Proč jsem si knihu vybral?
Knihu Od nápadu k podnikatelskému plánu jsem si vybral na základě doporučení od pana inženýra Moulise, a hlavně kvůli tomu, že jsem se o knize dozvěděl před přibližně 10 měsíci, kdy mě samotná autorka knihy paní Ivana Svobodová učila v předmětu Základy podnikání na VŠE, kde jsem studoval. Knihu jsem si na VŠE v rámci předmětu nepřečetl a myslím si, že jsem udělal dobře, nevzal bych si z ní tolik. Momentálně vnímám a přemýšlím po roce studia na VŠE a po začátku studia tady na Tiimi trochu jinak. Knihu jsem tak mohl vstřebat úplně jiným způsobem (ať už tím, že jsem si začal nedávno psát poznámky ke knihám anebo tím, že jsem začal studovat, co mě baví). Kromě toho, že o knize už vím nějakou dobu, vybral jsem si ji, protože mě zajímá, jak si utřídit svoje crazy myšlenky a nápady na podnikání a zrealizovat je poté v životaschopný byznys.
Co jsem se dozvěděl? A jak jsem použil, to, co jsem se dozvěděl v praxi?
Z úvodu knihy jsem si nejvíce vzal a zapamatoval, že je velmi důležité si stanovit a uvědomit, kolik času a úsilí mi vezme práce na byznysu, ať už se bavíme o redukci svého volného času, času s rodinnou a přáteli apod. Čas zpátky vzít nemůžeme a pokud ho dáváme do něčeho, co se nám v budoucnu nevrátí, budeme se cítit deprimovaně a beznadějně, že jsem tento čas mohli využít smysluplněji. Proto se vytváří podnikatelský plán, aby poté čas strávený na nedomyšleném projektu nebyl zbytečný. Trochu jsem odbočil od tématu (anebo ne?) a začínám si uvědomovat, že píšu svoji esej jako tok myšlenek, ale proč vlastně ne, že jo, jedem dál :D. Čas je tedy si nutné uvědomovat a je nutno si dopředu naplánovat a srovnat ve své hlavě, jakou roli bude hrát v našem životě podnikání, abychom zvládli fungovat a být zároveň šťastný, jak ho trávíme.
Myšlenka, které mě napadla spojená s předchozím odstavcem je, že podnikání není běh na krátkou trať a za pár měsíců se rozhodně nebudete topit v penězích (ano existují výjimky, kdy lidé měli štěstí + různé cash-cow projekty, ale které z nich jsou udržitelné do budoucna, aby vám zajistili stálý příjem a budou vás opravdu bavit a naplňovat?). Pokud nejsme dítě štestiny, musíme počítat s tím, že podnikání je dlouhodobá záležitost a peníze investované do projektu se nám vrátí až s odstupem času (a když začneme z toho konečně vydělávat, tak často tyto peníze jdou zpět do inovací). „Trpělivost růže přináší.“ Tento citát mě zrovna napadal spojený s předchozí větou a k tomu bych dodal, že hlavním smyslem je si užívat cestu, kterou jdete při zrealizování vašeho nápadu a jak říkáme v Tiimi: Trust the process!
V úvodu je ještě velmi důležitá myšlenka k zamyšlení, a to je podnikat sám anebo s týmem. Můj názor a pohled je na to takový, že sám máte velký prostor a svobodu v tom, co děláte, ale každý máme nějakou hranici, kdy jedeme už na 100 % a víc už to prostě nejde. Tým tím pádem po nějaké době jednotlivce rapidně předběhne, i když týmu trvá delší dobu, než se naladí na stejnou vlnu a než dokáže pracovat efektivně. Když se týmu tyto překážky povedou překonat, sám nemáte šanci být lepší jak fungující tým.
Kniha mi dále předala zajímavé tipy a triky, jak divergentně myslet. Vysvětluje rozdíl mezi konvergentním, a právě divergentním myšlení.
Jakou spojitost mají tyto dvě myšlení s nápadem na podnikání? Divergentní myšlení je od toho abychom tzv. přepnuli svůj mozek do části myšlení bez hranic a říkali jakékoliv nápady, které nás zrovna napadnou. V konvergentní části vybíráme nápady nebo varianty, která nás napadli a docházíme nebo se aspoň snažíme dojít k závěru neboli k rozhodnutí.
ATP: Divergentní a konvergentní myšlení s týmem WEAM nejvíce aplikujeme na TS a BM, kdy je část dialogu, kde jsme otevřený a chceme slyšet názory druhých (divergentní) a pak část kdy zas chceme směřovat k závěru a potřebujeme z toho vyvodit nějaký cíl nebo závěr (konvergentní). Příkladem může být momentální řešení financí v našem družstvu, kdy jsme měli BM založené na tom až se každý vyjádří, jaký k tomu má osobní vztah + vyslechnout si jeho nápady. Každý si nechá po BM vše uležet v hlavě další budeme směřovat k rozhodnutí.
Co mi utkvělo v hlavě a mám i v zápiskách jsou metody, které nám pomáhají myslet divergentně, stejně jako když se učíme hrát například tenis (někdo má na to větší talent někdo ne) a trenér nám radí jak na to, abychom hráli líp, tak zase tato knížka nám nabízí pár triků a metod, jak myslet více divergentně a zlepšovat se.
Brainstorming
Co nejvíce myšlenek v omezeném čase.
Efektivnější je ve skupinách a pravidla jsou velmi podobná, jako když vedeme dialog. Důležité je si ujasnit před začátkem pravidla a facilitátora, který hlídá průběh (neodbíhá se od tématu, nestává se z toho debata).
Pravidla:
„Naslouchej nápadům ostatních“
„Nekritizuj a neodsuzuj“
„Podporuj odvážné nápady“
„Čím více, tím lépe“
„Navazuj a rozvíjej nápady ostatních“
ATP: Brainstorming je výborná metoda, pokud máte skupinku lidí, kteří se nebojí říct každý nápad, co je napadne nahlas. Hodně mě překvapilo, jak dokáže pár lidí za, tak omezený čas vymyslet životaschopné nápady, které se dají zrealizovat. Příkladem je brainstorming, který jsme aplikovali při splácení faktury. Myslím si, že jsme ale porušili některá z pravidel a jsem zvědavý, jak bude probíhat na Dnu projektů (týmová akce na vymýšlení projektů), kde jsme metodu zakomponovali v rámci harmonogramu. Dále jsme brainstorming používali například při TS na téma metodika.
Metoda 6_8_5
Podstatou této metody je nakreslit do 5 minut na papír položený na šířku 6 až 8 nápadů, které vás zrovna napadnou.
ATP: Nevyužili jsme zrovna tuto metodu ale velmi podobnou a to 6_3_5, kdy 6 lidí vymyslí 3 nápady za 5 minut a po 5 minutách, se papíry vymění a lidé navazují na nápady. Postupně se v kroužku nápady rozvíjejí do té doby, než se vám vrátí zpět váš papír. Využití proběhlo na TS, kdy jsme měli téma kreativita a otázka byla, co chceme za 3 roky dosáhnout, zažít a kam chceme vycestovat v rámci Tiimi? Společnou reflexi na vzniklé nápady jsme ale na TS nestihly a tím pádem jsem rád, že mi to psaní této eseje připomnělo a možná nám to i pomůže se sestavení týmové vize.
Myšlenková mapa
Hlavním smyslem myšlenkových map je pomoct vizuální stránkou přemýšlet o určitém tématu navazujícím způsobem, a nejen strukturovaně jako, když si píšete nějaký zápis z prezentace na střední škole. Do poznámek jsem si napsal k myšlenkovým mapám jméno Tony Buzan, protože je brán jako za zakladatele této metody a napsal spoustu knih, které si v mém reading programu do budoucna najdou určitě místo.
ATP: Myšlenkové mapy jsem používal na střední škole, protože mi pomáhalo se z nich lépe učit než z normálních zápisek, a hlavně ta vizualizace a návaznost na sebe vám pomůže si vše lépe zapamatovat. Myšlenkové mapy jsem poté přestal nějakou dobu používat a jsem rád, že jsem se k nim v Tiimi vrátil, pomohly mi si vytvořit mapu svých aktuálních priorit v životě. Dále jsme ji použili při plánovaní projektu FRIENDS s akční skupinkou, což mi připomíná managementovou techniku WBS (work breakdown structure, od Terky Fleischmannové), která právě funguje na bázi větvení jako myšlenkové mapy a pomáhá při plánovaní projektu. (příklad viz fotka). Do budoucna budou určitě běžnou součástí mého života a chtěl bych je někdy využít na zápis z TS nebo BM.
WBS:
Painstorming
Painstorming bych definoval jako opak brainstormingu. Místo hledání nových nápadů, hledáme problémy a trápení, které lidi štvou. Metoda je oproti painstormingu založená na pozorování, kdy například sledujeme, jak se chovají lidé v určité kavárně a všímáme si, co jim tam chybí anebo s čím nejsou spokojení, abychom pak tento problém mohli vyřešit ve své kavárně. Anebo sledování obecných problému, kdy problémem může být, že lidé často ráno nestíhají a nemají čas ráno snídat a jak tento problém nebo trápení můžeme vyřešit (tedy pokud to lidi opravdu trápí).
S Painstorming jsem zatím neměl nijak velké zkušenosti a doufám, že ho použijeme v rámci našeho Dnu projektů anebo kdykoliv jindy.
V knize mě dále zaujali metody při rozhodování, jaký nápad použijeme/vybereme:
Hlasování s nálepkou + Hra na investory
Hlasování nálepkou znamená, že každý člověk má 2 hlasy, které může dát k projektům, které se mu nejvíce líbí.
A hra na investory spočívá v tom, že každý člověk má určitou částku, kterou má rozdělit mezi projekty podle toho, jak jim věří a jak se mu zdají realizovatelné a udržitelné.
Metody bychom mohli využít zrovna v týmu na Dnu projektů, tak uvidíme, jestli se nápad uchytí.
Dále mi přišel přínosný na zamyšlení obrázek na hledaní příležitosti:
Připomnělo mi to Ikigai o kterém mluvil Miky Škoda na seznamováku a máme ho i v průvodci.
Design thinking
Z kapitoly ověřování zájmu zákazníku jsem si překreslil z této metody tento obrázek, který mi pomohl nejvíce pochopit hlavní podstatu. K metodě se vrátím při realizaci plánu a zkusím ji v praxi.
Lean Startup
Metodu mi pomohl pochopit pojem „štíhlá výroba“ a zjištění, že do LS patří MVP (minimum viable product), protože s ním jsem měl zkušenost už na seznamováku, kdy jsme se snažili vymyslet MVP na projektech. LS tedy chápu jako vytvoření za co nejméně času a nejméně nákladů nejvíc basic verzi např. produktu, který můžeme budoucím zákazníkům představit.
„Vytvoř, změř a pouč se“
Lean Canvas
Ze dvou zmíněných business modelů mi utkvěl v hlavě především tento, protože je lepší pro začínající nápady a hlavě jsem měl zkušenost si ho vyplnit na VŠE, kde jsme realizovali vymyšlený nápad v týmu v rámci splnění předmětu (bylo to jen jako, do reálu se nápad nepřevedl). Nápad byl: cestovní kancelář v low-cost stylu pro mladé, kteří mají rádi dobrodružnější cestování a hledají parťáky na cestovaní.
ATP: Lean Canvas jsem si zkusil jen jednou a rozhodně není vyplněný úplně nejlíp, moc mi toho nedal, protože jsem ho dělal hlavně z povinnosti tehdy, ale momentálně se těším až ho vyzkoušíme u nás v týmu na nějaký projekt.
Podnikatelský plán
„Cíl bez plánu je pouze přaní“ a přesně tento citát, který jsem si odnesl z jednoho TS vystihuje i nápad, který nemá podnikatelský plán.
Všiml jsem si, že podnikatelský plán má podobnou strukturu otázek, na které by měl zodpovědět jako náš LC:
Kde se nyní nacházím?
Kam se chci dostat?
Jak toho chci dosáhnout?
Pravidla podnikatelského plánu:
-srozumitelnost
-pravdivost
-reálnost
-respektování rizika
-přehlednost
-uvádění zdrojů
Výpočet marže
Finanční plán
„Pokud se stane, že náš projekt není tolik ziskový, jak jsme si představovali, není třeba hned věšet hlavu. Ušetřili jsme si finanční prostředky, energii a čas. A můžeme uvažovat o tom, zda by náš nápad neměl být postaven na jiném byznys modelu a nebo zda bychom neměli tento nápad opustit.“
S tímto odstavcem v podkapitole Vyhodnocení úspěšnosti podnikatelského nápadu úplně nesouhlasím, chápu smysl toho, že při vyhodnocení můžeme přijít k negativnímu překvapení, a proto si podnikatelský plán sestavujeme, ale něco mi říká, že citát: „Nesnaž se všechno dělat dokonalý, dělej to!“, má pravdu v tom, že pokud bychom měli všechno mít připravený dokonale, tak nikdy s ničími nezačneme, a i kdyby projekt nebyl tak ziskový, můžeme s ním získat spoustu zkušeností, nových kontaktů a zážitků o které bychom se ochudili, kdybychom od nápadu opustili.
Komu bych knihu doporučil?
Kniha mi připadá trochu zastaralejší a proces, který vám radí pro zrealizovaní byznysu je často příklad nějaké kavárny, restaurace anebo něco lehce představitelného. Dnešní doba digitálních věcí, sociálních sítí a AI (umělé inteligence) nabírá úplně jiné rozměry. Rozhodně se ale dají věci jako např. business modely nebo finanční plán v knížce aplikovat i do dnešních projektů. Kniha za mě působí spíše jako učebnice nebo skripta, ke kterým se musíte vracet, když budete v určité fázi plánovaní, např, jak vytvořit analýzu trhu apod. Dost věcí se mi prostě vytratilo z hlavy, i když jsem si dělal zápisky. Tím pádem doporučuji číst knihu postupně a vždy tu danou znalost rovnou vyzkoušet v praxi a pak pokračovat ve čtení a jet vlastně postupně podle kapitol a při tom v reálu realizovat plán.
Výhodou je, že vím, kde tyto znalosti hledat a ke knížce se budu vracet pro určité znalosti.
Slova/pojmy, které jsem neznal, nebo jsem ji potřeboval připomenout
-Intra-podnikatel = inovativní manažer, člověk, který nepodstupuje takové riziko jako běžný podnikatel, ale přístup a myšlení má shodné
-Společensky prospěšná firma = příklad firmy Pragulic, která zaměstnává lidi bez domova jako průvodce, kteří ukazují temnou stránku města, lidé zažijí tak silný zážitek, zbaví se předsudků a uvědomí si, že bezdomovci jsou také normální lidé. Bezdomovci mají tak stabilní příjem a mohou se odrazit ze dna.
-Iterativní metodika = proces, který procházíme vícekrát a do některých fází se i vracíme (př.:Design thinking)
Webové stránky + nástroje na analýzu, které bych chtěl v budoucnu využít
navolnenoze.cz
entepreneur.com
wired.com
techcrunch.com
launchrock.com
rocketstart.me
GoogleTrends
Gartner – hype křivky (predikce)
