve výsledků vyrůst i sám – zaujalo mě na tom, že když člověk roste v těchto oblastech, tak se z něj ve výsledků stane i lepší životní partner i týmový hráč. To mi nějak nedocházelo a navedlo mě to na zajímavé myšlenky.
Skvělé je doporučení na zapojení humoru a sympatie do koučinku, přináší to naději i optimismus. Smích je přeci nejlepší lék, že? Ovšem s ničím se to nesmí přehánět a je důležité tak vše ponechat autentické a upřímné – ovšem s humorem se dá přežít i ta největší krize.
K naslouchání mi pak přišlo zajímavé, že by se měla pozorovat i neverbální komunikace koučovaného, už chápu, proč na nás Vašek furt tak koukal 😊 Jinak naslouchání buduje důvěru, která je neskutečně důležitá pro úspěch koučování.
Dobrý byly i vypsané otázky zaměřené na cíle, musím říct, že čtení této části pro mě bylo takové self-koučování a sám jsem si i na tyto otázky v průběhu čtení odpovídal. Přiznám se, že jsem si neodpovídal úplně na všechny koučovací otázky, protože jich bylo strašně moc, ale nad některými prostě nešlo se na chvíli nezamyslet. Dobrá je část na to, jak se zbavit negativních emocí a přejít na pozitivní – občas to fakt strašně potřebuju. Docela mi bylo příjemné představovat si pocit lásky.
Závěr a aplikování do praxe
Kniha mě poměrně příjemně překvapila. Mínusem pro mě bylo, že ji nebylo jednoduché přečíst, chvíli mi to holt zabralo, ale ve výsledku ten přínos za to stál. Kniha se věnuje koučinku fakt do hloubky a vůbec jsem nečekal, že se tomu bude věnovat vyloženě jako práci.
Odnáším si alespoň částečné pochopení toho, co koučink je a taky spoustu užitečných otázek, na které je fajn si čas od času odpovědět.
