Action Learning

Doporučuji přečíst esej Zuzky Piknerové, která skvěle vypíchla to podstatné ze složek AL+ fáze řešení problému. 

Co je to Action Learning (AL)? 

Proces, který zahrnuje práci menších skupin na problému. Skrze akce se skupina učí. Pomáhá k nalézání kreativnějších a efektivnějších řešení. 

Jaké jsou znaky účinného AL? 

• přítomnost reflektivního dotazování + neustálé učení se 
• úspěšné týmy kombinují jednoduchou strukturu procesu (základní pravidla + normy) s rozsáhlou komunikací (pozorné naslouchání, dotazování, vyslechnutí všech názorů...) 

2. základní pravidla AL 

Oznamovací věty jsou přípustné jen jako reakce 

• Kladení otázek, přispívá k objasnění si problému a úkolu skupiny 

Kouč AL má neomezené právo zasáhnout 

• Kouč podporuje učení se, ve skupině. Tak aby vzrostla její schopnost problém vyřešit a vypracovat vynalézavou akční strategii. 

Složky AL 

Problém (výzva, nejasnost, dilema,úkol) 

Kritéria problému (pár z nich, str. 42-44) 

• Naléhavost (Jaký bude časový rámec pro realizaci akce?) 
• Významnost (Jakou významnou změnu přinese vyřešení problému našemu týmu?) 
• Hotové řešení neexistuje (skutečný problém, různí ldi mohou navrhovat různá řešení a strategie) 
• Proveditelnost (Je problém v rozsahu působnosti, chápání a dalších způsobilostí jednoho či více členů skupiny?) 
• Příležitost s učení (náročnější problém < příležitost učení se) 

!Důležité - shodnout se na problému (celá skupina) 

Skupina 

• 4-8 členů 
• Členové s různorodými pohledy (pro získávání nových znalostí, rozmanitost řešení problému) 
• !Důležité - zapojení všech členů 
• dobře spolupracující skupiny jsou úspěšnější než soutěživý 
• shoda o cíli vlastní činnosti 
• zájem o pracování na daném problému 

Otázky 

Podporují: 

•  naslouchání a vyjasnění problému 
• empatické postoje k druhým (otevřenost, snaha o pochopení pohledu druhého..) 
• tvořivější myšlení, více nápadů 
• pozastavení se nad našimi řešeními (Jak nám pomůže tohle řešení k..?, Jaký pozitivní dopad bude mít?) 

Jak vypadá dobrá otázka? (př.) 

• staví na předchozí otázku nebo odpovědi na tuto otázku 
• otevřená (Jak...?, V čem...?, Co...?, Proč..?) 

Akce 

• učíme se skrz akce 
• Základem AL je i vyvozování akčních kroků, reflektování nad nimi (Co se nám povedlo? Jak nám to zatím jde? Co bychom mohli zlepšit?) 

 Učení 

• aneb to je oč tu běží (to nejhlavnější) 
• Významnější než vyřešení problému 

Jednosmyčkové učení - přímá příčina problému, jaká řešení mohou fungovat 

Dvojsmyčkové učení - snaha naučit se a zjistit hlubší příčinu řešení 

Trojsmyčkové učení - poznat I kulturu a způsob myšlení, které příčiny a řešení vytvářejí 

Kouč 

• sleduje možnosti učení nikoliv problém 
• pokládá reflektivní dotazy - otevřené 
• vytváří atmosféru nestrannosti + důvěry 

Fáze řešení problému 

1. Fáze: Pochopení a přeformulování problému 

- nejdůležitější 

- dotazování a shodnutí se na povaze problému 

- Kouč se podílí aktivně  

,,Je lepší se problému napřed dotknout prstem, než si v něm namočíš nos.” - Anonym 

2.Fáze formulování cíle, jeho zasazení do kontextu 

- Čeho se snažíme dosáhnout? 

- přecházíme od toho, co je špatně k tomu, co chceme 

-motivující, smysluplný  

-cíl práce skupiny 

- specifický, měřitelný, dosažitelný, reálný, terminovaný 

3.Fáze: zpracování a prověření strategií 

-věcné (co dělat), taktické (jak to dělat) 

-Co bude fungovat nejlépe a proč? Jaké zdroje budeme potřebovat? Jaký bude mít naše akce dopad? 

-2 aspekty ke sledování - přiměřenost a proveditelnost (Je akce proveditelná v čase, který je k dispozici? Je přiměřená problému?) 

- určení lidí -vědí co, proč, jak (těm, co na problému záleží) 

-vypracování a prověření více strategií = lepší výsledky 

4.Fáze: Provedení akce a její reflektování 

- konkrétní akce – co, kdy, kde 

-příležitost učení se 

-reflektování - ne/úspěchů, překvapivých dopadů 

Nástroje na řešení problémů (př.)- racionální analýza, brainstormingové nástroje, stromové diagramy, mapování mysli 

Další zajímavé myšlenky a citáty z knihy: 

Jak se mi kniha četla? 

Upřímně, často jsem při čtení myšlenkami odbíhala k jinostem, a nevěnovala obsahu psaného přede mnou. Mrzí mě to, protože jsem se určitě,ochudila o cenné znalosti, které si musím doplnit. Doporučuji ji číst v klidu, beze spěchu, že ji musíte mít do dalšího dne přečtenou. Kniha je napsaná jednoduchým jazykem, nejspíš se řídí zásadou ,,opakování je matka moudrosti”, anebo alespoň jsem občas nabývala pocitu déjà vu, že podobnou myšlenku, v jiné formulaci, jsem už četla. 

Pro shrnutí a ucelení vědomostí z knihy mi hodně přispěla, četba esejí od jiných Téček a procházení mých vlastních poznámek. Pro příští efektivnější vstřebávání informací, si zkusím rozdělit čtení na max. 25 str. za den, po 30 min intervalech s minimálně 10 minutovými pauzami. 

ATP 

Vnímám u sebe nedostatek schopnosti naslouchání a neumím se pozastavovat při TS. Spíše vyjadřuji svoje názory a myšlenky ostatních nechávám rozplynout v toku dialogu. Moc tedy dle AL nepodporuji základní prvky učení jež zahrnují dotazování se a reflektování. Na dalším TS bych chtěla, alespoň 2x, položit otevřenou na vyjádření některého ze člena. Po vyslechnutí odpovědi, zapsat si jeho odpověď a doma, zkusit vymyslet další rozvíjející otázku, na danou odpověď. Postupně tak začít trénovat schopnost pokládání otázek a naslouchání. (ještě bych po realizaci, měla zareflektovat nad účinností mého plánu 😀) 

Co už v našem týmu funguje? 

Na závěru každého TS, proběhne reflexe na dané TS, vysloví se, co bychom mohli příště udělat lépe. Zatím se nám (z mého pohledu) daří na každých dalších TS, implementovat a ozkoušet ,,vylepšovák” zmíněný v předchozí reflexi. 

Co bychom mohli zkusit?  

V týmu bych ráda vyzkoušela, v rámci TS, rozdělení do menších skupinek, které by pracovali společně na řešení nějakého problému, který nás trápí (alespoň 1. fázi - pochopení a přeformulování problému). 

Anebo si přinejmenším sdíleli - kde a kdy bychom mohli AL uplatnit při naší práci v týmu a určit si akční krok, kdy tak provedeme.