Stejně jako pro mnoho dalších byla tohle první sebe rozvojová kniha, co jsem četl. Byl jsem zvědavý, jak myšlenky z knihy obstojí vůči tomu, co jsem se od té doby naučil.
Jednou z věcí, která brání lidem dosáhnout finanční svobody, je strach z rizika a neúspěchu. Kiyosaki vysvětluje, že bohatí lidé se nebojí podstupovat rozumné riziko a učí se z chyb, které na své cestě udělají. Strach z toho, že něco nevyjde, brání většině lidí, aby udělali krok k investování nebo založení vlastního byznysu. Důležité je začít, i když to není bez rizika. Každý neúspěch může být příležitost naučit se něco nového a posunout se dál.
Další velká myšlenka je, že místo toho, aby ses snažil vydělat co nejvíc peněz, by ses měl soustředit na to, abys neustále zlepšoval své dovednosti a znalosti. Kiyosaki doporučuje investovat čas a energii do rozvoje osobních schopností, které ti v budoucnu přinesou více příležitostí. Je důležité zaměřit se na dovednosti, které zlepšují tvé schopnosti vydělávat peníze, jako jsou obchodní dovednosti, marketing, investování nebo finanční plánování.
Bohatý táta vždy zdůrazňoval důležitost podnikání. Podnikání ti umožňuje budovat aktiva a generovat příjem nezávisle na tom, zda někde pracuješ. Kiyosaki vysvětluje, že založení vlastního podniku, i když třeba začínáš s malým projektem, ti dává příležitost ovládat své finanční osudy. Nemusíš být hned milionář, ale jde o to, že začínáš tvořit svůj vlastní zdroj příjmů a buduješ něco, co ti může přinášet peníze, i když nejsi fyzicky přítomný.
Když jsem poprvé knihu četl, tak jsem si říkal, že bych nechtěl být nic jiného než majitel firmy. Jenže realita je trochu složitější, než je v knize řešené. Ano čistě peněžně je podnikaní asi výhodnější, pokud jste dost schopní.
Ale nese to sebou i mnoho dalších nevýhod. Jako například je výrazně větší množství stressu. Vzhledem k tomu, že při podnikání mám všechnu zodpovědnost mám i hodně stresu, který z toho přirozeně plyne. Samozdřejmě to se zlepšuje, jak se věci standardizují, ale i tak.
Dalším problémem, na které jsem v několika projektech narazil je, že při podnikání si nemůže úplně vybrat čemu se chceme věnovat. Ano pokud máme tým, tak můžeme práci rozdělit tak, abychom měli to, co chceme. Ale vždycky jsou tam nepříjemné části, které musí někdo dělat i když nikdo nechce. Je proto mnohem těžší dělat jen tu práci, kterou nejvíce chceme. Protože to zrovna nemusí naše podnikání vyžadovat.
To že o tomhle Kyosaki mluví jsem úplně zapomněl. A musím uznat, že mě to dost příjemně potěšilo. V knize autor často mluví o aktivech a investicích, které sice fungují, ale opravdu pomalu. A vyhýbat se věcem co nám berou peníze je dobrý nápad.
Ale kam je nejlepší peníze investovat je do sebe. A to může mít hodně forem. Za mě i třeba našetřit peníze, abych mohl cestovat je investice do sebe, protože cestování nás taky rozvíjí.
Další věc jsou kurzy a knihy. Myslím, že většina lidí má nějaký velký odpor vůči tomu za takovéhle věci utrácet. Ano na internetu najdeme všechno. Ale tento nákup nám spíše šetří čas to hledat a mít to na jednom místě.
poslední forma investice do sebe co mě napadá je používat své peníze do podnikání. Největší posun v našem projektu byl ten, kdy jsme se přestali bát utrácet peníze pro posun projektu. Ne jenom, že tím máme šanci projekt rychleji a účinněji rozjet, ale zároveň máme větší příležitost se něco učit. Pokud se točí peníze tak se prostě musíme učit i když nechceme.
Uvědomil jsem si, jak se mi během Tiimi změnil pohled na podnikání. Tím že jsem si to vyzkoušel jsem si uvědomil mnoho nevýhod, co podnikání má a zároveň jaké má výhody. Dost se mi v tom změnil pohled na svět a to že nevidím jedno jako výrazně lepší, ale akorát s jinými podmínkami.
Kniha mě jinak relativně namotivovala si udělat lepší osobní finanční plán jelikož se blíží konec Tiimi a tudíž trochu jiný životní styl.
