Moje sociální inteligence je velmi podprůměrná a nedělá mi to vůbec dobře. Potřebuji na ní výrazně zapracovat jinak můj život bude velmi prázdný a chudý. Chci mít větší jistotu v navazování mezilidských kontaktů.
1. Základní pravidla jednání s lidmi:
1. Nekritizujte, neposuzujte, nestěžujte si!
Carnegie hned u prvního pravidla odhalil můj velký problém. Prakticky všechno jsem dělal naopak. Druhé lidi jsem kritizoval, soudil a pak jsem si nezapomněl postěžovat jak mám těžký život. První dvě věci jsem dokázal optimalizovat, ale stále si někdy automaticky začínám stěžovat. Je to hluboký návyk a kniha mi pomohla pochopit, že to nikoho nezajímá, protože každý má své problémy a nechce poslouchat ještě problémy ostatních.
2. Šest způsobů, jak se zalíbit lidem:
3. Pamatujte si, že vlastní jméno zní člověku nejsladčeji a nevýznamněji ze všech slov.
3. Dvanáct způsobů, jak přesvědčit lidi:
4. Devět způsobů, jak změnit lidi, aniž se jich dotknete:
Emoční stvoření
Vždy jsem při kontaktu s lidmi předpokládal, že lidé ve většině času uvažují racionálně a logicky. Kniha mi pomohla pochopit, že to tak vůbec není. Mohl jsem si to uvědomit už dříve z knihy Pozornost, ale vůbec mi tahle perspektiva nedošla. Je to logické, mozek šetří energii. Používání sestupných systémů je vyčerpávající.
,,Kdykoli jednáte s lidmi, uvědomte si, že nejednáte s logicky uvazujícími bytostmi"
,,Přicházíte do styku s emočními stvořeními plnými předsudků hrdosti a ješitnosti."
Být naštvaný nemá smysl
Snažit se zaujmout nebo jinak interagovat s lidmi pomocí hněvu/trucování nemá žádný smysl. Ostatním to neřeší jejich problémy, nevytváří žádnou hodnotu. Jediný způsob jak zapůsobit na lidi je mluvit o tom, co zajímá ostatní, ne mě. A ukázat jim jak dosáhnout cílů, které si vytyčili.
,,Lide kteří se smějí, řídí, vyučují a prodávají mnohem snáze a vychovávají šťastnější děti."
,,Úsměv předává mnohem více informací než hněv."
Překvapivě se kniha trefilo přímo do oblasti, kterou chci rozvíjet - sociální inteligence. Už mám asi lepší intuici při výběru knih :). Odnesl jsem si z ní asi nejvíce koukat na člověka z druhé perspektivy, ne pouze z té mojí.
,,Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu, tak spočívá ve schopnosti vcítit se do toho druhého a vidět všechno jak svýma tak jeho očima."
Všechny uvědomění byly takové drobnosti, malé změny chování, skoro až blbosti, ale myslím, že právě spojením těchto drobností může mít obrovský přínos do sociálního života.
Naučil jsem se, že nemůžu být v kontaktu s lidmi tolik drsný/upřímný. Chce to hrát malé citové divadýlko. Pro někoho může být výraz divadýlko přitažený za vlasy, ale pro mě sedí, jelikož jsem byl opravdu až moc racionální (to se nerovná mé inteligenci). Dříve jsem tohle považoval za nemorální, ale došlo mi, že jsme opravdu jen chytřejší opičky, které přemýšlejí racionálně jen ve vzácných chvílích. Naši mysl živí hlavně emoce.
Každý, kdo se chce zlepšit ve své sociální inteligenci.
Z knihy mám rozporuplné pocity. Předává železná pravidla sociální inteligence, které platí už desítky let a budou další desítky let platit. Bohužel je toto vykoupeno unavujícími příběhy na které jsem neměl kognitivní kapacitu. Je to už asi tradice amerických autorů. Slibuju, že si na to už konečně zvyknu a už si nebudu stěžovat. :)