Knowledge management

Úvod

Tuto knihu jsem si vybral, protože jsem se v pozici asistent kouče chtěl pokusit o to zlepšit předávání vědomostí v Tiimi. Abychom neztrácely know-how ročníků co odchází a abychom byli opravdová učící se organizace. Chtěl jsem získat rychlý přehled co to vůbec je knowledge managment a nějaké typy, jak na něm začít pracovat a co zlepšovat

Co je to knowledge managment

Knowledge neboli znalosti mají tyto vlastnosti:

• Je to kolekce mnoha zkušeností a pohledů. Je vždy propojené.
• Je to katalyzátor. Znalosti existují jen v praxi. Tedy informace, která nevyvolává akci, není znalost.
• Znalosti se dají aplikovat i v jiných kontextech, než odkud pochází.

Je tedy nutné rozlišovat managment informací a znalostí. Znalosti totiž narozdíl od informací nejsou statické a jsou mnohem více flexibilní.

Také je zapotřebí si uvědomit 3 druhy znalostí. Osobně si to představuji jako skupenství vody. Stejně tak jako voda při změně teploty mění skupenství i znalosti při různých procesech mění skupenství. Typy znalostí jsou:

• Tacitní znalost:Definice: Tacitní znalost se odkazuje na znalosti, které jsou obtížné vyjádřit nebo kodifikovat. Je pevně zakotvena v osobních zkušenostech, názorech a intuici.
• Charakteristiky: Tacitní znalost je často subjektivní, závislá na kontextu a osobní. Zahrnuje dovednosti, přesvědčení a zkušenosti, které jsou obtížné přenést ostatním explicitně.
• Příklad: Schopnost zkušeného projektového manažera navigovat v komplexních dynamikách týmu na základě let zkušeností a porozumění jednotlivým členům týmu.
• Explicitní znalost:Definice: Explicitní znalost je formální a kodifikovaná znalost, kterou lze snadno vyjádřit, zdokumentovat a sdílet. Je hmatatelná a lze ji přenést prostřednictvím písemné nebo ústní komunikace.
• Charakteristiky: Explicitní znalost je objektivní, systematická a snadno sdělitelná. Zahrnuje fakta, data, postupy a další informace, které lze vyjádřit explicitně.
• Příklad: Detailní plán projektu s popisem úkolů, časových plánů a zdrojů potřebných pro konkrétní projekt.
• Implicitní znalost:Definice: Implicitní znalost je znalost, která není explicitně vyjádřena, ale je zakotvena v procesech, rutinách a praxi. Často je sdílena prostřednictvím akcí spíše než slov.
• Charakteristiky: Implicitní znalost není přímo vyjádřena a může být obtížné ji formalizovat. Je přirozená v způsobu, jakým jednotlivci nebo skupiny provádějí úkoly nebo činnosti.
• Příklad: Nesmířlivé porozumění mezi členy týmu o tom, jak nejlepším způsobem přistupovat k určitým úkolům, založené na sdílené zkušenosti při společné práci.

Knowledge managment je vlastně jen o tom, jak zajistit převod mezi nimi a jejich uchovávání. To, co také musíme rozlišovat jsou zdroje znalostí a jejich tok organizací. To jak rychle se organizace učí zaleží na tom jak rychle protékají informace její různými sektory jejího Knowledge Chain.

• Interní povědomí:Popis: Tato fáze zahrnuje rozpoznání a porozumění znalostem uvnitř organizace. Jedná se o to být si vědom dovedností, odbornosti a informací dostupných interně.
• Příklad: Identifikace klíčových jednotlivců s odbornými znalostmi nebo vědomí, kde jsou uvnitř organizace uloženy specifické informace.
• Interní reaktivita:Popis: Jakmile organizace interně vnímá, tato fáze se zaměřuje na schopnost efektivně reagovat na vlastní znalosti. Zahrnuje procesy pro přístup a využití interních znalostí.
• Příklad: Implementace systémů umožňujících zaměstnancům přistupovat a aplikovat interní znalosti ve své každodenní práci.
• Externí reaktivita:Popis: Tato fáze rozšiřuje zaměření na externí zdroje. Zahrnuje schopnost organizace reagovat na externí znalosti, trendy nebo změny v obchodním prostředí.
• Příklad: Přizpůsobení strategií na základě trendů v odvětví, akcí konkurentů nebo změn v externím trhu.
• Externí povědomí:Popis: Konečná fáze zahrnuje aktivní hledání a porozumění externím znalostem. Jde o to být si vědomý a reagovat na znalosti mimo hranice organizace.
• Příklad: Monitorování odborných publikací, účast na konferencích a zapojení do externích sítí k udržení informovanosti o nejnovějších událostech.

Jak zlepšit knowledge managment

Abychom zlepšili procesy knowledge managmentu musíme nejdříve pochopit procesy přeměny informací. Protože to nám pomůže identifikovat jaká procesy už máme a jaké nám chybí. Díky tomu budeme vědět kam naši pozornost zaměřit a jak rozvíjet organizaci. To o čem tady mluvím je tvz. SECI model. Velmi často zmiňovaný například v True story…

Co tedy musím udělat, abych mohl zlepšit proces knowledge managmentu?

1. Zjistit jaké máme zdroje znalostí. Jak tacitních tak explicitních.
2. Zjistit, jestli jde tacitní znalosti převést na implicitní. A zajistit jasný přístup k explicitním znalostem. Zkrátka zaručit že lidé co hledají odpovědi a ty co je mají se spojí.
3. Zjistit jaké již máme procesy, které podporují předávání znalostí. A přemýšlet, jak je podpořit.
4. Na základě poznatků se dát do akce. Podporovat procesy co už máme. Sjednotit zdroje explicitních znalostí a hlídat zdroje znalostí a ty udržovat.

Závěr – ATP

Na RD, kde se dané téma řešilo jsem se zapojil do skupinky, která se touto problematikou zabývala. Zjistili jsme, že hlavní nedostatek je u nás v předávání explicitních znalostí uvnitř organizace. Na základě toho jsme se shodli, že je potřeba zařídit tvz. Portál. Což bude ve formě rozšířené esej banky, tak se budou moci nahrávat zápisy z našich různých zdrojů znalostí. V nich bude možné hledat podle obsahu. Zároveň se chceme zaměřit na process co už máme HC. A aktivně ho vylepšovat, aby se zde předávali užitečnější informace.

Jelikož byla kniha velmi teoretická, tak jako ATP vnímám to, že díky znalosti teorie jsem věděl, jak věci pojmenovat. Co vlastně máme dělat, abychom zlepšit knowledge managment a také možnosti řešení.