Kniha "Jak získávat přátele a působit na lidi" byla na mém Reading planu už dlouho. To, že jsem se k ní dostala až ve svých 22 letech mi přijde škoda, protože jsem z ní mohla už několik let profitovat. Tato kniha se zabývá uměním komunikace a budováním vztahů, což je nesmírně důležité pro mé cíle v oblasti podnikání a týmové spolupráce v Tiimi.
Carnegie se zaměřuje na principy, které nám mohou pomoci získat přátele a získat podporu a uznání druhých. Všechna tato pravidla/poučky/dobré rady demonstruje na vlastních příbězích ze života. Kniha pro mě byla velmi čtivá a podnětná, nepomohla mi jen pro úspěšný život ve škole, ale i v osobních vztazích. Řekla bych, že díky této knize jsem se vyvarovala už několika slovním potyčkám, zbytečných konverzací a obohatila jsem se o více nadhledu.
Naslouchat, chválit - upřímně, chtít pochopit, mít zájem – upřímný, vztahovost, nadhled.
Jedním z klíčových bodů, kterými Carnegie zdůrazňuje důležitost naslouchání, je, že aktivní naslouchání a projevování zájmu o myšlenky a pocity druhých lidí je základem pro budování vztahů.
Kniha také přináší několik rad o tom, jak správně vyjádřit kritiku tak, aby nezranila ego druhé osoby. Ego všichni známe, víme, co znamená, ovšem já jsem to své při čtení této knihy měla možnost mnohem lépe poznat/osahat si ho. Sama z jógové filosofie se svým egem často pracuji, ale z trochu jiného pohledu. Carnegie se k tomu mému úspěšně dostal a odhalil jeho slabiny. Což ani nebyl původní záměr při čtení této knížky. Každopádně mi z toho vyplývá to, že pro jakékoliv případy komunikace, je třeba s egem pracovat, nenechat se ovládnout jeho expanzivní silou, zachovat klid a odstup.
Carnegie dále popisuje, jak se vyvarovat kritizování a odsuzování druhých, což podporuje pozitivní atmosféru v jakékoliv komunitě, v našem případě týmové společnosti. I to jsem se pokusila aplikovat v našem týmu, především na TS. Je to běh na dlouhou trať, skvěle se zde pracuje s výše zmiňovaným egem.
Autor také zdůrazňuje, že upřímnost a opravdový zájem o druhého jsou nezbytné pro budování trvalých vztahů. Pod to se podepisuji. Myslím si, že jakmile je firma založená na zdravé vztahovosti, není lepšího stavu. Osobně nyní, ve druhém ročníku, vnímám velmi pozitivní rozdíl od toho prvního právě v tom, že se více známe a opravdu se kamarádíme.
Další důležitou disciplínou, na kterou autor často naráží, je schopnost vyjádřit upřímné uznání a chválu. Carnegie tvrdí, že uznání a pochvala jsou silnými nástroji pro motivaci a budování pozitivního vztahu s lidmi. Když jsem začala aktivně oceňovat práci svých spolužáků a kolegů, zaznamenala jsem nárůst motivace a nadšení v týmu. To se pozitivně projevilo na našich výsledcích. Zajímavé také je se zamyslet nad rozdílem mezi uznáním a chválou. Uznání jsem z knihy nacítila jako něco hlubšího, něco, co se mnou uvnitř pohne, něco, čeho by si měl člověk upřímně považovat. Zatímco chvála, i ta upřímná, je konstatování libé skutečnosti. Myslím, že je důležité mezi těmito pojmy rozlišovat, protože mají odlišnou váhu.
Kniha nabízí konkrétní strategie, jak formulovat uznání tak, aby bylo autentické a upřímné. Zde se pohybujeme na tenkém ledě, aby uznání bylo opravdu upřímné, nemyslím si, že je vhodný nápad využívat strategií, leč vlastní emocionální inteligenci. A spíše, nežli trénovat formulaci uznání, trénovat sebevyjádření jako takové, vhodné vyjádření emocí, překládání jazyku své duše.
Ovšem rada od Carnegieho jako ,,Chvála by měla být specifická a měla by odrážet konkrétní úspěchy či kvality dané osoby.´´ je zkrátka dobrý tip, kterého se můžeme jen držet. Principy uznání a pochvaly jsou totiž univerzální a lze je aplikovat nejen v pracovním prostředí, ale i ve vztazích s přáteli a rodinou. Říká, že uznání a chvála přispívají k budování pozitivního prostředí, kde se lidé cítí oceněni a motivováni k lepšímu výkonu – s čímž naprosto souhlasím.
Při čtení Jak získávat přátele a působit na lidi mi často vyvstávala i kniha "Radikální otevřenost" od Kima Scotta. Scott se zaměřuje na efektivní komunikaci v pracovním prostředí a zdůrazňuje důležitost upřímné zpětné vazby. Toto téma se skvěle prolíná s principy Carnegieho, protože upřímná zpětná vazba je jedním z prvků radikální otevřenosti.
Kim Scott se stejně jako Carnegie zaměřuje na koncept "radikální otevřenosti" jako způsobu, jak dosáhnout lepších výsledků v týmu, budování důvěry a efektivní komunikace. Zdůrazňuje význam toho, že upřímná zpětná vazba by měla být jak vertikální (od vedení k zaměstnancům), tak horizontální (mezi kolegy). Klade důraz na to, že efektivní komunikace zahrnuje i schopnost konstruktivně přijímat kritiku a pracovat na svém růstu. Velké téma, troufnu si říci, nejen v našem týmu.
Řekla bych, že obě knihy se skvěle doplňují, obě narážejí na stejné téma, a to, jak vytvářet otevřené a podpůrné prostředí, které podporuje produktivitu a inovace, ať už v pracovní sféře nebo té osobní.
Celkově lze říci, že obě knihy mi poskytly cenné informace a nástroje pro efektivní komunikaci, budování vztahů a rozvoj týmové spolupráce.
