TÉMA: Důležitou roli hraje nejen IQ, ale také EI (emoční inteligence). Čím vyšší postavení v organizaci, tím vyšší důraz kladen na EI.
Kniha popisuje jednotlivé složky emoční inteligence – sebeuvědomění, sebeřízení, empatie, sociální dovednosti. Shrnuje také profilový vzorek leadershipu, rozbor lidské pozornosti, metodiky z praxe ke správnému vedení, nebo také poznatky z neurovědy k objasnění návazností.
Není to pouze návod, jak se stát dobrým lídrem, ale návod na to, jak být v životě šťastný a získat od něho to, co očekáváme. Jak se stát skutečným (správným?) lídrem svého života…
STRUKTURA knihy:
Úvod: Nejvýkonnější lídři se vyznačují vysokým stupněm dovedností – emoční inteligence. IQ má význam jako „prahové schopnosti“ – jakožto vstupní požadavky na vedoucí pozice.
Obecné rozdělení osobních schopností:
1. Čisté technické dovednosti (účetnictví, podnikové plánování, apod.)
2. Kognitivní schopnosti (analytické myšlení)
3. Kompetence EI (schopnost spolupráce, účelné změny řízení)
Osobní schopnosti k mimořádný výkonům: INTELEKT (schopnost rozumného myšlení, racionálního usuzování), ŠIROKOSPEKTRÁLNÍ MYŠLENÍ, VYTVÁŘET DLOUHODOBÉ VIZE
Důležitá poznámka: Pokud člověk zvolí správný přístup, může si emoční inteligenci (EI) vypěstovat. Lze ji stále vylepšovat!
SEBEUVĚDOMĚNÍ (selfawareness) – „Poznej sám sebe.“
Deprivace sebeuvědomění = pochybování a podceňování
Jak jej poznáme? Výstižně a otevřeně komunikujeme o svých emocích.
"Dokážou emoce změnit můj postoj/původní plán? Stalo se mi, že jsem se nechal unést emocemi a později jsem toho litoval?"
Charakteristický rys sebeuvědomění: Smysl pro humor je spojen se schopností zasmát se sám sobě.
SEBEŘÍZENÍ
Trojí směr pozornosti
STRATEGIE OBNOVY – při demotivaci v práci…
Prostředky reflexe – vytrhnout z rutiny, načerpat energii a realizovat nápady:
STAV „FLOW“ / PLYNUTÍ
= stav, při kterém se cítíme plně zaujatí tím, co děláme, nepotřebujeme k tomu nadměrné úsílí a podáváme maximální výkon
Jak se do něj dostat?
EMPATIE
SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI
EMOČNÍ INTELIGENCE (EI):
4 hlavní složky EI: sebeuvědomění, sebeřízení, empatie, umění mezilidských zdrojů
Faktory:
Jak poznáme? Odpovězme si na tyto otázky…
ŠEST HLAVNÍCH STYLŮ ŘÍZENÍ
1. AUTORITATIVNÍ – vizionář/vize, elán, nadšení, odpovědnost za cíle, inovace cesty k cíli
Zakomponování hlavního cíle do strategického plánu tak jako stanovit hybnou sílu růstu.
Formulovat představy tak, aby manažeři pochopili, že jsou klíčem k úspěchu.
Vizionář motivuje tím, že jasně vysvětlí, jak jejich práce zapadá do širší vize celé organizace.
Lidé, díky němu, chápou význam jejich práce.
Lídr definuje standardy, které se točí kolem vize. Reaguje na provedený výkon – tím posouvá.
Stanoví cíl, ale nechává volnost, k návrhům vlastních prostředků. Možnost svobodné inovace.
Omezení: práce s odborníky, sklon k panovačnosti
2. VSTŘÍCNÝ (AFILIATIVNÍ) – komunikativní, pečující, otevřený, důvěra, přizpůsobení
Snaží se o spokojenost zaměstnance a harmonické vztahy. Vytváří emoční vazby.
Nešetří pozitivní ZV, vyžaduje uznání, za dobře odvedenou práci odměňuje.
Omezení: důležitá je oboustrannost ve vztazích, sklon k průměrnosti, balanc a nepřehnat to
3. DEMOKRATICKÝ – seznámení se s názory druhých, možnost vyjádření
Po vyslechnutí názorů všech po usouzení učiní verdikt. Tím si získá důvěru a respekt.
Lidé mají možnost zasáhnout do vytyčování cílů a stanovení kritérií k úspěchu.
Ideální v případě, že lídr neví, jakým směrem se ubírat a potřebuje názory dalších.
Tento styl ztrácí smysl, nejsou-li manažeři kompetentní či informovaní pro poskytnutí rady.
Slabina: zdlouhavá sezení (omílají to samé), nízké ovlivnění, nevhodné během krize
4. UDÁVAJÍCÍ TEMPO – urguje předčasné splnění zadání
Stanoví nadprůměrně vysoká kritéria výkonu a jde svým příkladem. Posedlý rychlejší prací.
Označí ty, kteří nepodávají požadovaný výkon. Pokud to nezmění, budou nahrazeni.
Zaměstnanec nezná důvod práce, nezná souvislost mezi organizací.
Uplatní se v případě vnitřní motivace lidí a potřebě minimálního dohledu nad nimi.
Důsledky: tempo ničí klima týmu, morálka klesá, neúplná formulace, mikromanagement
5.
KOUČOVACÍ – poradce, osobní rozvoj (nikoli pracovní úkoly), dialog, zpětná vazba
Lídr nechá manažery se učit z chyb, dává jím prostor k osobnímu rozvoji.
Nesdělí, jak mají úkol provést, ale navede je k cestě, po které se k úkolu sami dostanou.
Pomáhá manažerům rozpoznat jejich silné stránky i slabiny. Povzbuzuje k nastavení si cílům.
Vynikající způsob k delegování povinností na ostatní.
Nevýhoda: zdlouhavý proces, sklízí úrodu po delším čase, neúspěšný styl odmítavým lidem
6. NÁTLAKOVÝ – neosobní, agresivní, vláda „teroru“
Unáhlený a rázný způsob jednání – používán v krizi. Morálka se vytrácí.
Typ vedení narušuje vytvořené vazby v organizaci a celkové klima – následně výsledky.
Případy s nutností expresního výsledku či řešení tento styl vyhledávají.
Styly se musejí prolínat pro nejlepší klima a zefektivnění pracovního výkonu – ideálně 4 z nich.
LÍDR vs NÁLADA:
JSEM SOCIÁLNĚ INTELIGENTNÍ LÍDR? – důležité v krizových situacích
Empatie: Rozumím motivaci jiných lidí, i těch odlišného prostředí? Jsem citlivý k jejich potřebám?
Naladění: Poslouchám pozorně a zamýšlím se nad tím, jak se druzí cítí? Umím se přizpůsobit jejich náladám?
Povědomí v organizaci: Vážím si kultury a hodnot? Znám nepsaná pravidla užívání sociálních sítí? Řeším problém dřív, než skutečně vznikne?
Vliv: Umím přesvědčit druhé v diskusi s apelem na jejich zájem? Dostává se mi podpory od důležitých lidí?
Rozvoj druhých: Radím a učím jiné? Poskytuji zpětnou vazbu?
Inspirace: Dokážu zformulovat přitažlivou vizi? Dokážu probudit v lidech to nejlepší, co v nich je?
Týmová práce: Žádám pracovní vklad každého člena? Podporuji všechny o vzájemnou spolupráci?
LÍDR vs. TÝM:
PROGRAMOVÁNÍ MOZKU – EMOČNĚ INTELIGENTNÍ CHOVÁNÍ:
1. Představa ideálního „já“ – skutečné „já“ a „já“, které vnímají ostatní
2. Vypracování taktického plánu – překlenutí mezi ideálem a skutečností; cvik činností
3. Vytvoření společenství kolegů a příbuzných (posilovači změny)
Otázky do 5 kroků… ala LEARNING CONTRACT…
„Jací chceme být?“
„Jací jsme?“ (očima druhých)
„Jak se ‚odtud tam‘ dostaneme?“
„Co dělat pro trvalou změnu?“
„Kdo nám pomůže?“
ODEPISOVÁNÍ NA MAIL
Dva lidé z firmy. Jeden nadřízený, druhý podřízený. Od obou mi dorazí mail. Komu odpovím dříve, komu později?
Z pravidla to bývá tak, že přednost má ten výše postavený. Je to dáno tím, komu věnujeme více pozornosti. Týká se to EMPATIE.
ZÁVĚR - ATP:
Doporučení: podívat se na každou věc s odstupem, z jiného úhlu – zkusit se podívat z pohledu zákazníka/hosta.
„Usmějte se a svět se usměje s vámi“ – motivační pasáže se s mým názorem ztotožňuji. Mohu potvrdit, že pokud zaslechnu smích či vidím dotyčného se smát, podvědomě tento jev zrcadlím. Často se mne lidé ptají, proč se směju, když se dívám do mobilu… Stává se to v případech příchozí radostné zprávy, která mě jednoduše naladí do pohody.
Kniha popisuje kapitolu „Emoční inteligence“ otázkami, které jsou obsaženy v našich Learning Contracts – což mi dalo další pohled na skutečnost, jak moc důležité pro nás LC je.
AK: Vyrobím si vlastní „čáru života“! Křivku, na které zaznamenám mé celoživotní události již od dětství – ty nejradostnější, také nesmutnější. Chvíle, kdy jsem byl nejpyšnější, nejnadšenější a nejjistější. Zvýrazním přechodná období, tedy fáze zásadních změn života. Nakonec zhodnotím celek.
Naučím se při tvorbě prezentací a příprav na přednášky předpovědět možné okruhy dotazů či zpětných vazeb. Naučit se předvídat.
Upřímně, kniha mi otevřela oči. Jedna z těch nejlepších. Předala další pohled na aktuální bytí.