Knihu jsem si vybral, protože je mě Agilita jako téma zaujalo. Nevěděl jsem úplně kde začít, ale chtěl jsem pochopit Agilitu jako celek a ne číst rovnou SCRUM guide nebo něco podobného. Očekával jsem obecné agilní principy a pár základních způsobů používání agilních metod.
Kniha začala popisováním toho, co to Agilita vůbec je. Myslel jsem, že to bude ztráta času, ale právě u agilu bylo tohle nejvíc potřeba pochopit. Co to agil je? K čemu slouží a proč vůbec vznikl.
Agile vznikl, protože se úkoly stávají pořád více komplexní a vodopádový způsob řízení už nestačí.
Úkoly se postupně přesouvají z kategorie Jasné, jednoduché do Komplexní. To způsobuje, že úkoly nelze tolik naplánovat a vědět co dělat. A je často nutné řešit každý úkol zvlášť. A právě na to je Agil stvořený. Na prostředí, kde není jasné co je nutné dělat, kde není jeden zprávný způsov řešení a kde není jasné co má hodnotu a co ne.
Agil je filozofie tvorby hodnoty. Řídí se principi níže. Nemá jako taková stanovené pravidla jen myšlenky a filozofii, kterou se řídí. Za mě nejdůležitější principy jsou
Tudíž agil je spíše o mindsetu, než o konkrétních procesech. Aby agil dobře fungoval je za potřebý opravdový tým s agilníl mindsetem a právě to je to hlavní. Ostatní věci jsou už jen systémi a jednotlivé praxe, které jsou určené k tomu aby si je tým sám upravoval.
Aby agil fungoval je zapotřeby funkční tým. To v jaké fázi se tým nachází se dá zjišťovat podle různých metod. Je tu:
Forming, storming, norming, performing
Nebo rozdělení podle barvy organizace.
Od Červené až po tyrkysovou.
Nebo rozdělení podle kmenových vůdcovství. To jsem tady viděl poprvé tak ho uvedu, ale všechny způsoby se mi zdají důležité a užitečné.
Vybral jsem jen několik z mnoha nástrojů. Jejich komplexní popsání a zasezení do kontextu už by vyžadovali vysvětlovat celý SCRUM nebo jiný způsob agilního řízení.
Product backlock je neustále se měnící seznam úkolů, které je potřeba udělat. Úkoly jsou v různých podobách. Některé jsou jen koncepty a některé jsou tzv. Ready for sprint. To znamená, že je úkol tak jasně popsán, že si ho může vzít kdokoliv z týmu a bude mu rozumět. Taky by měl být zvládnutelný za jeden sprint. Vždy na začátku sprintu se tým rozhodne které úkoly přesune do To-Do. Ne všechny úkoly v backlocku se musí upravit. Mohou se smazat nebo úplně přetvořit. Záleží na potřebě a reflexi.
Jednotlivé úkoly zapisujeme jako user story. To je z toho důvodu, aby bylo jasné jakou hodnotu daná storka zákazníkovi přinese. Formulace je následující:
jako [uživatel/role/persona] chci [funkcionalitu] abych dostal [bussiness hodnota].
Příklad: Uživatel Karel si může rezervovat termíny zasedačky tak, aby měl možnost uspořádat své aktivity.
Tento typ zápisu je užitečný, protože kdokoliv danou story plní ví co musí na konci dělat a dá je jednoduše ověřit jestli to tak funguje nebo ne.
Je to jednoduché. Z našeho backlocku si vybereme user stories, které chceme za tento sprint(pracovní období dlouhé mezi týdnem a měsícem) splnit. Ty pak dáme do To-Do. Když na nich někdo začne pracovat dáme si je do In progress a když jsou hotové přemýstíme je do Done. Tady na obrázku je ukázka jak by to mohlo vypadat. Každá user story má svůj řádek, kde jsou jednotlivé pod úkoly a u úkolů lidé, které na nich pracují. Je nutné mít omezený počet věcí v In progress. Abychom nedělali na moc věc najednou a aby se práce hýbala. Mělo by to taky docílit toho, že když někdo chce vzít nový úkol ale in progress je plný musí místo toho pomoci někomu vyřešit jejich úkol.
Kniha mě bavila. Bylo v ní o Agilu obecně a tak nějak mě udělala úvod do Agil světa. Taky se rovnou vrhla na SCRUM a jeho fungování, takže jsem dostal hned několik věcí co můžu rovnou aplikovat.