Nastavení mysli
Autor: Carol S. Dweck
Proč právě tato kniha?
Knihu jsem si vybral, protože se občas sám nachytám, jak používám fixní myšlení. Vzhledem k tomu, že mě fascinuje na věci nahlížet růstově, tak jsem se chtěl dozvědět víc o téhle problematice. Zároveň jsem na knihu slyšel už pár pozitivních recenzí a nechtěl jsem číst něco extra náročného.
PROČ: Abych prohloubil své znalosti ohledně fixního a růstového myšlení a dokázal se vyvarovat používání fixního.
Co mi kniha dala:
Carol Dwecková v knize popisuje dva různé typy myšlení. Jedná se o fixní myšlení a růstové myšlení. Každý z nás má v sobě nepochybně rysy z obou typů, ale ne každý si je schopný přiznat, v jaké míře má který. Kniha znázorňuje, jak různé stavy naší mysli ovlivňují náš běžný život. Právě tyto již zmíněné stavy mysli ovlivňují naše životní příležitosti více než talent nebo povahové vlastnosti. Neúspěch není o talentu, ale o tom, že se máme co učit.
Osobně mám pocit, že se snažím myslet mnoha způsoby v souladu s růstovým myšlením, nebo bych alespoň chtěl (ne vždycky je posvícení :D). Každý z nás má jak růstové, tak fixní myšlení v různých situacích. A to vůbec není špatně! Rozdíl v našem myšlení pochází z toho, jak rozpoznáváme a přijímáme různé situace.
Fixní myšlení
Lidé s fixním myšlením jsou často velmi sebekritičtí, protože chtějí jednat bezchybně. Tito lidé se vyhýbají výzvám, protože se bojí riskovat. Riskováním by mohla utrpět třeba jejich pověst, a to by snášeli jen velmi těžce. Zkrátka to jsou ti, kteří mají zato, že veškeré talenty, temperament, charakter a inteligence jsou vrozené předpoklady, které se nedají příliš měnit. Jsou přesvědčení, že je jejich role předem daná a nechtějí na tom nic moc měnit. Také chtějí být bezchybní a podporovat své sebevědomí tím, že hodnotí výkon ostatních.
„Fixomyšlenkáři“ spoléhají na svůj talent. Bez ohledu na to, jak jsme ve věcech talentovaní, nemůžeme se spoléhat pouze na talent. Lidé s FM jsou velmi nejistí, když čelí výzvám, a vyhýbají se jim až do konce. Raději se soustředí na kritiku ostatních a zvyšování vlastního ega. Pokud něco neudělají, tak se začnou ohánět s tím, že kdyby to zkusili, dokázali by to také (né-li lépe).
Člověk s FM:
- se bojí nových výzev a nemá rád výstup mimo komfortní zónu,
- podceňuje se a většinu úkolů předem vzdá,
- nemá radost z úspěchu ostatních,
- nepřijímá negativní ZV.
Růstové myšlení
Lidé s růstovým přístupem reagují na většinu situací s otevřenou náručí a jsou schopni danou událost bez problému přijmout. Tito lidé si myslí, že je možné naprosto všechno – dokonce i v momentě, kdy je zřejmé, že jiné cesty nejsou úplně pohádkové. Zkrátka se při každé příležitosti snaží dosáhnout vrcholu a načerpat z toho co nejvíc.
Ti s růstovým myšlením milují výzvy. Místo známých a bezpečných situací se neustále hecují k něčemu nekomfortnímu. Rádi hledají a obklopují se silnějšími, moudřejšími a úspěšnějšími lidmi. Lidé s růstovým přístupem jsou ochotni se dokonce ztrapnit, aby se učili. Oceňují snahu a úsilí. Zaměřují se na řešení problémů, prostřednictvím kterých se učí a zvyšují své skills.
Právě mě napadla souvislost s prostředím v TAPu, kde se neustále snažíme být „růstomyšlenkáři“. Jsme povzbuzováni myslet ve velkém (jak to dělá Tomáš Čupr). Talent sám o sobě v TA nestačí. S inspirací a vnitřní motivací se můžeme učit mezi sebou navzájem a být tak společně zkušenější. TA je stavěna také tak, abychom se dostávali do nekomfortních situací, a abychom podstupovali i pořádný záhuly (namlátili si papulu, ale nerozbili si ji). To mám na tom hrozně rád…
Člověk s RM:
- se raduje z úspěchů svých, tak i z ostatních,
- negativní ZV je pro něj příležitost ke zlepšení,
- dává do práce velké úsilí,
- má rád výzvy a rád se hecuje.
Jak změnit a rozvíjet myšlení?
Ke změně myšlení je potřeba plán, protože nějaké plané kecy nestačí k tomu, aby bylo možné něco změnit. Potřebujeme konkrétní plán, kdy a jak na tom budeme pracovat. Při změně je třeba vidět věci úplně novým způsobem – z jiné perspektivy.
Je nutné se soustředit na:
- respektování názorů druhých a inspirovat se jimi,
- soustředit se především na sebe a na vlastní růst,
- hledání lidí, od kterých se můžeme učit a rozvíjet se,
- soustředit se na to být aktivní a mít opravdový zájem.
Já osobně na tom budu pracovat tak, že si každou situaci, ve které budu myslet fixně, budu zapisovat a následně na ní reflektovat. Jedině tak si udělám konkrétnější obraz o tom, jak se FM dokážu vyhnout.
Závěr:
Vnímám, že mám co dohánět ve vyhýbání se konfliktům a v reagování v situacích, které mě vytáčí. Jsem si teď více vědom svých nedostatků a pracuji na jejich rozvoji lepším směrem. Zároveň budu díky tomu více sledovat a přemýšlet o tom, co dělám, a především jak to vnímám. Kniha se mi jinak četla snadno a velmi mile mě překvapilo, jaký dopad na mě měla. Knihu bych doporučil všem, kteří ještě nepřijali to, že jsou „fixomyšlenkáři“!!!
