Jak mluvit, když o něco jde…
Občas se setkávám s tím, že v každé komunitě vystupuji jinak. Někde jsem hodně vážný a jinde zase hodně uvolněný. Zdá se, že se tím tak snažím přizpůsobit do každé skupiny, abych tím tak mezi každé jedince zapadl a mohl být na stejné vlně a úrovni. Domnívám se, že je to tak správně, jelikož to čerpám z mnoha obchodních knížek. Proč však tuto knihu čtu je to, že v případě, kdy jsem v kolektivu hodně uvolněný, není tak snadné prosadit svou myšlenku, respektive ne s takovým důrazem, jako když jsem v kolektivu, kde jsem seriózní. Touto knihou jsem se tak chtěl naučit jasně formulovat své myšlenky, které mají mít skutečnou váhu.
Základní pravidla:
1. Začít od srdce
2. Naučit se pozorovat
3. Zajistit si bezpečí
4. Ovládat své příběhy
5. Oznámit své stanovisko
6. Průzkum stanovisek druhých
Autor klade důraz na uvědomění si svého vlastního chování a uvědomění si vůbec jeho cíle. A také si stanovit čemu se chci vlastně vyvarovat.
Naučit se pozorovat patří také k náročným disciplínám. Je totiž nutné pozorovat chování svého kolektivu, ale i sebe.
Zajištění si bezpečí je před samotným prosazením myšlenky nutné. Pokud se v kolektivu necítím bezpečně, je potřeba udělat krok zpět a vstoupit tak do kolektivu úplně jinou interakcí a získat tak nové sebevědomí.
Ovládnout své příběhy není vůbec snadné. Je nutné uvědomit si, jaké příběhy si v dané situaci vyprávíme, zpochybnit je a odhalit tak pravdu.
Následně na základě podnětů, co máme, můžeme oznámit důrazně své stanovisko.
V okamžik, kdy se druhý uchýlí k agresi nebo mlčení, tak je nutné prozkoumat jeho stanovisko. A zvážit jeho fakta. V tom momentu je na místě dát stanou emoce, parafrázovat (nebo zrcadlit) a zároveň uznat emoce druhého. Pak už je jen potřeba odhalit vlastní pohled na věc.
Rozhodovací metody:
1. Příkaz
Může být určen vnějšími silami. V týmu tím může být zvolený člověk, komu lidé důvěřují a provede tak finální rozhodnutí.
2. Konzultace
Lidé se rozhodují na základě informací, které získají od odborníka nebo jiné osoby s názorem. Při tomto procesu shromažďujeme názory ostatních a tvoříme celek.
3. Hlasování
Pokud před týmem stojí několik dobrých možností, je hlasování na místě.
4. Shoda
Lidé debatují do té doby, dokud zkrátka nedojdou ke shodě. Je to zdlouhavé, ale za výsledek to má spokojenost všech. Je však nutné počítat s tím, že se jedná o kompromisní variantu, která je jakýsi nedokonalý hybrid všech variant.
ATP
Touto knihou jsem bohužel nedošel k cíli, kterým mělo být naučit se interagovat v každém prostředí i v tom, kde jsem uvolněný.
Avšak u nás v týmu často prosazujeme metodu shody, případně hlasování. Oproti tomu ve formuli jsem často prosazoval metodu příkazu, či ještě častěji konzultace. Chci se však více zaměřit na bod „začít od srdce“, což ne vždycky dělám. A zároveň naučit se více pozorovat a na základě toho formovat své myšlenky a naučit se pochopit i přání druhých.
