Pro utříbenější, jasnější a přehlednější shrnutí hl. bodů knihy, doporučuji přečíst esej Kryštofa Kuptíka nebo Ondry Zákory.
Proč jsem si knihu vybrala?
Výběr této knihy, byl čistě osudovou náhodou. V den, kdy jsem sháněla knihu, na kterou jsem měla zálusk již od prosince, jsem bohužel neměla to štěstí ji sehnat. A zrovna při projíždění knihovny TAPu, se můj zrak zastavil u tohoto titulu. Po přečtení krátkého přehledu, o čem se v knize píše - překonávání nedostatku sebedůvěry, s nudou, pochybnostmi a mnohem víc, k dosažení lepšího pracovního výkonu, si kniha získala moji zvídavost o rozkrytí onoho pozoruhodného tajemství.
Co jsem se dozvěděla:
Upřímně, kniha nabízí, nejen metody ke zlepšení učení či osobní výkonnosti, navrhuje i typy manažerům, jak vytvořit prostředí pro zvýšení výkonu svých zaměstnanců. Na konci zde najdou typy i ti, co zajímá koučink. Já jsem velmi vybíravě profiltrovala informace, kterých jsem se v knize dočetla a do mé paměti se zaryly především některé typy k osobnímu učení.
Autor sám popisuje, že nejlépe dokážeme vést či předávat zkušenosti druhým, pokud danou situaci jsme již zažili. Doufám tedy, že po aplikaci moudrosti z knih k osobnímu učení dovedu pak lépe pochopit i ostatní témata o nich je tu psáno a úzce spolu souvisí.
Tato esej Vám tedy nenabídne, tak celistvý náhled na znalosti, jež můžete z knihy načerpat. Pouze můj vlastní matoucí poznámky. Užijte si ten chaos při čtení mé eseje 😊.
Pojmy:
Inner game – aneb hráč v naší mysli, kdy pro dosažení lepšího výkonu musíme překonat nervozitu, pochyby o svých schopnostech a další nejistoty v sebe sama
Mezi kým se odehrává náš vnitřní dialog (Inner game)?
První Já - hodnotící hlas, Přijímá instrukce, jež nám předává např. šéf z práce a dle nich hodnotí, jak ,,správně” jsme provedli naši práci.
Druhý Já - reprezentuje veškerý skrytý potenciál člověka, jeho využité i nevyužité schopnosti
Mobilita – schopnost pohybovat se libovolným směrem aniž by nás k tomu někdo nutil. Schopnost dosahovat vlastního cíle. Neznamená pouze změnu, ale i vnitřní soulad s naším vlastním pokrokem.
K tomu, abychom dosáhli změně a lepší vlastní výkonosti musíme vědět proč danou práci vykonáváme a jaký smysl v ní spatřujeme. Je zde nutno podotknout, že i tak často zřejmou věc, můžeme jen tak opomenout. Děláme to za účelem pozitivního hodnocení od okolí nebo kvůli době. Jakmile přestaneme předávat svou hodnotu do rukou druhých, budeme mnohem spokojenější.
Aby tedy došlo k mobilitě (posunu), si musíme uvědomit, že za naše učení si jsme plně zodpovědní mi. Učitel či manažer nás může učit postupy, které jsou dle nich správné. Správné pro ně, však nemusí znamenat platné pro druhé. A jak mohou manažeři pomoc svým pracovníkům k lepší mobilitě? Vytvořením firemní kultury, která je otevřená chybování. Méně zasahovat do práce svých zaměstnanců a dopřát jim svobodu volby v tom, jak budou danou činnost dělat.
Touha aneb hybatel číslo 2
Mezi dalším pohonem vedoucí k naplnění našeho cíle je touha. Sílu touhy můžeme měřit velikostí překážek, které dokáže překonat.
Autor ke zjištění této síly použil následující metodu:
Když je někdo ochoten věnovat danému přání 6 hodin má vysokou šanci dosáhnout pozitivní změny.
Soustředěnost naše pravá ruka
Jak se soustředit a omezit hlas našeho Prvního (hodnotícího) Já?
Jako účinný lék proti rozptýlenosti je vybrat si proměnnou (to, co může ovlivnit naši práci, např. Tenista bude směřovat pozornost na odskok míče). Nehledě na to, co si vybereme, účel je pomocí proměnné přesměrovat naši pozornost na Druhé Já (náš potenciál). Aneb soustřeďme se na to, jak danou činnost provádíme, abychom pak mohli lépe identifikovat, co musíme změnit, k dostavení lepších výsledků.
Víc se soustředíme, když danou činnost vykonáváme dobrovolně.
Faktory soustředění obrázek
VNITŘNÍ DIALOG
STOP
Tato metoda nám umožňuje si lépe uvědomit realitu - kde jsme a kam směřujeme. Občas je to právě pozastavení, a pohlížení na věci s odstupem, které nám pomohou k smysluplnějšímu posunu.
S- (Step back - Podívejte se na věci z odstupu)
T - (Think - Přemýšlejte)
O - (Organize your thoughts - Uspořádejte si své myšlenky)
P - (Proceed - Jednejte)
Závěr po skoro 3 hodinách…
Kniha je psaná v jednoduchém a čtivém jazyce. Je v ní obsaženo mnoho dalších témat, které jsem v eseji nepokryla. Myslím, že je dobré před čtením této knihy (i jiných) vědět přesně jaký problém řešíte a jak by vám mohla tahle konkrétní kniha pomoc. Stačilo by se pak mrknout do obsahu a vybrat si kapitoly, které nás konkrétně zajímají a jim věnovat největší pozornost. Nechci tím říct, ,,nečtěte celou knihu”. Spíše vyzdvihnout, jak je možné rozdělit svoji pozornost a energii. Věnovat více soustředění tomu, co mi dává smysl teď, pro problém, co řeším a ostatní kolem, co se dozvím je už bonus navíc. Přeci jen má člověk omezenou schopnost soustředěnosti a je třeba umět s ní nakládat rozumně. (Tip: na koci knihy jsou napsané názvy metod a k nim čísla stránek, kde o nich autor píše)
ATP:
Poslední měsíc spatřuji velké zhoršení mé schopnosti soustředit se, na cokoliv. Odpovídá tomu i skutečnost, že jsem tuhle knihu četla měsíc, i přes dodržení svého návyku čtení (každý den přečíst min 2 stránky).
Nedokázala jsem pochopit, co se se mnou děje, proč se najednou nedovedu ničemu věnovat svoji plnou pozornost. Namísto opravdového řešení, jsem se snažil vykonávat ještě víc práce. Tato cesta mě vedla spíše k odvádění poloviční práce, než jsem zvyklá za 2x delší dobu. Což je velmi neefektivní a neudržitelné. Chyběla mi znalost metody STOP. Moje situace nepotřebovala zahrabávání opravdových příčin mé nesoustředěnosti, prací. Uvědomila jsem si, že jsem na začátku minulého měsíce přijala až moc úloh, které pro moje vědomostní schopnosti, představovaly větší výzvu. Jedním z nich byla tvorba obsahu na soc.sítě. Jakožto čerstvý uživatel Instagramu, poprvé přidávající příspěvky, jsem se přehltila mírou nových informací, které jsem se musela naučit. Přitom jsem sama nebyla s výsledkem své tvorby, spokojená. Nenapadlo mě, přistoupit k tomu mírněji, brzo na to mé tělo rezignovalo, dřív než moje mysl, která tvrdošíjně chtěla lepší výkony.
Teď už vím, že i když přeberu plnou zodpovědnost za nějaký úkol, neznamená to, že musím danou věc stihnout za, co nejkratší dobu v plné kvalitě. Je v pohodě být upřímná a říct - potřebuji víc času nebo vaši pomoc.
Metoda STOP mi ukázala, že není špatné se pozastavit a podívat se na věci s odstupem.
A hledat, jak jsem se ocitla v téhle situaci, a zda mi je prospěšná. Pozastavení doporučuji všem je to skvělý nástroj na uzemnění toho, co děláme, a též můžeme přijít na skutečnosti, které nám dřív nebyly tak zřejmé najít výhodnější cestu k naplnění cíle.
