Proč jsem si vybrala tuto knihu?
V rámci svého LC jsem si stanovila, že bych se ráda zaměřila na téma leadershipu, které mě dlouhodobě zajímá, ale stále nevnímám, že bych do něj dostatečně hluboko dokázala nahlédnout. Tato kniha pro mě byla skvělou volbou, autor popisuje vývoj leadershipu v mnoha souvislostech a předkládá tak čtenáři komplexní přehled o tom, jak a kudy se naše cesty ubírali a ubírají a proč tomu tak je. Napomáhá tím komplexnímu porozumění tohoto tématu a to mě na této knize fascinovalo, všem jí moc doporučuji!
Kdo je leadrem?
Jako leader musíte své lidi znát. Vaším úkolem je vytvořit prostředí, ve kterém na lidech skutečně záleží.
Tam kde vůdci upřednostňují blaho svých lidí, ti na oplátku vydají vše na ochranu a prosazení zájmu ostatních a celé organizace. Můžete toho dosáhnout pomocí vytvoření kultury, v níž vůdci poskytují ochranu zeshora a lidem dole záleží jednomu na druhém. Proto jsou ochotni pracovat, že všech sil a postupovat rizika. Podmínkou dosažení tohoto stavu je empatie. Lídři usilují o vytvoření prostředí, kde se lidé mohou svobodně vyjadřovat a kde budou za své úspěchy oceňováni a uznáváni.
Veškerá změna začíná u nás. Pokud chcete vytvořit prostředí plné důvěry, musíte být nejdříve důvěryhodní vy - aby si nadřízení získali důvěru lidí, musí s nimi nejdříve jako s lidmi jednat. Aby měli důvěru, musí ji sami nejdříve poskytnout. Stejně tak je to se změnou vašich zaměstnanců. Nemůžete změnit zaměstnance, ale podmínky, ve kterých pracují ano.
Vůdcové jsou ti, kteří jsou ochotni dávat pozor na lidi po své pravici i levici. Jsou často ochotni obětovat své pohodlí pro naše, dokonce, i když s námi nesouhlasí. To je důvod, proč si dobří lídři vedou v těžkých časech dobře - lidé dobrovolně nasazují pot, krev, aby společnost posunuli, rozvíjeli. Protože chtějí. Jediné, co vůdčí osoby musí udělat, je nezapomínat, komu slouží a bude pro nás ctí a potěšením na oplátku sloužit jim.
Odpovědnost vůdce je poskytovat shora krytí lidem, kteří pracují dole.
Lídři mají moc vytvářet prostředí, ve kterém budou lidé přirozeně prospívat a přispívat k prosperitě organizace. Cílem každého vůdce v jakékoliv organizaci je najít rovnováhu.
„Pravou cenou vedení je ochota klást potřeby ostatních nad své vlastní.“
„Lídři vidí peníze jako komoditu, kterou je třeba řídit, aby pomáhali svým lidem růst.“
„Není to génius nahoře udělující rozkazy, co dělá lidí skvělými. Jsou to skvělí lidé, díky nimž ten chlápek nahoře vypadá jako génius."
„Potřebujeme odvahu postarat se od sebe navzájem, když to naši vůdci nedělají. A tím se sami staneme vůdčími osobnostmi, jaké bychom rádi chtěli."
Záchranný kruh (bezpečí)
Každý člen skupiny hraje roli v udržování kruhu bezpečí a rolí vůdce je zajistit, aby tomu tak skutečně bylo. Hlavní úkol vedení je dávat pozor na ty uvnitř kruhu. Kruh bezpečí zůstává silný, pokud se o sebe lidi navzájem zajímají a starají a podporují. Když je kruh silný a pocit sounáležitosti všudypřítomný, výsledkem je spolupráce, důvěra a inovace.
Bez kruhu bezpečí jsou lidé nuceni vynakládat příliš času a energie na ochranu jeden před druhým.
Vedeme si nejlépe, když čelíme nebezpečí společně
Lekce antropologie
Každý člověk na planetě má sklon ke spolupráci, je to dané naším přirozeným vývojem. Zároveň chceme respekt ostatních - potřebujeme jej. Čím více se snažíme pomocí druhým uspět, tím větší máme hodnotu pro skupinu a tím více nás respektují. A lidské bytosti touží po máločem více než po pocitu sounáležitosti.
Máme přirozenou potřebu vůdce. Tato potřeba hierarchie je spojena s potravou a ochranou. Přirozeně se snažíme se zlepšovat své místo v hierarchii. Chceme ukázat, že jsme hodní respektu druhých.
Není to inteligence lidí v organizaci, ale jejich schopnost pracovat společně, co spolehlivě předurčuje budoucí úspěch a zvládání těžkých chvíli. V těžkých časech je lepší, když všichni budeme trpět trochu, aby nikdo z nás nemusel trpět hodně.
„V silných organizacích budou lidé porušovat pravidla, protože je to potřeba udělat pro ostatní.“
Když se zamotáme v abstrakci
Nebezpečné je, když se naše vztahy se zákazníky či zaměstnanci stávají abstraktními pojmy. Je v pořádku, že se přirozeně se snažíme vidět konkrétnější údaje - metriky. Avšak lídři, kteří zdůrazňují čísla nad životy, jsou častěji fyzicky odděleni od lidí, kterým slouží. V určitém bodě čísla ztrácejí spojení s lidmi a stanou se jen čísly, které nemají význam. Avšak pokud to jediné co můžeme vidět, jsou čísla, omezuje to naší schopnost vnímat vzdálený dopad, který naše rozhodnutí mohou mít.
Necítíme -li se bezpečně v prostředí, ve kterém pracujeme, naše instinkty nás vedou, abychom se za každou cenu zachránili, namísto toho, abychom převzali odpovědnost za své činy. Máme své vlastní moderní mantry, kterými se bráníme nebo zbavujeme zodpovědnosti.
To nejcennější co můžeme udělat, je seznámit se s lidmi osobně. Zná-li vůdce osobně každého ve skupině, zodpovědnost za jejich péči se stává osobní. Jako sociální zvířata potřebujeme vidět skutečný hmatatelný dopad našeho času a úsilí, aby práce měla smysl i pro nás, abychom byli motivováni se zlepšovat.
Věnujte svým lidem čas ne peníze. Síla peněz je abstraktní - abstraktní relativní hodnota. Lidí si nekoupíte, raději jim naslouchejte.
„Pokud jsme schopni vidět fyzicky pozitivní dopad našich rozhodnutí či práce, nejen že získáme pocit, že naše práce stojí za to, ale také nás inspiruje k lepšímu výkonu.“
„Společnost je to, na čem záleží.“
Jaký lídr taková kultura
Je důležité vytvářet kulturu ve společnosti. Kultura organizace popisuje její charakter a to jak lidé jednají a myslí jako kolektiv. Když mluvíme o pocitu, jaký z práce máme, často reagujeme na prostředí, ve kterém pracujeme. A tento kurz nastavuje vedení.
Prostředí, ve kterém pracujeme významně, ovlivňuje naše chování – buď k lepšímu či horšímu. To odkazuje na to, že jaká je kultura, takový jsou lidé.
Lidé odvádějí nejlepší práci, když pracují společně, sdílejí své nápady a vzájemně si ochotně pomáhají ve svých projektech. Toto prostředí uvnitř kruhu bezpečí, kde si lidé věří a sdílejí své úspěchy i neúspěchy, znalosti i pochyby, vede k inovaci.
Síla kultury ne její velikost nebo zdroje určují schopnost organizace přizpůsobit se době, překonat nepřízeň osudu a stát se průkopníkem nových inovací. Nastavte správné prostředí a věci budou fungovat. V těžkých časech čísla nikdy nikoho nezachrání - to lidé ano
Ve slabé kultuře se točíme zády k dělání "správné věci" ve prospěch dělání "věci, která je dobrá pro mě". Když vůdce zaměří svou pozornost především na svůj vlastní prospěch a moc, přestává se chovat jako vůdce a začíná si osvojovat spíše vlastnosti tyrana. Staví kolem svého vnitřního kruhu více bariér a zavádí ještě více kontroly.
"Moc postupně izoluje tyrana od světa"
Jaké prostředí chceš vytvořit?
Staň se lídrem
Ti nahoře mají veškerou autoritu a žádné informace. Ti dole mají veškeré informace a žádnou autoritu. Teprve když se ti bez informací vzdají kontroly, může organizace lépe, plynuleji a rychleji fungovat, až dosáhne maximálního využití svého potenciálu.
Lídři nemohou delegovat své zákonné povinnosti, nemohou předat své vztahy a přenést své znalosti. U všeho ostatního, ale můžu požádat ostatní, aby za to převzali zodpovědnost sami. To, že nemohou být delegované, neznamená, že nemohou být sdíleny. A přesně to nejlepší lídři dělají. Sdílejí to, co vědí, žádají informované osoby o pomoc při plnění svých povinností a iniciativně v rámci svých sítí vytvářejí nové vztahy.
Vůdci mají poskytnout směr a záměr a umožnit ostatním zjistit, co dělat a jak se tam dostat.
Trénujeme lidi, aby poslouchali, ne aby mysleli. Pokud lidé pouze plní rozkazy, nemůžeme očekávat, že převezmou odpovědnost za své činy. A odpovědnost, je dělat to, co je správné.
Čím více energie se přenáší z vrcholu organizace na ty, kdo práci skutečně dělají a vědí nejvíce o reálném dění, tím silnější je organizace a tím silnější je její lídr.
Vedení, jak ho mariňáci chápou, není o bezchybném výkonu celou dobu. Je to zodpovědnost, která závisí téměř výhradně na charakteru. Pro lídra je charakternost obzvlášť důležitá - musíme věřit, že směr, který nám určí je opravdu dobrý pro nás všechny a ne pouze pro něj.
Budování důvěry nestojí nic víc než pravdu
Vedení je o převzetí odpovědnost za život ne čísla. Proto se vliv vedení nejlépe posuzuje až s časovým odstupem. Snaha o vítězství by neměla mít přednost před touhou postarat se o ty samé lidí, o kterých tvrdíme, že jim sloužíme.
Vytvořte motivační strukturu, která odměňuje za spolupráci v rámci celé organizace za sdílení informací nebo nabízení pomocí či žádání o ní. Raději nechte přiznat zásluhy jiným místo sebe, to vše podpoří kulturu vaší organizace.
Abychom byli skutečně inspirováni, potřebujeme výzvu přesahující dostupné prostředky. Potřebujeme vizi světa, která dosud neexistuje. Smysl proč přijít do práce. Ne, jen cíl, kterého máme dosáhnout. To je to co vůdci skvělých organizací dělají. Představí výzvu natolik náročnou, že doslova nikdo neví, co má dělat a jak ji vyřešit. Vše, co potřebujeme, jsou vůdci, kteří nám dají dobrý důvod zavázat se jeden druhému.
Vůdcovství není povolením dělat méně, je povinností dělat víc. Vedení vyžaduje práci, chce čas a energii. Je závazkem k lidským bytostem. Uvědomme si, že osobnost a hodnoty člověka nahoře udávají tón kultuře. Vyžaduje to empatii, která já klíčová při práci s lidmi.
Pokud už musí dojít k ukončení pracovního vztahu, mělo by to být z důvodu nedbalosti nebo neschopnosti nebo jako poslední možnost při zachraňování firmy.
Avšak skutečné vedení je odpovědností každého ze skupiny. Každý z nás nese odpovědnost za zachování silného kruhu bezpečí. Všichni musíme začít uskutečňovat malé změny ve prospěch ostatních. Nejsme oběťmi situace, ale jejími architekty. ↓
Staňme se vůdci, jaké bychom rádi měli
Využití v praxi:
Nejsem lídr, nepovažuji se za něj, a o to více oceňuji konec knihy, který zdůrazňuje, že vedení je odpovědností každého z nás. Každý z nás přispívá svým dílem k pěstování kultury, udržování kruhu bezpečí a jednáním s ostatními. A tak, přestože jsem nikdy neměla příležitost si vyzkoušet leadership jako takový, chci implementovat právě tyto částečky a pochopení, které jsem z knihy získala. Již chápu, že je to o vztazích s ostatními a o osobním přístupu - o lidském přístupu. A chtěla bych vytvořit široký kruh bezpečí i u nás v týmu ba komunitě. Chci vytvořit podporující, inovace plodící, udržitelnou kulturu v týmu i v komunitě.
Uvědomila jsem si, že ačkoli podporu v týmu a vzájemné sdílení a pomoc i vytvoření bezpečného kruhu v týmu vnímám, avšak ne v komunitě. V komunitě vnímám spíše soutěživost. A chci zapracovat i na tomto.
