Proč jsem si knihu vybrala?
Knihu jsem si nevybrala. Jako další tučňáci jsem ji musela přečíst kvůli nadcházejícím zkouškám z Učící se organizace. O knize jsem poslouchala už od samého začátku studia. Díky tomu jsem si postupně uvědomovala její důležitost.
Struktura knihy
Kniha jako taková je velmi obsáhlá. Měli jsme na ní v týmu již několik TS a díky tomu jsme mohli pochopit její koncept lépe a hlouběji. Musím ovšem říct, že se mi kniha nečetla moc dobře. Musela jsem některé stránky číst víckrát, protože jsem myšlenkami buď utíkala jinam nebo jsem jednoduše nepochopila její sdělení. I přes její náročnost je opravdu nasáklá kvalitními informacemi a každému z nás toho může předat mnoho.
Co si z knihy odnáším?
Většinu teorie mám sepsanou v bodech pro lepší porozumění dané disciplíny.
Nejlépe se dá daná disciplína aplikovat do praxe a představovat si to na ní. Nejhezčí na tom však je, že zkušenosti každého z nás jsou opravdu velmi odlišné a najde si v ní každý něco jiného.
Osobní mistrovství
Jaké jsou mé poznatky z knihy?
· Proces, při kterém probíhá tzv. nekonečné učení se.
· Důležitý je náš mindset s chutí celoživotně se vzdělávat a zlepšovat se.
· Osobní mistrovství je čistě naše volba, být nejlepší verzí sebe sama.
(K osobnímu rozvoji mi ve škole pomáhá Skill Profile. Díky němu vím, v čem pokulhávám a v čem se potřebuji zlepšit, posunout.
V Learning Contractu si dané dovednosti mohu specifikovat a podrobněji se zaměřit na jejich zlepšení.).
Mentální modely
Jaké jsou mé poznatky z knihy?
· Jedná se o naše předsudky a představy o tom, jak vnímáme svět. Máme je v sobě zaklíčené již z dětství, některé se vyformují v průběhu, na základě předsudků a nabitých zkušeností.
· Abychom dokázali nějaký náš mentální model změnit, tak je potřeba mít k tomu v sobě tu chuť a podnět, který nás k tomu dostane.
-Je to velice těžké uskutečnit, čím jsou lidé starší a něčeho dosáhli, tak se jejich ochota ve změnu bude snižovat. S jejich mentálním modelem se dostali do místa, kde jsou spokojení a šťastní a jednoduše nechtějí nic měnit. Jedno nepsané pravidlo, které jsem zatím stihla vypozorovat je, že se lidé opravdu neradi mění, změna je pro ně častokrát zlo.
(Sdílení mentálních modelů u nás v týmu využíváme především na našich Trainning sessions. Jedná se zde spíše o formálnější podobu. Naopak na teambuildingových akcích mimo školu, jako je například Cabin in the woods se můžeme vzájemně poznat blíž, neformální formou. ).
Sdílená vize
Jaké jsou mé poznatky z knihy?
· Vize jako taková se nedá vytvořit na sílu.
· Ve společné vizi by měl každý mít alespoň jeden svůj malý střípek, se kterým se ztotožňuje.
· Sdílená vize vykrystalizuje z nás samotných. Každý předá svůj malý střípek, kterému věří a následně to utvoří celek.
· Může to být i ta verze, že se někdo ztotožní se střípkem někoho jiného a mají následně společnou vizi. Často když do organizace nebo firmy přijdou nový zaměstnanci. Je důležité dobře s nimi komunikovat a sdělit vizi jak nově příchozím, tak i starším. Je důležité ji dávat pravidelně do povědomí všech zaměstnanců, členů týmu.
Vize se může časem zároveň i měnit. Mnoho faktorů může být jak vnější, tak i vnitřní prostředí. Budou přicházet nový zaměstnanci a starší odcházet, s tím bude přicházet a odcházet i naše vize, která se postupně bude měnit.
(U nás v týmu jsem si naši sdílenou vizi uvědomila na námi pořádané první akci Lovely Oldies. Měli jsme splatit fakturu za Forest a pár z nás jednoduše nevěřilo, že to dokážeme. Byli tím skoro přesvědčeni. Důsledkem tohoto jednání byla jejich menší aktivita na projektu. Jejich mentální model se však nenásilně přetvořil, když viděli, jak daná akce probíhala.
Osobní vizi nemám, ale vždy jsem si říkala, že bych chtěla být v životě šťastná. Sepsala jsem si tedy své priority, které v životě mám a k nim si sepsala potencionální vizi, kterou s tím mám spojenou. Díky tomu jsem si krásně utvořila menší představu a možná i vícero vizí, které mě naplňují.).
Týmové učení
Jaké jsou mé poznatky z knihy?
· Týmové učení velmi závisí na předchozích disciplínách. Mělo by nám pomoci se zdokonalovat a pozastavit svůj mentální model.
· Složení týmu by mělo být různorodé, jinak by nedocházelo k žádnému posunu. Na druhou stranu, když bude tým různorodý až moc, může se stát, že se nevyřeší nic. Různorodost může být jakákoliv, ať už rozdílné zkušenosti, dovednosti, mentální modely, opravdu cokoli.
Mezi hlavní nástroje týmového učení patří zvládání umět vést dialog a diskusi.
(Dialog jako takový se snažíme vést při našich Trainning Sessions a už teď dokážu říct rozdíl oproti té první. Ze začátku jsme dost spadali do nevinné diskuse, kterou jsme považovali za prvotřídní dialog.
Nyní jsme se více rozvinuli a naučili jsme se neskákat si do řeči, naslouchat si a dokázat si vzájemně pokládat otázky, abychom došli ke společnému řešení. Vytvořili jsme si své safe space, kde se každý cítíme dobře.).
Systémové myšlení
· Systémové myšlení je jedna z nejtěžších a nejdůležitějších disciplín.
· Hlavním přínosem u nás v týmu je v tom, abychom nehledali jednoduchá řešení, které převážně řeší jen důsledek, a ne příčinu daného problému.
· Je důležité si uvědomit, že všechny disciplíny se navzájem propojují a doplňují, fungují dohromady jako celek, ne jednotlivě.
· Pokud převládne nesystémové myšlení – vizi se nemůže dařit.
Závěrem
Knihu jako takovou by si měl v Tiimi přečíst asi každý. Věřím, že si z toho každý z nás vezme něco jiného, něco, co by byl schopen implementovat i do svého života a fungování.
Pravděpodobně je toto jedna z knih, kterou by si měl každý z nás přečíst vícekrát, protože pokaždé to pro nás bude obohacující a pomůže nám v odlišných situacích.
Pokud mám být upřímná, tak pokud nebude potřeba z vnějšího nebo vnitřního hlediska, abych knihu přečetla znovu, obávám se, že se k ní už znovu nevrátím.
