Sapiens
Celá kniha nám nabízí pohled na vývoj lidstva a při jejím čtení jsem si začal uvědomovat spoustu zřejmých věcí, nad kterými se člověk sám od sebe nezamyslí. Na začátku se autor věnuje evoluci člověka, vysvětlení našeho chování a v průběhu děje se dotýká také vzniku peněz nebo třeba teorii sdílené imagince.
První myšlenkou, která mě zaujala byl vývoj lidského rodu. Jakou rychlostí se lidé dostali na vrchol potravinového řetězce z jeho dna, a jak s touto výsadou vlastně do dnes neumíme nakládat. Nejdůležitějším převratem v našem vývoji byla kognitivní revoluce. Období, kdy se lidé začali přizpůsobovat prožitým zkušenostem. Je to mimo jiné také jeden z důvodu, že Homo Sapiens dokázal předčít a částečně také vyvraždit ostatní lidské druhy.
Dalším velkým tématem je zemědělská revoluce. Do dnes žije většina lidstva v domnění, že zemědělská revoluce byla krokem kupředu. Autor zde ale poukazuje na fakt, že zemědělská revoluce naprosto zásadně změnila lidský život (a to především v negativním slova smyslu). Jakmile jsme se naučili pěstovat obilniny a chovat zvěř, najednou jsme měli všeho dostatek. Měli jsme tedy dost možností uživit i slabé a nemocné. Navíc se lidé začali sdružovat do menších prostor, což zapříčinilo snazší šíření nemocí. Naše strava se stala založenou na 5 základních potravinách, proto dnes lidé nemají dostatečnou výživu.
Nejzajímavější myšlenkou pro mě ale byl řád sdílené imaginace. Celý dnešní svět, a především celosvětová ekonomika je na tomto jevu založena. Jakou hodnotu má zlato? Aztékové si z tohoto zbytečného kovu dělali hrnky a ozdobný předměty, protože nebyl dost pevný na to, aby byl využit na něco smysluplnějšího. Až Španělé přišli s tím, že jsou posedlí tímto zbytečným kovem a byli za něj ochotni dát cokoli. Tak působí řád sdílené imaginace. Přesvědčte dostatečné množství lidí o tom, že něco existuje (právnická osoba) nebo má určitou hodnotu (peníze) a můžete vládnout světu.
Poslední myšlenku, kterou si do této eseje zapíšu je vznik lidské řeči. Jsme jediný druh, který používá řeč k předání informací, jež nejsou nutné k přežití. Vzhledem k tomu, že Homo Sapiens začal navazovat vztahy ve skupině až 150 členů, musel je nějakým způsobem udržovat. Lidská řeč tedy vznikla na základě nutnosti “pomlouvat“ a šířit informace o druhých.
Celá kniha je plná zajímavých myšlenek, kterých mám plný poznámkový blok. Autor se dívá na věci vždy z několika úhlů a nechává čtenáře, aby se zamyslel nad tím, co mu dává největší smysl. Nemůžu se dočkat, až se pustím do další jeho knihy.
