„Práci neberu jako zaměstnání, beru to jako poslání. Každý den bude pro mě výzva. Když se mi něco nepodaří, začnu znova.“
Kniha Houževnatost mi byla věnována k 20. narozeninám a na obálce stálo, že mi má pomoci najít místo v mém životě… Každá strana mi vzala slova z úst. Proto tuto esej zformuluji spíše tak, co jsem si díky knize uvědomil, než přesnými úryvky z ní (k tomu si ji musíte přečíst v kuse). Ucítil jsem nepopsatelný pocit po dočtení této knihy…
Život člověka může naučit skutečně mnoho – mnoho v případě, že to skutečně chce, jde si za svými cíli a sny. Být vytrvalý, mít chuť a vášeň se zdokonalovat a nepřestávat se učit novým věcem. Být houževnatý. Lidský potenciál je totiž jedna věc, ale co s ním uděláme, je věc zcela jiná.
Část knihy pojednávala o talentu… Talent je všeobecně definován jako soubor schopností jedince – vrozená nadání, dovednosti, znalosti, nabyté zkušenosti, inteligence, úsudek, postoje, charakter a elán. Zahrnuje také schopnost se učit a schopnost růst. Je skutečně důležité naslouchat svému tělu, zjišťovat, co je pro nás ta správná cesta a tu také následovat, podporovat a rozvíjet. Zaměříme-li svou pozornost pouze na talent, riskujeme, že vše ostatní zůstane ve stínu. Proto je nutné koukat na svět v souvislostech a s odstupem. Talentu mě nikdo nenaučí, s tím se narodím. Dovednost si osvojím pouze hodinami a hodinami posilování svého řemesla – záměrný trénink. Experimentujme.
Konzistentní jednání a chování člověka spočívá v následování jeho hodnot, myšlenek a postojů, v jeho interakci s druhými, dodržování závazků a zkrátka bez výrazných rozporů s jeho harmonickým stavem těla a mysli.
Dle prosté rovnice talent ovlivňuje, jak rychle se naše dovednosti zdokonalují díky vynaloženém úspěchu; tato rovnice zní: talent x úsilí = dovednost; dovednost x úsilí = úspěch.
Koncentrace je aspektem úspěšné cesty hledání talentu. Koncentrování své mysli na jednu jedinou věc či daným směrem je skutečně nepostradatelná dovednost. Ne všichni ji dokážou. A každý si svou cestu ke koncentraci musí najít sám – na každého platí jiné zákony. Osvojte si dodržování rutiny, která vám pomůže nejen s koncentrací, ale také se zdravím jak psychickém, tak fyzickém.
Fixní nastavení mysli vede k pesimistickému pohledu na příležitosti, naopak růstové nastavení mysli vede k optimistickému vysvětlování nepříznivých situací a hledání nových výzev.
Již několikrát se mi potvrdilo (v knihách i v praxi), že člověk potřebuje známku toho, že aktivitu/činnost dělá dobře. Tomu docílíme pochvalou. Chyby děláme neustále (mohu ji eliminovat vypracováním si přesného plánu), a pokud za ni dostaneme negativní zpětnou vazbu, nikam nás to neposune – já sám se nad chybou musím zastavit, reflektovat a uvědomit si, jaké kroky byly chybné, a které již příště nebudu opakovat. Pokud dostane jedinec pochvalu za sebemenší aktivitu, nezapomene na to, ale posune jej to. Musíme se stále trpělivě překonávat a dělat něco navíc, tak pomůžeme našemu talentu růst – dozrávání & moudrost.
„Osmdesát procent úspěchu v životě spočívá v tom, pokračovat v započaté práci.“
Houževnatost spočívá ve výdrži než v intenzitě. Znamená to, že pracujeme na něčem, na čem nám skutečně záleží natolik, že jsme proto ochotni obětovat maximum. Říkám si „To zvládnu“. Houževnatí lidé jsou vytrvalí a trpěliví. Mít naději a motivaci.
„Míra pevné vůle nebo vytrvalosti. Tiché odhodlání setrvat ve směru, kterým jsem se jednou vydal.“
„Sklon neopouštět úkoly tváří v tvář překážkám. Vytrvalost, houževnatost, tvrdošíjnost.“
Cíl je pro člověka jako kompas, který nám ukazuje správný směr na naší cestě životem. V okamžiku, kdy si tuto věc uvědomíme, pomůže nám to dostat se k úspěchu po dlouhé náročné a klikaté cestě. V činnosti musíme najít smysl(uplnost) pro to, abychom ji dělali s chutí a vášní. K tomu je dobré si (správně) definovat osobní životní filozofii, která poskytne návod a současně vymezuje hranice, abychom zůstali ve hře – zkrátka zformulovat své sny (pozitivní snění). Abychom našli, musíme si odpovědět na otázku „Proč?“ – AHA moment.
Definování cíle pomůže ujasnit si, kde se nyní nacházím. Jako rada obecně platí: čím jednotnější, sladěnější a koordinovanější hierarchii cílů máme, tím lépe. Zároveň ambiciózně.
Postup při sestavování cílů:
- Za prvé, napište si seznam 25 pracovních cílů
- Za druhé, prozkoumejte hlouběji své motivy a zakroužkujte 5 cílů s největší prioritou
- Za třetí, znovu se podívat na nezakroužkované – ty je nutno bez milosti vyloučit – rozptylují nás, ubírají energii a odvádějí pozornost.
Postup při ujasnění si priorit:
- Svým aktivitám a projektům na seznamu přiřadím body 1-10 dle jejich významu a podle zajímavosti (1 – méně zajímavý; 10 – nejzajímavější). Čísla vynásobit, a tak získáme pro každý projekt hodnocení 1 až 100.
Smyslem těchto postupů je uvědomit si, že máme v životě k dispozici jen omezený čas (a energii) a není na místě s ním plýtvat a dávat ho do zbytných aktivit. Hospodařit s časem rozumně a kvalitně. Najít práci, která bude jak osobně zajímavá pro vás, tak prospěšná pro blaho ostatních… Proto si položte otázky: Do jaké míry tyto cíle slouží nějakému společnému účelu? Co mě motivuje dělat svou práci? Zároveň zmíním, abychom si vážili i času ostatních a respektovali jej – být dochvilný a včas.
Mít disciplínu a sebekázeň si může jedinec osvojit a vytvořit z ní návyk, který mu nebude připadat jinak něž běžný.
Zároveň je skutečně důležité mít kolem sebe lidi, které vás podporují a na které se můžete kdykoli obrátit. Lidi, na které můžete být pyšní, protože jsou pro vás inspirací. Osoby, za které jste v životě vděční – rodina, kamarádi, učitelé nebo trenéři… Poděkujme jim. V efektivní komunikaci je nutné dbát na upřímnost, otevřenost a volbu správných slov. Sebeúcta pramení z toho, jak se okolí chová k nám. Pokud chce být člověk houževnatější, musí najít kulturu, ve které se houževnost cení.
Pravidelné výkony jsou cennější než ojedinělý výsledek – například jedna dobrá známka ze zkoušky. Snažit se dlouhodobě prosperovat v takových činnostech a neustále nabývat novými informacemi, které následně můžeme uplatnit v praxi. Na závěr ukažte silný finiš. Krátkodobé a nepravidelné učení nemá pro člověka takovou hodnotu.
„Sisu“ je finské slovo, které je kombinací oddanosti a píle, suverénnosti a odvahy, odhodlání a výdrže, schopnosti bojovat i poté, co by se většina jiných vzdala, schopnost bojovat s vůlí zvítězit.
ZÁVĚR:
Nikdy to nevzdám. Nikdy není pozdě. Dokončím, co jsem začal.
Základem všeho jsou moji rodiče. Od výchovy se odvíjí celý život.
„Co mě nezabije, to mě posílí.“ – Nietzsche
Buďme prostě spokojeni.
Doporučuji TEST HOUŽEVNATOSTI – je složen ze dvou částí; vyplňte nejprve první část otázek a sečtěte výsledek, poté část druhou a sečtěte výsledek; oba výsledky nakonec sečtěte a vydělte deseti.
A) Ohodnoťte jednotlivá tvrzení bodem na ose 1-5, přičemž 1 znamená „To jsem celý/á já“ a 5 znamená „Vůbec se mi to nepodobá“.
1. Nové nápady a projekty mě někdy odvedou od předchozích nápadů a projektů
2. Často si stanovím cíl, ale později se rozhodnu realizovat jiný
3. Dělá mi potíže se soustředit na projekty, které trvají déle než několik měsíců
4. Mé zájmy se rok od roku mění
5. Krátkou dobu jsem byl/a posedlý/á určitým nápadem nebo projektem, ale později jsem ztratil zájem
B) Ohodnoťte jednotlivá tvrzení bodem na ose 1-5, přičemž 1 znamená „Vůbec se mi to nepodobá“ a 5 znamená „To jsem
1. Nezdary mě neodradí – nevzdávám se snadno
2. Pracuji vždy usilovně
3. Když něco začnu, tak to taky dokončím
4. Jsem svědomitý/á – nikdy se nevzdávám
5. Překonal/a jsem překážky, abych zdolal/a důležitou výzvu
C) Zde tabulka výsledků: po součtu obou souborů otázek vydělte výsledek deseti (vyjde percentil). Maximální skóre, kterého můžete dosáhnout je pět (extrémní houževnatost).
10 % = 2,5
20 % = 3,0
30 % = 3,3
40 % = 3,5
50 % = 3,8
60 % = 3,9
70 % = 4,1
80 % = 4,3
90 % = 4,5
95 % = 4,7
99 % = 4,9
