Proč jsem si knihu vybral?
Knihu Od nápadu k podnikatelskému plánu jsem si vybral na základě doporučení od pana inženýra Moulise, a hlavně kvůli tomu, že jsem se o knize dozvěděl před přibližně 10 měsíci, kdy mě samotná autorka knihy paní Ivana Svobodová učila v předmětu Základy podnikání na VŠE, kde jsem studoval. Knihu jsem si na VŠE v rámci předmětu nepřečetl a myslím si, že jsem udělal dobře, nevzal bych si z ní tolik. Momentálně vnímám a přemýšlím po roce studia na VŠE a po začátku studia tady na Tiimi trochu jinak. Knihu jsem tak mohl vstřebat úplně jiným způsobem (ať už tím, že jsem si začal nedávno psát poznámky ke knihám anebo tím, že jsem začal studovat, co mě baví). Kromě toho, že o knize už vím nějakou dobu, vybral jsem si ji, protože mě zajímá, jak si utřídit svoje crazy myšlenky a nápady na podnikání a zrealizovat je poté v životaschopný byznys.
Co jsem se dozvěděl? A jak jsem použil, to, co jsem se dozvěděl v praxi?
Z úvodu knihy jsem si nejvíce vzal a zapamatoval, že je velmi důležité si stanovit a uvědomit, kolik času a úsilí mi vezme práce na byznysu, ať už se bavíme o redukci svého volného času, času s rodinnou a přáteli apod. Čas zpátky vzít nemůžeme a pokud ho dáváme do něčeho, co se nám v budoucnu nevrátí, budeme se cítit deprimovaně a beznadějně, že jsem tento čas mohli využít smysluplněji. Proto se vytváří podnikatelský plán, aby poté čas strávený na nedomyšleném projektu nebyl zbytečný. Trochu jsem odbočil od tématu (anebo ne?) a začínám si uvědomovat, že píšu svoji esej jako tok myšlenek, ale proč vlastně ne, že jo, jedem dál :D. Čas je tedy si nutné uvědomovat a je nutno si dopředu naplánovat a srovnat ve své hlavě, jakou roli bude hrát v našem životě podnikání, abychom zvládli fungovat a být zároveň šťastný, jak ho trávíme.
Myšlenka, které mě napadla spojená s předchozím odstavcem je, že podnikání není běh na krátkou trať a za pár měsíců se rozhodně nebudete topit v penězích (ano existují výjimky, kdy lidé měli štěstí + různé cash-cow projekty, ale které z nich jsou udržitelné do budoucna, aby vám zajistili stálý příjem a budou vás opravdu bavit a naplňovat?). Pokud nejsme dítě štestiny, musíme počítat s tím, že podnikání je dlouhodobá záležitost a peníze investované do projektu se nám vrátí až s odstupem času (a když začneme z toho konečně vydělávat, tak často tyto peníze jdou zpět do inovací). „Trpělivost růže přináší.“ Tento citát mě zrovna napadal spojený s předchozí větou a k tomu bych dodal, že hlavním smyslem je si užívat cestu, kterou jdete při zrealizování vašeho nápadu a jak říkáme v Tiimi: Trust the process!
V úvodu je ještě velmi důležitá myšlenka k zamyšlení, a to je podnikat sám anebo s týmem. Můj názor a pohled je na to takový, že sám máte velký prostor a svobodu v tom, co děláte, ale každý máme nějakou hranici, kdy jedeme už na 100 % a víc už to prostě nejde. Tým tím pádem po nějaké době jednotlivce rapidně předběhne, i když týmu trvá delší dobu, než se naladí na stejnou vlnu a než dokáže pracovat efektivně. Když se týmu tyto překážky povedou překonat, sám nemáte šanci být lepší jak fungující tým.
Kniha mi dále předala zajímavé tipy a triky, jak divergentně myslet. Vysvětluje rozdíl mezi konvergentním, a právě divergentním myšlení.
