Pro lepší vhled a dosažení pozitivní změny, doporučuji přečíst knihu.
Proč jsem si knihu vybrala?
Varování: následuje popis negativních pocitů.
Opovážím si říct, že mi knihu seslal sám vesmír. Hned objasním.
Již měsíc jsem nebyla (mentálně) v pohodě. Nedokázala jsem pochopit proč, se cítím tak na h*vno. A urputně jsem se snažila dostat pryč od těchto pocitů. Marně. Čím víc jsem tlačila proti proudu a snažila se, otevřenou ránu, léčit jednoduchou náplastí, tím hůře. Pomohlo mi až doporučení, od mé kamarádky (členky Luotapa družstva). Ať odložím na chvíli knihy, co čtu do školy a přečtu si knihu s tématikou, seberozvoje. A tak jsem se zastavila v nejbližším knihkupectví, koupila první knihu v sekci Seberozvoje, která mi padla do očí.
So here we go...
,,Jak se život posouvá do nových sfér, je velmi důležité přehodnotit zdánlivě staré myšlenky.”
Kniha je rozdělená do 12 kapitol. Autor zde působivě a chytlavým jazykem píše o tématech, jež se promítají v životě každého z nás. Láska, strach, ztráta, úspěch..., na soc. Médiích, najdeme spousty motivačních citátů, okolo těchto témat. Zamysleli jsme se snad někdy hlouběji nad těmito citáty? Změnil některý náš život? V knize najdete tipy, právě na tyto oblasti. Napsané tak, aby vás vyprovokovaly nad věcmi opravdu pozastavit a ,,objevit Ameriku”, sami v sobě.
V úvodu autor žádá své čtenáře, aby si dělali poznámky, četli pozorně a pozastavovali se nad tím, co čtou. Musím uznat, že s tak dobře vyjádřenými myšlenkami, šlo pozorné čtení, jako po másle.
A tak zde máte, pár myšlenek, nad kterými jsem se pozastavila já.
Kapitola – 03
,,Nemůžete celý život bojovat za to, aby vás lidé přijali se vším všudy, když nedokážete přijmout je.”
Již od pravěku se snažíme zapadnout do určité skupiny lidí, mezi svou smečku. Usilujeme o to, aby nás ostatní přijali se vším všudy, chceme zapadnout do celku, jako nezbytná součástka funkčních hodinek. Co když, aby dané hodinky tikaly, stačí abyste plně přijali sami sebe? Místo toho abychom na své okolí kladli různé nároky, škatulkovali lidi do skupin, můžeme zkusit s nimi soucítit a pochopit je. Když nebudeme lidi hodnotit a přijmeme se se vším všudy, věci poběží hladčeji.
Možná vás napadlo – Ale, co když se vzájemně nepochopíme? Tak si dejme odstup, možná ho nedokážeme pochopit teď. Můžeme ho respektovat takový jaký je a vybrat si, že odstoupíme stranou a necháme jeden druhého, žít tak jak pro něho je to dobré.
,,To jak jste se rozhodli v minulosti, se vsákne do vaší mysli a řídí vaše kroky.”
Díky téhle myšlence jsem si uvědomila, jak celý život si sama sobě nalhávám, to, že nejsem obětí svých minulých rozhodnutí. Houby. To jak se momentálně cítím, je důsledkem toho, že jsem velmi ovlivněná svými původními vzorci, jak reaguji na určité události. Já si mohu vybrat, že tentokrát se zachovám odlišně než v minulosti. Nedošlo mi však, že můj copy paste vzoreček mi již neslouží a neprospívá mi v mé přítomnosti. Nemusím žít podle své minulosti, mám možnost se teď zachovat jinak. Převyprávět svůj příběh, ve kterém jsem si vybrala novou cestu.
,,Nehledejte lásku v druhých, hledejte ji v sobě a sdílejte”
Za život často slýcháváme, že někoho milovat, vyžaduje umění - dávat a přijímat lásku.
Co když můžete jen být a milovat?
Nemusíme po lásce pátrat, můžeme milovat tady a teď. Před nedávnem mi trklo, že když miluji život, on mě miluje zpátky. Pro některé to vyzní moc naivně-pozitivně, za mě, když jsem tohle pravidlo začala implementovat, do každého dne, moje spokojenost vyskočila směrem k nebi.
Závěrečný citát z kapitoly:
...Milovat člověka takového, jaký je, se vším všudy. Jeho lidskost, jeho fobie, minulost, nedostatky a názory. Nemusíte kvůli tomu měnit své názory nebo sami sebe, nemusíte se stát něčí rohožkou. Je to jen o svobodě být sám sebou nebo obětí ničeho a nikoho.”(str.76)
Kapitola 05
Ztráta, smutek, žal, i tyhle pocity jsou součástí nás. Je úplně v pořádku nebránit se jim a prožít je.
Stejně jako se na zemi střídají roční období - po zimě přichází jaro. I náš splín pomine, když mu dovolíme na chvíli být součástí našeho života, a pak zas odejít.
Kapitola 06
,,Když se něčeho držíte zuby nehty, nikdy to nepřekonáte.”
,,Často více zápasíme se svými pocity než s tím, co je zapříčinilo.”
Lpíme na svých pocitech a viníme, že kvůli tomu, co se nám stalo v minulosti teď nemůžeme žít naplno. Není špatně, že jsme se v daný moment, cítili špatně, je v pořádku, necítit se v pohodě. Pocity přicházejí a zase odcházejí. Zvládneme to, Přežijeme to. Dělejme něco, co nás propojí s přítomností. Co děláme? Co je pro nás důležité? Vezměme si to pozitivní. Vstaňme a jděme dál.
Kapitola 07
Strach. Dle autora není naše pravá obava, strach z neúspěchu, nýbrž, se bojíme o tom, co si pomyslí druzí. Jak nás budou hodnotit? Nejde o to vyhýbat se hodnocení od druhých, ale vědět, že budeme hodnocení. Tady mi hlavou probleskla myšlenka, že je dobré si před slyšením, jak někdo hodnotí vaši práci, vědět, že nehodnotí, jaký jste člověk.
A druhá důležitá moudrost strachu: Mít strach je lidské. Nemusíme se ho snažit potlačovat, místo toho bychom se měli naučit ho kontrolovat, aby nekontroloval nás.
Poslední lekce
Vy jste řidiči svého života, to vy sedíte za volantem. Máte plné právo se rozhodnout jet, tam kam chcete.
Nejvíc, totiž přispíváte druhým, když jste sami sebou. Nemusíte přinést modré z nebe. Inspirujte svět, tím, kdo jste.
Závěrečný citát:
,,Můžete být kýmkoliv. Právě teď.
Můžete být odvážní, silní, plni vášně a zanícení. Takoví druh bytí, který vám umožní překročit svůj stín, vymanit se ze své role a začít skutečně žít. Máte k tomu všechny předpoklady. Jde jen o to najít odvahu je uplatnit.”
ATP
Nebránit se prožívání negativních emocí a naučit se oceňovat svou práci (být sám sobě fanouškem), nevkládat plnou moc druhým, při hodnocení mé práce. Přistupovat k jejich vyjádření s otevřenou myslí a vědět, že naše práce stála určitý čas, úsilí, to druhý člověk neprožije za nás, a tak ani tuhle část neohodnotí nejpřesněji. Vy víte, co jste zamýšleli, a proč jste něco dělali, tak jak jste dělali.
