Proč jsem si knihu vybral?
Asi každý někdy bojuje s tím, že odkládá své povinnosti či závazky na později nebo je dokonce neudělá vůbec. Zároveň občas chceme začít s nějakým pro nás pozitivním návykem nebo se naopak chceme zbavit těch špatných. Vše výše zmíněné patří mezi důvody, proč jsem se rozhodl pustit do čtení této knihy.
O čem kniha je?
Kniha je kromě úvodu a závěru rozdělena do 4 částí, které se vždy zabývají jednou částí boje s prokrastinací. Na začátku knihy se dozvíme, co je to vlastně prokrastinace a jak se projevuje. Prokrastinace je z definice „chorobné odkládání úkolů a povinností“. Co je dle mého názoru důležité zmínit jsou pojmy „odpočinek“ a „lenost“. Ani jeden z těchto zmíněných pojmů se totiž nerovná prokrastinace. Prokrastinující člověk by na rozdíl od líného rád něco dělal, ale nedokáže se k tomu přemluvit. Při odpočinku zas člověk získává novou energii oproti prokrastinaci, kde ji ztrácí, protože stále přemýšlí nad tím, co musí udělat. V této knize se dozvíte, jak s prokrastinací bojovat včetně mnoha konkrétních nástrojů a návodů, jak je uvést hned do praxe.
Problém dnešní doby
V dnešní moderní době má každý z nás spoustu možností od toho, co si dáme k jídlu, až po výběr kariéry nebo třeba jakou zemi v létě navštívíme. Stále vyšší množství možností přispívá k takzvané rozhodovací paralýze. Rozhodování nám spotřebovává energii, kterou bychom jinak mohli věnovat konkrétním činnostem, ale my se zkrátka mnohdy nemůžeme pro žádnou rozhodnout. Tato rozhodovací paralýza je jedním z důvodů zvyšování prokrastinace.
Motivace
První a nejdůležitější část knihy se točí okolo fungování motivace a práce s ní. Existuje samozřejmě více druhů motivace a na každého platí trochu něco jiného. Vnější motivace neboli cukr a bič je základní varianta, kde nás motivuje buďto odměna nebo trest. Činnosti, ve kterých nevidíme smysl v nás ovšem vyvolávají odpor a často ani vnější motivace nepomůže k jejich splnění. Jako další možnost tu máme vnitřní motivaci pomocí cílů. Když si sami stanovíme cíl, kterého chceme dosáhnout, jsme mnohem více motivováni, protože děláme to, co chceme. Dávka uspokojení (dopaminu) přijde, jakmile daného cíle dosáhneme. Jak dlouho nám však vydrží? Následuje totiž pojem hédonická adaptace. Skutečnost, kdy si lidé zvykají na dosažení jejich cílů v řádů minut, hodin či dnů. Pozitivní emoce totiž rychle vyprchají a my si tak musíme nastavit cíl nový, abychom měli nový hnací motor do života. Tím se z člověka může stát takzvaný cíloví feťák. Musí stále dosahovat nových a větších cílů, aby byli spokojení. Třetí druh motivace je vnitřní motivace cestou. Základem je zde osobní vize, která je dlouhodobá a měla by obsahovat to, čemu chceme věnovat náš čas. O znamená, že se zaměřuje právě na cestu, ne pouze na výsledky. Během naší cesty samozřejmě můžeme mít stanovené určité body, kterých chceme dosáhnout. Jsou to pro nás však pouze milníky, díky kterým vidíme, že jdeme správnou cestou. Pokud děláme věci, které vedou k naplňování naší vize, jsme spokojení a vyplavujeme více dopaminu.
Jak řekl Albert Schweitzer: „Úspěch není klíčem ke spokojenosti. Spokojenost je klíčem k úspěchu. Pokud máte rádi, co děláte, budete úspěšní“
Akceschopnost
Tato část se zaměřuje na 3 složky akceschopnosti. Seberegulace, rozhodovací paralýza a hrdinství. Zároveň obsahuje spoustu užitečných a praktických nástrojů, které nám mohou v akceschopnosti pomoci na denní bázi.
Mezi ně patří:
„Buzer lístek“
„Todo today“
„Todo all“
„Hrdinství“
Výstupy
Tato kapitola se zaměřuje na další nástroje, které už nejsou tak praktické ve smyslu jejich používaní, ale pracují spíše s mentálním nastavením člověka a jeho dovednostmi.
Mezi ně patří:
„Innergame“
„Flow lístek“
„Křečko restart“
Citát z knihy: „Úspěšný není ten, který nepadá, ale ten, který umí nejrychleji vstát.“
Objektivita
V této kapitole autor lehce zabrušuje od tématu mentálních modelů, co znamenají, jak fungují a jak s nimi pracovat. Zmiňuje se zde Dunning-Kruger efekt neboli slepota nekompetentních. V hlavě máme subjektivní představy o fungování světa (mentální modely), ty však často nemusí odpovídat realitě. V tuto chvíli nastává již zmíněný Dunning-Kruger efekt, kdy člověk není schopen vnímat realitu a 100 % věří svému neobjektivnímu modelu reality i přes jasné důkazy, které ukazují, že se mílí.
ATP
Mám v plánu začít více využívat potenciál metody Todo all, kterou již částečně využívam, ale rád bych zkusil zapojit všechny její části a zjistit, jestli mi může pomoci ještě zvýšit míru produktivity. Věřím, že každý si v knize najde téma či problém, ktery ho aktuálně trápí a nalezne v ní návod, jak si ho vyřešit.
