Tuto knihu bych doporučila každému, kdo se cítí roztěkaně a nesoustředěně v dnešním světě. Dnes je totiž trendy a normální být neustále online a dostupný. Dost se taky setkáváme s velmi podporovaným pojmem „multitasking“, který označuje schopnost dělat několik věcí současně. Ale jak se máme potom dlouho a nerušeně soustředit na jednu konkrétní a náročnou věc? To se snaží ve své knize popsat Cal Newport.
Autor knihy je velice vzdělaný vysokoškolský pracovník, který se potřebuje po většinu svého času opravdu plně soustředit na vědeckou činnost. Proto jsem se snažila brát celou knihu lehce s nadhledem, jelikož mým životním cílem není publikovat několik odborných vědeckých článků ročně. Nicméně je mým cílem například napsat bakalářskou práci, která sama o sobě vyžaduje velké a časově poměrně dlouhé soustředění.
Jak pracovat hluboce?
Chtít – jak už to bývá u většiny našich aktivit, musíme opravdu chtít pracovat hluboce a být ochotni pro to něco obětovat. Například si pravidelně přivstat, vynechat kávu s kolegy a nebo promeškat pár zdánlivě důležitých telefonátů.
Najít vhodné místo – hluboká práce vyžaduje opravdu maximální klid. Nebudeme přehánět, když budeme hledat odhlučněné místo s výhledem do zeleně. Autor také nedoporučuje hluboce pracovat v kancelářích typu „open space“, kde jsme vystaveni mnoha rušivým jevům.
Spolupracovat – i přesto, že pro hlubokou práci potřebujeme naprosté (a obvykle samostatné) soustředění, tak je velmi cenný a nezbytný kontakt s ostatními. Díky tomuto kontaktu a vzájemnému předávání vědění můžeme přijít na mnohem hlubší myšlenky, než na jaké bychom přišli sami.
Opustit sociální média – sociální média vyžadují naši pozornost a aktivitu. Autor knihy volí pro komunikaci s přáteli raději klasické telefonování nebo e-mail a v sítích nevidí žádnou přidanou hodnotu, bere je pouze jako „žrouty času a energie“. Já osobně to tak nevidím, ale je pravda, že efektivita mého odpočinku je často kvůli médiím snížena.
Být nedostupný – vypnout telefon, neodpovídat na maily a na dveře si dát cedulku nerušit. Většina věci, které by nás jinak vyrušily zdaleka nejsou tak důležité, jak si myslíme.
Pracovat pravidelně – vytvořit si návyk, kdy budeme pravidelně hluboce pracovat. Autor knihy vstával například každé ráno o něco dříve a v horizontu jednoho roku se tento „krátký čas na hlubokou práci“ mnohokrát znásobil a přinesl překvapivé výsledky.
Časově ohraničit dobu práce – ohraničit si například hodinu, kdy budu opravdu hluboce pracovat. Vydat všechno naše úsilí, aby hodina naší práce byla opravdu efektivní.
Odpočívat– přísně si ohraničte pracovní dobu a „vypínacím rituálem“ vždy ukončete svůj den. Vypínací rituál může být u každého jiný, například se může jednat o sepsání všech úkolů do nového TO DO listu na další den. O volnu si pak dovolte se nudit a nechejte svůj mozek přijít na nové a nečekané věci.
Pokud se naučíme opravdu hluboce soustředit, budeme se rychleji učit nové a složité věci. A dnes je právě vědění jedna z nejdůležitějších věcí, kterou se můžeme pyšnit.
Díky této knize jsem si uvědomila, že jsem hodně roztěkaná a hluboké soustředění mi dělá problém. Věřím, že když si postupně osvojím rady z této knihy, tak budu o něco efektivnější a dokážu vyprodukovat pěknou práci.
