Dialogue and The Art of Thinking Together

Úvod        

Znalost dialogu je naprostým základem a nutností pro působení v TAP. To je důvod, proč jsem se i já ponořil do hlubšího studia. Rád bych totiž lépe pochopil jeho využití a osvojil si „pravidla“, které je nutné v dialogu respektovat. Před přečtením knihy jsem totiž velmi zpochybňoval efektivitu této komunikace a to především ve větším počtu lidí. 

Základní myšlenky

1. Povaha dialogu: Bohm definuje dialog ne jako jednoduchou výměnu názorů, ale jako hlubší, tvůrčí proces společného průzkumu. Zahrnuje vytváření něčeho nového společně, nad rámec pouhého sdílení nebo výměny předem existujících názorů.
2. Proud významu: Dialog je charakterizován prouděním významu mezi účastníky, což vede k novým poznáním, která nebyla na začátku přítomna. Tento sdílený význam působí jako lepidlo, které drží lidi a společnosti pohromadě.
3. Kontrast s diskusí: Bohm kontrastuje dialog s diskusí, která je více o rozkládání věcí a analýze, často s cílem vyhrát argumentaci spíše než dosáhnout vzájemného porozumění.
4. Předpoklady a názory: Dialog vyžaduje, aby účastníci prozkoumávali své vlastní předpoklady a myšlenkové procesy za nimi, s uvědoměním, že tyto předpoklady často vedou k obranné a fragmentované komunikaci.
5. Kolektivní myšlení: Proces dialogu má za cíl prozkoumat a možná změnit kolektivní myšlenkové vzorce, které přispívají k problémům společnosti. Bohm naznačuje, že kolektivní myšlení je silnější než individuální myšlení, dialog může pomoci tyto myšlenky usměrnit směrem k soudržnému a konstruktivnímu směru.

Principy dialogu

Voicing (plné vyjadřování)

Když otevřeně sdílíme naše pocity a myšlenky, umožňujeme ostatním pochopit naše názory. Toto otevřené sdílení podporuje výměnu poznatků a buduje společné porozumění. Klíčem je zaměřit se na podstatu toho, co chceme sdělit.

Listening (naslouchání) - Poslouchat znamená víc než jen slyšet slova. Skutečné naslouchání zahrnuje snahu o pochopení myšlenek a pocitů druhých bez předsudků. Je důležité snažit se chápat sdělení a zachovat vnitřní klid, což nám umožní opravdu poslouchat. Naslouchání vyžaduje, abychom se vcítili do situace druhého, cvičili v sobě klid a otevřenost, nikoli jen hledali protiargumenty.

Respect (respektování)

Přistupovat k druhým s respektem znamená uznávat, že se od každého můžeme něco naučit. V dialogu respekt otevírá dveře k novým perspektivám a řešením, odlišným od našich vlastních představ. Respektovat znamená být otevřený různým názorům, ctít potřeby a hranice jak vlastní, tak cizí. V dialogu je důležitá vzájemná otevřenost a připravenost na otázky. Pro hluboký respekt je klíčová vnitřní pohoda, kterou může podpořit například praxe Aikida, jež nás učí soustředit se na dýchání a udržet se v rovnováze.

Suspending (pozastavení)

Je to schopnost dívat se na konverzaci z vyššího pohledu, vnímat ji jako celek. Ti, kdo dokážou konverzaci takto pozorovat, často pomáhají směřovat diskusi správným směrem. Je důležité zpomalit a umožnit si tak posunout myšlení dál. Přílišná fixace na vlastní názory nás může zaslepit, a proto je nezbytné občas se zastavit, podívat se na svět novýma očima a být otevření novým možnostem.

Rozdíl mezi diskusí a dialogem:

V diskusi lidé brání své postoje a snaží se je posílit novými argumenty. Diskuse připomíná rychlou jízdu, při které sice držíme pevně své názory, ale málokdy jsme otevření novým představám. Cílem je najít řešení a ukončit debatu.

Dialog naopak nezná předem stanovený konec a je jako otevřená cesta. V dialogu nejde primárně o obhajobu vlastních názorů, ale o společné hledání otázek a nových řešení. Dialog nás vede k objevování nových možností a k pohledu na situaci z širší perspektivy. Oba přístupy jsou užitečné, pokud víme, jak je správně využívat.

Praktické aplikace

1. Vytváření sdíleného porozumění: V podnikatelském nebo organizačním kontextu lze dialog využít k vytvoření sdíleného porozumění mezi členy týmu, což vede k více soudržné a efektivní spolupráci.

Při jednání se zákazníkem je naprosto zásadní porozumění jeho potřebám. Jedině porozumění nám umožní zákazníkovi nastavit službu/produkt přesně podle jeho potřeb. Prodej a vyjednávání není o tom, kolik toho říkáme, potenciálního zákazníka nechceme umlátit přesvědčováním, aby si náš produkt koupil. Naším cílem je naslouchat jeho potřebám, pochopit je a navrhnout adekvátní řešení jeho situaci.

Jak toho dosáhnu? Pokládání otázek, naslouchání a případné ujištění, zda jsem myšlenku druhé strany navnímal správně. Je to jednoduché, že? Zdání ale klame, je to pořádná výzva, která chce mnoho tréninku.

1. Řešení konfliktů: Zaměřením na sdílený význam spíše než na obranu osobních názorů může být dialog efektivním nástrojem pro řešení konfliktů, ať už v osobních vztazích, v komunitách nebo mezi různými společenskými skupinami.
2. Průzkum složitých problémů: Dialog může být použit jako metoda pro průzkum složitých problémů bez potřeby okamžitého řešení. Tento přístup může vést k hlubším vhledům a inovativnějším řešením problémů.
3. Usnadnění změny: Prostřednictvím průzkumu kolektivních myšlenkových vzorců a předpokladů může dialog usnadnit transformační změnu v organizacích, komunitách a společnostech tím, že odhalí podkladové problémy a vytvoří cestu pro jejich řešení.
4. Zlepšení učení a vzdělávání: Ve vzdělávacích prostředích může dialog zlepšit učení tím, že podnítí studenty k hlubokému prozkoumání nápadů, pochopení různých perspektiv a zapojení do kolektivního vytváření významu.

Závěr

V praxi zavádění dialogu vyžaduje vytváření prostor, kde se účastníci cítí v bezpečí vyjadřovat své myšlenky a pocity otevřeně, bez obavy z posouzení nebo odplaty. Facilitátoři hrají klíčovou roli v řízení procesu, zajistí, že duch dialogu je udržován, a pomáhají účastníkům navigovat skrze náročné konverzace. Konečným cílem není dosáhnout dohody, ale podpořit hlubší pochopení a ocenění rozmanitých perspektiv. V praxi se snažím o efektivní využívání dialogu na denní bázi. Čím dál tím více zapojuji koučovací techniky, pokládám otevřené otázky a nechávám ostatní se otevřít bez toho, abych druhou stranu někam směřoval. Umění využívat dialog vnímám jako jednu z největších předností, kterou nám TAP nabídl.