Tvořivost, nebo taky se dá říci kreativita je velmi významná ve všech odvětvích. Ať už jde o vytváření nových hodnot v kulturní, duchovní nebo technologické sféře, při tvorbě nových produktů nebo i při tvorbě například marketingové strategie. Hodí se i v situacích, kdy se zdá vše moc jednoznačné, rutinní. Nebo také na hodně složité a komplexní problémy / úkoly.
Hermanova teorie tvůrčích typů:
typ A
Je orientovaný na analytické myšlení, techniku, matematiku a logické závěry.
typ B
Typicky organizační, kontrolní, konzervativní jedinec.
typ C
Je silně emoční, vyznává duchovní hodnoty a často má vztah k hudbě.
typ D
Inovuje, řídí se intuicí a vizualizuje představy.
Tyby B a D jsou nejčastější v manažerské práci, mají k ní nejlepší předpoklady.
Tvořivost má několik úrovní. Důležité jsou ale i bariéry, které často brání v posunu vpřed. Chybou je, že často přebírají mladí myšlenkové vzorce od starších a zabíjí se tak jejich tvořivé myšlení. Síla nové generace je přitom v tom, že se na věc dívá jinak, než ti, kdo v tom žijí už mnoho let.
Bariéra osobní zvláštnosti:
Každý z nás je jiný a jinak také funguje při kreativním procesu. Rozdíl je mezi chováním introverta a extroverta, ale i mezi temperamenty. Sangvinik a cholerik jsou prý více kreativní, než melancholici a sangvinici. Vyšší inteligence také přináší vyšší kreativitu. Úplně ničivý je pro kreativitu konzervativní přístup. Dále snižuje kreativitu únava, nemoc, špatná strava a další fyzické neduhy.
Percepční bariéra:
Jde o to jak využíváme informace. Když jich přijmeme moc, dochází k přesysenosti a už nejsme schopni přijímat více. Často se také upínáme na názory ostatních a bojíme se převzím vlastní iniciativu. Profesní slepota znamená, že naše kvalifikace nám znemožňuje vidět věci jinak.
Myšlenková bariéra:
Máme tendence držet se logických vysvětlení a zaběhlých postupů. Podle autora je ale potřeba se uvolnit a přijímat experimentální řešení. Často volíme zdánlivě nejsnažší řešení, ikdyž to přitom nemusí být ve skutečnosti to nejlepší nebo dokonce ani to nejsnažší.
Emoční a motivační:
V tomto případě nejvíce pracuje strach. Bojíme se neúspěchu, nezájmu, risku. Přitom v nás určitě tkví zvědavost a touha poznávat. Proti tomu ale stojí také strach ze ztráty jistoty, z neznáma nebo z autority, hrozby konfliktu. Občas se kvůli tomu uchylujeme ke snaze problémy řešit rychle, bez ohledu na kvalitu. Přitom dát si čas na rozmyšlenou je skvělý nápad.
Sociální a kulturní:
Sociální a kulturní prostředí nás ovlivňuje možná nejvíce. Jsme adaptabilní, přizpůsobujeme se abychom přežili. Je ptořeba neustále potkávat nové lidi, nové pohledy na svět. Komunikace a běžné rozhovory nám často vnuknou myšlenku, která nakonec vede k řešení. Toto je síla týmového učení, kdy společným probíráním tématu docházíme k takovým myšlenkám, které by nikoho znás samotného nenapadly.
Tvořivý vs Rutinní proces
Rutinní proces je, když máme jasné a přesné představy o tom, jaký bude postup a cíl. Jsme si v tom jistí, neděláme to poprvé. Neměníme žádné prvky celého procesu, každé řešení je logické a osvědčené. Na rutinním procesu se neučíme. Jde nám o správnost, nechceme dělat chyby. Nebo nesmíme.
Tvořivý proces přináší alternativy, nevede k jasně definovanému cíli. Dochází ke změnám v průběhu, řešení jsou přibližná, nic není exaktní a je prostor pro experiment i pro dělání chyb. U tohoto procesu se učíme. Je typická nejistota a vzrušení.
ATP:
V rámci projektů vnímáme a řešíme bariéry. Snažíme se jim vyvarovat. Tvořivost a kreativní vnímání je pro nás hlavní silnou stránkou, prezentujeme se tím i při získávání zakázek na BG. Jsme mladí a nemáme profesní slepotu. V rámci naší práce na BG občas i odstraňujeme bariéry našich zákazníků.
Hodně se to projevilo v BG pro SAP, kdy si nás najali, protože potřebovali oslovit potenciální zaměstnance na juniorní pozice. Nevěděli ale, jak k nim komunikovat, protože jim byli nejen věkově daleko. Díky tomu, že my jsme v podstatě ti, koho chtějí oslovovat (= mladí, bez zkušenosti se zaměstnáním v korporátu), jsme věděli, jak na to a neměli bariéru.
