Jak získávat přátelé a působit na lidi byla první audiokniha, kterou jsem zde, při studiu v Tiimiakatemia, poslouchal. S tímto dílem Dalea Carnegieho jsem žil posledních pár týdnů a musím se přiznat, že jsem nečekal, že bych se na poslouchání audioknihy mohl takto vždy těšit. Je to jednoznačně kniha, kterou si budu ještě několikrát připomínat buď v audio nebo v papírové formě, protože toto dílo je velmi obsáhlé a má opravdu co nabídnout všem lidem, kteří se zajímají o společenské vztahy a mezilidskou komunikaci. Tuto knihu jsem si vybral z několika důvodů – jedním z nich je, že si myslím, že mám dobré předpoklady a jistý talent na to, mluvit s lidmi a působit na ně, hlavní důvod tedy je, že se chci v této oblasti co nejvíce vzdělávat, a tato kniha byla ideální nástroj do začátku této vzdělávací cesty. Dále Carnegie rozebírá několik metod, jak správně jednat s lidmi, nebo jak docílit toho, abychom byli oblíbenější. Čtenáře se snaží dovést k obratnějšímu vyjadřování, řešení problému s lidmi a ke snazšímu vyjádření nesouhlasu.
Co si z této knihy odnáším?
Odnáším si několik myšlenek a zásad, kterými se budu snažit co nejvíce řídit.
Musím říct, že při poslechu této knihy jsem měl nejednou ten známý „aha“ moment. Několikrát jsem si uvědomil, proč se vlastně lidé chovají tak, jak se chovají. Taky jsem si s poslechem jedné z kapitol uvědomil, jak zbytečné je lidi kritizovat. Musím přiznat, že i já jsem člověk, který kritizoval ostatní, ale teď se to snažím opravdu omezit. Uvědomil jsem si, že kritikou člověka, která není konstruktivní, nikam nedojdeme a může zapříčinit pouze neduhy ve vztahu s daným člověkem. Místo toho, abychom odsuzovali druhé, snažme se pochopit, proč se tak chovají.
Dalším důležitým uvědoměním, kterému se mi díky této knize dostalo je, že kdykoli jednáme s lidmi, uvědomme si, že nejednáme s logicky uvažujícími bytostmi. Přicházíme do styku se stvořeními plnými emocí, předsudků – jejich chování je motivováno hrdostí a ješitností.
Naslouchání je další téma, na které jsem se při poslechu knihy vždy velmi těšil. Snažil jsem se při poslechu reflektovat na sebe, na to, jak dobře, pozorně a upřímně dokážu naslouchat ostatním já sám. Musím říct, že ne vždy se mi to daří úplně úspěšně, i přesto, že naslouchání je dovednost, kterou bych se chtěl naučit téměř dokonale. Také jsem si uvědomoval 2 typy lidí, se kterými přicházím do kontaktu. 1. typ – člověk, se kterým když mluvím, tak pozoruji, že mě vlastně neposlouchá, že pouze „vyčkává“ na možnost, kdy bude moct promluvit on, a hlavně o sobě samém. 2. typ – člověk, který upřímně a bedlivě naslouchá všemu, co říkám. Vidím, že to, co říkám, ho opravdu zajímá a jak asi tušíte, s těmito lidmi se mluví s o dost větší radostí.
Další myšlenky a zásady z knihy:
· Skutečně velký člověk ukazuje svou velikost tím, jak se chová k malým lidem.
· Usmívejte se, piště lidem přání k narozeninám.
· Dávejte lidem otázky, na které budou rádi odpovídat, mluvte především o tom, co zajímá druhé.
· Vyhýbejte se hádkám, spor vyhraje ten, kdo se nepře.
· Snažte se upřímně dívat na věci očima druhého.
· Když řešíte sporné situace, začínejte přátelsky.
Závěr
Musím říct, že tahle kniha mě z těch, které jsem za poslední rok četl/poslouchal, bavila jednoznačně nejvíce a taky si myslím, že mi toho do života nejvíce dala. Je to kniha, kterou doporučuji každému, kdo chce zlepšit svoje mezilidské vztahy, chce se zlepšit v komunikaci a obecně ve společnosti lidí.
