Úvod
Sprint tolikrát zmiňovali Honza se Símou na našich TS až se jednou odhodlali a udělali ho jako celé samostatné TS. Upravili celou strukturu Sprintu tak, abychom ji stihli ve 4 hodinách a výsledek mě okouzlil. Takto efektivní a přirozený systém vedení projektu jsem nezažila a opravdu si mě Sprint získal. Tato esej bude můj popis a reflexe tohoto TS z pohledu účastníka.
Doporučuji si k eseji vzít sepsaný průběh Sprintu, který vám sám o sobě hodně prozradí:
https://www.melvil.cz/wp-content/uploads/2017/02/Sprint_kontrolni-seznamy.pdf
ATP TS Sprint
TS vedl Honza se Símou a po dlouhých poradách dokázali 5 denní průběh efektivně narvat do 4 hodin tak abychom projeli všechny zásadní fáze a zkusili si nové metody a obecně styl spolupráce. Rozdělili jsme se do dvou skupin po 6 lidech, měli jsme tyto role: rozhodovač, facilitátor a různorodé zbylé členy - já byla jedním z nich. Jako problém jsme měli předělání našeho týmového webu GimiTimi. Místnost jsme zvolili velkou komunitní, jelikož se v ní nachází hodně tabulí a je tam více prostoru.
Harmonogram
5 x 30 min - každá půlhodina jeden den, mezi nimi 5 min pauzy.
Popis průběhu
Jelikož jsem nikdy neprošla běžným sprintem nemůžu momentálně porovnávat, ale pouze popsat mé dojmy z tohoto turbo sprintu.
Začátek byl mírně zmatený, což bylo primárně z důvodu malého cíle (velký problém bychom nezvládli narvat do 4 hodin). Proto jsme na něm neměli moc co vymýšlet například v mapě a zároveň jsme neměli přítomné experty, takže pondělí nebylo tak zářivné, spíš jsem načerpala “sprintový mood” a to: psaní všeho na tabuli, papírky (post-it) všude, zásahy facilitátora a rozhodovače.
Úterý už jelo krásně, zkusili jsme se kouknout ke konkurenci a načrtnout naše návrhy. Nejdřív jsme se o nich pobavili a potom jsem objevila největší kouzlo sprintu - tichou práci. Každý si sám přemýšlel a načrtával návrhy v časovém omezení. Každý z nás udělal 4 návrhy, které se následující den/půlhodinku prezentovaly.
Středa začala anonymním vylepením nákresů na tabuli a následně probíhalo hlasování o nejlepším z nich. Každý jsme měli dva hlasy v podobě papírků a rozhodovač měl ještě jeden o větší váze, hlasovalo se v tichosti. Nakonec jsme rozhodli pro jeden z návrhů a ostatní schovali na případnou další práci s nimi.
Ve čtvrtek jsme se ponořili do prototypace našeho návrhu ze středy. Rozdělili jsme se do nových rolí, já byla tvůrce, další role byli: sešívač, textař, rešeršér a tazatel. Tvořili jsme každý dle své role, ale zároveň spolu komunikovali dle toho co jsme potřebovali, za 15 min jsme vytvořili solidní návrh webu v aplikaci Canva. Tazatel se během naší prototypace připravoval na rozhovor s prvním “zákazníkem”. Prototyp jsme vyzkoušeli a šli jsme do další fáze…
Poslední den/půlhodinka byla již o reálném střetu se zákazníkem. Rozhovor probíhal v jiné místnosti než celé tvoření. Tazatel se vydal s ním prototyp otestovat. Snažil se přátelským přístupem a otevřenými otázkami dojít k tomu, jestli je mu náš web příjemný, kde se zasekává, co nechápe, co se mu naopak líbí,... My jsme celou dobu rozhovor sledovali a dělali si poznámky co zlepšit.
Co mi to tedy dalo?
Závěr
Sprint u mě tímto určitě nekončí, ráda bych ho zkusila v plné délce se všemi náležitostmi. Zároveň mi přijde super, a moc za to děkuji, že jsem si ho nejdřív zkusila v této formě, protože je to hodně odlišné od běžného fungování a i když má člověk přečtenou knihu praxe je jiná. Ráda bych ho využila na urychlení menších projektů v rámci Košilária - vytvoření webu Košilária, zařazení nového typu produktu,... Knihu doporučuji 10/10.
