Ačkoliv tato kniha není nejmodernější (rok vydání 1993), byla pro mě velký přínosem. Začala jsem jí číst rok zpátky, když jsem se poprvé dostala do vedoucí pozice v práci. Přišla jsem k tomu jako slepá k houslím a většinu věcí jsem se učila za pochodu. Díky této knize jsem tehdy lépe pochopila, co vlastně obnáší být dobrým vedoucím týmu.
Nyní jsem jí přečetla podruhé. Odnáším si z ní ještě mnohem více, jelikož teorii mohu vložit do kontextu našeho týmu v Tiimi. Do bodu, kdy není jasně vytyčená pozice vedoucího a kdy sama skupina formuje svou strukturu. Čas ukáže.. :)
Mnoho lidí si pod slovem vůdce představí diktátora a útlak. I takoví existují - dočasně úspěšní vůdci, kteří používají strach jako hlavní zbraň. Náš ideál vůdce však tyto praktiky nepoužívá. Místo toho využívá iniciativu jedinců ve skupině, naslouchá jim a zajišťuje aby byla skupina soudržná.
Doopravdy ale neexistuje jeden univerzální prototyp vůdčí osobnosti. To je proto, že vůdce musí personifikovat potřeby skupiny i úkolu a zároveň vnášet do práce svou vlastní osobnost.
Můžeme se ale držet skutečnosti, že vůdce, který si v týmu nedokáže vybudovat důvěru a respekt, vždy pohoří. Mnoho excelentních vedoucích se vyznačuje silnou integritou a vyrovnaným charakterem.
Vždy musíte být příkladem. Pokud nejste sami ochotni splnit nějaký dílčí úkol, sotva to můžete chtít po někom jiném. V době, kdy tým není soudržný je potřeba určité dávky sebeobětování. Když vaši kolegové nebo podřízení uvidí, že jste s nimi na jedné lodi, bude jim jasné, co se od nich očekává a zároveň si k vám vypěstují přirozený respekt. Také platí, že pokud budete špatným příkladem, velice brzy se to dozvíte.
Celá kniha je postavena na teorii tří kruhů, neboli na funkcionalistickém vedení. Tato teorie spočívá v třech proměnných, které působí na danou situaci a významným způsobem ji ovlivňují. Jedná se o potřeby úkolu, potřeby skupiny a individuální potřeby založené na Maslowově pyramidě. Tyto proměnné se neustále navzájem ovlivňují a všechny jsou také stejné důležité.
Teprve tehdy, když skupinu pojí společný účel, se mohou všichni sjednotit a spolupracovat. Jasná vize a vymezení úkolu podporuje motivaci a soudržnost skupiny.
Každý člen skupiny má své potřeby. Pokud budeme postupovat podle pyramidy potřeb pana Maslowa, dostaneme se až na nejvyšší příčku - seberealizace. Tato potřeba je hnacím motorem celé skupiny. V momentě, kdy vaši podřízení dostanou určitou dávku zodpovědnosti, měli by zároveň dostat volnou ruku k tomu, aby mohli úkol splnit podle sebe, i kdyby to mělo stát více času. Každý z nás chce růst, a bez chyb to nejde. Jako vedoucí mějte na paměti, že pokud se nerozvíjí jednotlivci, nerozvíjí se ani skupina jako celek.
V neposlední řadě v tomto diagramu posuzujeme úkolovou sféru:
Kam míříme? Jak si vedeme? Co můžeme zlepšit?
Splnění tohoto úkolu by mělo být oslavováno celou skupinou.
1) Definování úkolu
2) Plánování
3) Instruktáž
4) Kontrola a řízení
5) Vyhodnocování
6) Motivování
7) Organizování
8) Poskytování příkladu
ATP..
Lidé se mohou domnívat, že skupina vůdce nepotřebuje, protože jsou si všichni rovní, mohou rozhodovat sami za sebe a být produktivní dohromady. Podle Maslowa, Adaira a dalších však v každé skupině musí být vůdce, klidně i jen tichý pozorovatel, který zakročí, když je potřeba, a nasměruje práci správným směrem.
Důležité fráze:
Přiznávám, že jsem se dopustila chyby..
Jsem na tebe opravdu hrdá.
Jaký je tvůj názor?
Buď tak laskavý..
Děkuji ti.
My.