Kniha o zmrzlině? Kdo by neměl rád zmrzku ? Já jí mám rád a když jsem zjistil, že Johannes Partanen doporučuje knihu o firmě, kterou jsem znal jen pod zmrzlinou tak mě to zaujalo. Říkal jsem si, že to bude velká změna od knih, které jsem četl předtím. I v oddělení 82 doporučených knihy byla v podkategorii o podnikání. Říkal jsem si, že jsem tu i kvůli podnikání a knihy na toto téma jsem poměrně dost vypustil. Vybral jsem si knihu, která by měla prohloubit mé znalosti o podnikání a ještě k tomu doporučená od Johannese.
Autorem knihy je částečný vlastník a bývalý ředitel americké výrobny zmrzliny Ben And Jerrys. Také je to jejich kamarád, který s nimi začal podnikat již ze začátku tvorby firmy. Ben a Jerry byli kamarádi již na základní škole. Spojovala je jejich “odloučenost” od ostatních spolužáků. Po svých studiích, které se netýkaly ani kulinářství ani podnikání se rozhodli, že spolu začnou podnikat ve výrobě zmrzliny. Plán měli velice promyšlený, ale měli před sebou několik překážek. Na tomto překonávání se mi nejvíce líbilo, jak si vybírali místo pro svou první pobočku. Chtěli místo s podnebím, kdy je možné prodávat zmrzlinu celoročně, ale protože ceny na ně byli moc vysoké rozhodli pro stát Vermont v americe, který sousedí s Kanadou. Znamenalo to tedy, že zmrzlinu přes celý rok prodávat nemohli. Ale jim to nevadilo. Hlavním cílem bylo dělat zmrzlinu ať už jak už. A jak hned ze začátku podnikání dosáhli velikého úspěchu? Přijde mi srandovní, že vlastně náhodou. Ben neměl skoro vůbec smysl chuti a čuchu. Trval si tedy na tom, že chce ve své zmrzlině texturu (tedy kousky, které zahrnovaly oříšky, kusy sušenek, rozinky a jiné). Také si oba potrpěli na kvalitě. Rozhodli se tedy vytvořit nejhutnější a nejkvalitnější zmrzlinu na trhu. V rámci výroby to znamenalo, že obsah smetany bude vyšší než u “normálních” zmrzlin a nařezenost vzduchem bude menší než u těch “normálních”. Začali s produkcí v bývalé benzínce s jedním výrobníkem na zmrzlinu. Úspěch se dostavil z nenadání. Po tomto několika úspěšných letech se rozhodli výrobu zvětšit. Jerryho nahradil autor Fred “Chico” Lager. Z malé firmy, kterou spravovali dva kamarádi se po 6 letech stala firmy, která měla obrat přes 42 milionů dolarů ročně.
Kniha se mi zdála vážně čistě o podnikání a její výběr byl trochu nešťastný. Četl jsem ji hrozně dlouho, protože mě moc nebavila. Pro mě to tedy znamená, že už si asi moc dalších knížek o podnikání nevyberu. Nevím. Možná dám ještě nějaké šanci, ale pouze na doporučení. Na druhou stranu mi tato kniha ukázala, jak to reálně může fungovat ve firmě, kde jim není jedno jejich mise, vize či leadership. Ben, který ve společnosti zůstal celou dobu byl jejím nejmenovaným leaderem. Management mu “kazil” realizovatelnost jeho plánů, na to jak společnost rozvíjet. Usměrňovaly ho jak se jen dalo, ale Ben si stál za svým. Viděl jsem ho tam v pozici dominantního leadera či vizionáře. V knize se také píše proč byla jejich zmrzlina tak oblíbená. Podporovaly hodnoty, které podporovalo východní pobřeží USA. (mentalita a hodnoty v americe jsou už rozděleny od války severu proti jihu, kdy sever je více demokratický a jih republikánský). Takže měli sérii nanuků Dollar for peace (dolar pro mír). Po částečném překomolení nám vznikne dollar for piece (dolar za kus). Tímto marketingovým tahem podpořili a snažili se obeznámit jejich zákaznickou základnu o studené válce. Také prodávali nanuky za dolar. Dále přispívaly a dávali zmrzlinu všem komunitám, které si o to požádaly. Podporou si tvořili kvalitní vztahy se širokou veřejností a hlavně se zákazníky. Z knihy jsem si asi nejvíce odnesl pohled na firmu, která se zabývá i věcmi, kterými se zabýváme v Tiimi. Hodnoty, vize, mise či marketing.
