Tuhle knihu jsem si vybral jako oddechové čtení. Také jsem byl zvědavý o tom, jak se vytvořit sdělení, tak aby se více chytly. Zajímalo mě to jak z pohledu marketingu, tak ale i na nějaké interní úrovni. Zkrátka jak předávat informace, tak, aby si je lidé dobře zapamatovali. Kniha je rozdělena do kapitol podle 6 principů zajímavých myšlenek.
Naše myšlenky musí být jednoduché. Pokud je člověk nepochopí určitě si je nezapamatuje. Proto musí naše myšlenka být lehce pochopitelná. Často je důležitější informaci sekat o vše složité a nepotřebné. Přijdeme tím o nějaké informace sdělení? Ano, ale pokud to neuděláme lidé si z našeho sdělení nezapamatují nic. Musíme naprosto nekompromisně zjednodušovat.
“Říkat 3 věcí najednou je stejné jako neříkat nic.”
Jednoduchost je kompaktnost a přesnost. Proto se pak informace lehce předává dál a lépe se šíří. Také je menší šance, že se předá špatně. Vzpomeňme si na složité sdělení v tiché poště. Často děláme sdělení složitými na úkor jednoduchosti. Protože se bojíme že budou nepřesné. Ale lepší, aby byli nepřesné než moc složité.
Jednoduchým způsobem, jak něco zjednodušit je přirovnat to k něčemu dobře známému. Obzvláště u složitých informací. Přirovnání udělá sdělení jednodušší, protože nemusíme popisovat všechny detaily jen ty rozdíly.
Jakmile už něco víme nedokážeme si představit jaké to je to nevědět. A proto vysvětlujeme věci příliš složitě pro ty, které nemají tolik informací jako my. Abychom mohli naše zprávy udělali jednoduché musíme se vžít do role těch co toho nevědí tolik co my.
Udělat něco neočekávaného něco šokujícího. Je nejrychlejší způsob, jak získat pozornost. Narušení vzorce je jedna z možností, jak něco zaujmout. Pokud narušíme běžný rámec toho, na co jsou lidé zvyklý zpozorní. Překvapení získá pozornost. Každý má rád překvapení. Proto je nutné překvapit.
Jak si získat pozornost?
Ukázat něco nečekaného. Překvapení musí ale podporovat naše sdělení.
Teorie mezery – Uděláme mezeru mezi otázkou a odpovědí
Dobře funguje nechat lidi hádat odpověď a když odpoví špatně jsou vice zvědavý na odpověď.
Jak udržet pozornost?
Aby nám pozornost k něčemu byla musíme ji potom i udržet. Zajímavé informace. Udrží pozornost.
Lidé mají vnitřní potřebu odpovídat na otázky a záhady. Měli bychom tedy tvořit zprávy, tak aby se čtenář chtěl dozvědět “Jak to dopadne?”
Tenhle pocit je tak silný, že ho nepřekonáme, i když víme, jak to dopadne.
Pokud divák neví o tématu téměř nic je důležité je informovat, aby věděli více a měli ve vědomostech jen mezeru a ne propast.
Je potřeba věci pojmenovávat tak, aby si lidé dokázali představit.
Past abstrakce – Pokud říkáme velká čísla a nekonkrétní výrazy, tak tomu lidé nevěnují tolik pozornosti. Abstrakce je velkou hroznou, která dokáže pohřbít naše sdělení.
Abychom si věci dobře zapamatovali potřebujeme vytvořit co nejvíce háčků. Vazby pomocí kterých si na to později vzpomeneme. Chceme, aby si naše sdělení lidé spojili s co nejvíce věcmi, co už znají.
Autority a anti-autority zvyšují důvěryhodnost. Anti-autorita je například kuřák po operaci plic komentující na škodlivost cigaret. Je vždy dobrý nápad hledat autority, které můžeme spojit s naší zprávou. Silnými autoritami jsou například státní instituce, nebo odborníci z oboru.
Dalším způsobem, jak zvýšit důvěryhodnost jsou detaily. Používejme detaily v našich zprávách, abychom zvedli důvěryhodnost.
Statistiky vytváří důvěryhodnost, ale jsou nudné, a proto je musíme zasadit do kontextu. Nejlepší je použít dobře představitelé přirovnání. Například: “Je tam 3000 kalorií.” Lepší je: “Je tam stejně kalorií, jako v 3 burgerech od Mcdonalds.”
Sinatrův test – Validace třetí stranou. Chceme, aby naše sdělení validovala třetí nezávislá strana.
Dobrý způsob, jak být přesvědčivý je přesvědčit sám sebe a pak až ostatní.
Nebo také vyzveme lidi, aby si naše sdělení sami ověřili. A naše sdělení se da lehce ověřit.
Lidé se více vcítí do situace jednotlivce než skupiny nebo statistiky. Jednotliví lidé v nás spíše vyvolají soucit.
Abychom získali opravdový zájem musíme cílit na to, co lidi zajímá. Oslovujeme jejich existujícími zájmy. Lidi se zajímají sami o sebe. Musíme mluvit o tom co lidi opravdu zajímá. U našich produktů zmiňovat co to přinese zákazníkům.
Mluvit více osobně. Vy si užijete…. Místo naši zákazníci si užijí….
Hledat v našich zprávách přesah. Nějaký vyšší smysl, který lidi přesvědčí.
Hledat přínos pro skupinu do které cílovka patří.
Abychom lidi přesvědčili. Musíme je přimět sundat analytické brýle. Což se dělá tak, že je navnadíme na jejich emoční mozek například otázkou. Jak se cítíte nebo Jak to je být na jeho místě. A poté přidáme naše sdělení. Lidé budou více využívat svoji emoční stranu a proto bude lépe možné je zaujmout.
Příběhy jsou lepší než plány a strategie. Vyprávění příběhů je velmi užitečné, protože se zde dají aplikovat všechny ostatní principy a ještě je to posílí. Lidé si pamatují příběhy ne sdělení.
Výzva
Tvořivost
Spojení
Odrazový můstek
Kniha byla velmi zábavná a velmi se mi líbila její struktura. Nejvíce užitečné byli hlavně spousty příkladů a i nějakých mentálních cvičení. Princi jsem hned aplikoval, když jsme měli TS na emailing a snažil jsem se principy více využít při psaní emaily. Také stále používám principy při sdělování nových informací, abych je udělal zajímavějších. Je to takový filtr, kterým se snažím procházet své sdělení. Knihu velmi doporučuji, protože se dá využít téměř všude v tom co děláme každý den.
