Proč jsem si knihu vybrala?
Knihu jsem si chtěla přečíst již od samého začátku působení v Tiimi, protože ji považuji za klíčovou z hlediska týmové komunikace. Jedno z našich prvních TS probíhalo v duchu dialog X diskuse X debata. Dříve jsem mezi těmito třemi slovy neviděla až takový rozdíl, nyní už ho značně vnímám. Proto jsem se chtěla dozvědět více o průběhu a zásadách dialogu, který se během každého TS snažíme vézt. Máme problém s dostáváním se do hloubky dialogu, především s poznáním, zdali se ubíráme tím správným směrem. I proto jsem sáhla právě po knize na téma dialog, která mi byla doporučena. Snažila jsem se též pozorovat během našeho posledního TS veškeré aspekty z knihy.
Co je dialog?
Dialog je nová dovednost, kterou lze získat a rozvíjet. Poskytuje nám prostředek k společnému myšlení a tvorbě nových myšlenkových vzorů. Taktéž představuje cestu k hlubšímu porozumění mezi lidmi a jejich perspektivami.
Praktiky dialogu
Jestliže chceme dosáhnout dialogu, musíme splňovat všechny 4 níže uvedené praktiky.
Naslouchání
Rozvíjení schopnosti naslouchání zahrnuje uvědomění si vlastních myšlenek a aktivní pozornost k našim emocionálním reakcím. Klademe důraz na to, jak se právě cítíme a snažíme se pochopit, proč se cítíme tak, jak se cítíme, a co motivuje naše aktuální jednání.
Praktiku naslouchání aktuálně v našem týmu aplikuje hned několik jedinců. Nejvíce to vnímám u následujících lidí: Lena Štěrbová, Vojtěch Krcho, Vojtěch Kubasa. Tato praktika by dle mého názoru neměla jedinci zůstat příliš dlouho, ale měl by se ji snažit čas od času přehodit do vyjadřovací praktiky.
Respektování
V procesu respektování uznáváme, že ostatní mají, co předat prostřednictvím svých odlišných zkušeností a znalostí. Akceptujeme, že každý jednotlivec nese potenciál a je neodmyslitelnou součástí kolektivu, tedy i nás samotných. Toto uvědomění nám pomáhá chápat, jaký přínos mohou ostatní přinést do našeho života.
Největší respekt pozoruji ze strany team leadera, jehož pozice by měla být na úrovni objektivity a respektu ke všem členům týmu. Během dialogů dříve jsem proto respektování nejvíce vnímala ze strany Jakuba Hájka a nyní ho vnímám ze strany Jana Machatého.
Suspendace
Ochota pozastavit naši jistotu a neobhajovat naše názory je klíčem k otevřenému dialogu. Být nezaujatý a uvědomit si, že naše identity nejsou synonymem našich názorů, umožňuje hlubší porozumění různorodým perspektivám. Nereagovat osobně na útoky na náš názor je klíčové; oddělit se od názorů nám umožňuje lépe reflektovat situaci.
Suspendaci dle mého názoru během dialogů nejvíce projevuje Michael Petschat nebo Katrin Kryštofová, kteří se nebojí vystoupit z řady a stát se svým názorem proti celému týmu bez zbytečného obhajování se.
Vyjádření
Ve fázi vyjádření se zamýšlíme nad tím, co by mělo být v daném okamžiku vyjádřeno. Hledáme chybějící perspektivy a uvědomujeme si, že náš názor, ačkoli může být validní pro nás, není univerzálně platný. Tímto způsobem se angažujeme v konstruktivním dialogu, který respektuje různorodost a podporuje obohacující výměnu názorů.
Za nejvíce vyjadřující se členy momentálně vnímám Adama Rybu a Radima Sobotku, často ale dochází k výměně názorů jen mezi určitými lidmi a tím jsou porušena pravidla dialogu. Je potřeba si to včas uvědomovat a zamezit tomu.
Já osobně jsem se snažila vyzkoušet si všechny praktiky dialogu Vnímám, že jakmile se jedná o téma, které mě baví, tak nejvíce používám praktiku vyjadřování se. Když mi téma naopak není moc blízké, tak jen naslouchám a snažím se ho co nejlépe pochopit. I přestože jsme v týmu každý jedinec jiný, snažím se respektovat názory ostatních, i když se neshodují s mými a během každého TS tedy aplikovat respektování. Praktikování suspendace během dialogu je pro mě nejtěžší, ale budu se do budoucna snažit na něm pracovat.
Úrovně dialogu (fields)
I. úroveň
Na první úrovni se setkáváme s omezením vyjadřování způsobeným sociálními nebo jinými normami, které nám brání otevřeně sdělit, co si opravdu myslíme. Lidé jsou zdvořilí, ale často se vyhýbají vyjádření svých skutečných názorů.
II. úroveň
Na druhé úrovni už normy nejsou tak přítomné, což vede k tomu, že lidé více sdílejí své skutečné myšlenky. Avšak tato otevřenost může být doprovázena frustrací, neboť jednotlivci mohou začít bojovat o to, čí perspektiva je ta správná. Chybí však reflexe nad tím, jak jsme dospěli k našim názorům, a často se vracíme zpět do první úrovně, pokud nezačneme reflektovat.
III. úroveň
Třetí úroveň přináší nový druh konverzace, kde lidé hovoří sami za sebe a sdílejí své vlastní zkušenosti. Zde se reflektuje nad tím, co vedlo k jejich názorům a jaký bude dopad na ostatní. Lidé jsou ochotni přiznat nejistotu, neznalost a není pro ně povinností souhlasit nebo okamžitě odpovídat. Jsou ochotni zkoumat pravidla, která je formují a vyvíjet nový pohled na svět.
IV. úroveň
Na poslední úrovni vznikají nová pravidla pro interakci, což vede ke kolektivní flow. Toto je místo, kde se lidé s různými názory mohou spojit, a kde jeden může sdělit svůj názor a druhý na něj reagovat. Je to prostor pro tvorbu nových perspektiv a sjednocení rozdílných myšlenek.
Z počátku našeho působení v Tiimi jsem vnímala úroveň dialogu pouze na I. úrovni, postupem času se kvalita našich dialogů začala zlepšovat. Momentálně si troufám říci, že se nacházíme průměrně mezi II. a III. úrovní. Během asi 2 TS jsem zaznamenala i IV. úroveň a odcházela jsem s opravdu skvělým pocitem. TS, kdy je přítomna flow jsou značně rozdílná od těch ostatních. Při takovýchto sezeních nehledím na čas, protože ubíhá sám. Nemusím přemýšlet nad naplněním cíle TS, protože se sám v průběhu plní a probíhá jak sdílení z knih, tak ze svých osobních zkušeností z praxe i z odborných článků. Aby proběhlo TS na IV. úrovni, musí být dle mého názoru dobře zpracovaná příprava a jedinci musí přijít připraveni.
Role v dialogu
Dříve, než jsem si knihu přečetla, všimla jsem si, že se v týmu formují níže uvedené role. Tyto role jsou fluidní a často se mění na základě nálad a probíraných témat. Ale i přes tuto skutečnost mi přijde, že každý nejraději zastáváme jednu svoji roli, která je nejblíže naší komfortní zóně.
Mover (hybatel)
Je jednotlivec, který rozproudí dialog tím, že přináší nová témata a myšlenky, čímž iniciuje konverzaci a kolektivní myšlení.
Tuto roli často svými otázkami do pléna a facilitací zastává Lenka Melková nebo Jakub Hájek. V tomto případě je velice důležité otázku nezazdít, což se občas v minulosti stalo. Je potřeba aktivně naslouchat, zamyslet se nad ní a odpovědět.
Follower (následovník)
Aktivně sleduje myšlenky movera a snaží se je dále rozvinout a doplnit. Přispívá vlastními pohledy s cílem podporovat iniciátora a rozvíjet jeho myšlenkové směry.
Dovolím si říct, že tuto roli se často snažím zastat já. Jakmile se jedná o myšlenku, která mě zaujme, nemusím se příliš dlouho rozmýšlet a řeknu svůj názor nebo myšlenku rozvinu.
Opposer (odporující)
Do dialogu přináší kritické myšlení a upozorňuje na potenciální rizika. Projevuje nesouhlas nebo nabízí odlišný pohled na situaci.
Za největšího opposera je v týmu vnímán Radim Sobotka, který tuto roli zastává skvělým způsobem. Ze začátku jsme tuto roli vnímali jako jednotlivci (možná i jako tým) negativně. Nyní jsme si uvědomili, že je tato role velice důležitá a potřebná.
Bystander (přihlížející)
Jako pozorovatel se primárně věnuje naslouchání a sledování týmové dynamiky. Analyzuje směr dialogu a zasahuje, pokud se tým začíná zasekávat nebo pokud se dialog ubírá nežádoucím směrem.
Tuto roli zastane během každého dialogu někdo jiný. Často se stane, že se analyzátor nenajde a dialog podle toho vypadá. Vždy je tedy potřeba účasti přihlížejícího, který zakročí a nasměruje tým správným směrem.
Závěr
Díky této knize jsem se mohla více zamyslet nad tím, jak probíhá náš týmový dialog a zanalyzovat lidi v mém týmu. Pomohlo mi to taky v uvědomění rolí, které jsou během dialogu zastávány. Nejdůležitější jsou však pro mě úrovně. Nerada bych, aby náš dialog zamrzl na určité úrovni. Když se budeme jakožto tým řídit praktikami dialogu a budeme zastávat veškeré role, můžeme zažívat dialogy na IV. úrovni, což je pro mě skvělým motivátorem. Také jsem si uvědomila, že musím své role střídat a nezůstat jako jednotlivec ve statickém bodě.
