Zájem o tuto knihu ve mě vyvolal Vašek. Hlavně tím, že ji zařadil mezi povinné požadavky k složení jeho zkoušky. Vašek nám normálně nechává velkou svobodu volby a dokud si danou věc dokážeme obhájit, přijme ji. Z toho usuzuji, že obsah knihy Action Learning je na tolik důležitý, že si bez něho studium s Tiimi nelze představit. Z knihy jsem hned od počátku měl velké očekávání.
Experimentální učení lze rozdělit do 4 fází.
Díky této metody se člověk učí aktivně a ze zkušenosti, což velmi usnadňuje si celý proces později znova vybavit a použít. Dále se člověk učí metody reflexe a kritické myšlení, díky kterému dokáže rozeznat další vhodný problém k řešení pomocí podobnému postupu.
Sociální učení
Lidé se přirozeně učí od ostatních - pokud vidí někoho, kdo použije metodu x a setká se s úspěchem, je pravděpodobné, že ji ostatní použijí také, když se ocitnou v podobné situaci. To funguje i v opačném případě, pokud se dotyčný setká s neúspěchem. Ostatní v podobné situaci danou metodu pravděpodobně nepoužijí = poučí se z chyb druhého.
Akční vědecký model klade důraz na objektivitu. K vyřešení našeho problému bychom měli hypotézu podloženou objektivními daty. Naše emoce bychom sice neměly při řešení problému potlačovat, ale měli bychom si jich být vědomy a regulovat je.
Pokud chcete použít action learning ve našem týmu, měli bychom podle knihy postupovat takto:
K Tímto způsobem můžeme action learning použít k řešení složitých problémů a podporovat učení a růst ve našem týmu.
Hned při četbě knihy, jsem si vybavil postup pi řešení problémů v našem týmu a identifikoval následující nedostatky.