Systém 1 – myšlení rychlé
Operuje automaticky, intuitivně, rychle a potřebujeme k němu velmi malé úsilí. Z velké části je z podvědomí. Nedokáže rozpoznat odkud informace pochází ani jejich důvěryhodnost.
Systém 2 – myšlení pomalé
Naopak používáme na aktivity, o kterých musíme přemýšlet a vyžadují naše úsilí. Tímto způsobem řešíme příčiny a následky. Vyžaduje soustředění, často se nechává nahradit systémem 1
Problém je pokud nám systém 1 moc ovlivňuje systém 2 a nebo pokud přestaneme systém 2 používat při rozhodnutí
Efekt primingu
Pokud jsme vystaveni určitým podnětem – situacím, teplotě, zvuku, informacím – začneme se chovat podle určitého schématu, které jsme v minulosti již použili třeba. Vychází to z předpokladu, že mysl člověka automaticky spustí určité asociace spojené s těmi podněty.
Ukotvení
Pokud máme odhadnout něco co nevíme, nebo nevíme přesně. Snažíme se najít jakékoli další příbuzné informace, nemusí spolu vůbec souviset, které by nám mohli pomoct při odpovídání.
Tohoto se například používá u slev, kdy je ostentativně škrtnutá předešlá, často smyšlená vysoká cena. My pak z odhadování a porovnávání bereme jako fakt, že škrtnutá cena je reálná hodnota zboží a tudíž vlastně šetříme. Nebo pokud, a to se dělá taky velmi často, jsou například 3 tarify různě naceněné a jsou hezky vedle sebe rozprostřené abychom je mohli porovnávat. Jenže 2 produkty z toho tam byli přidané jen aby nás ubezpečili v tom že to co si koupíme je dobrá cena. U investování je toto také velmi časté, kdy zejména dnes kvůli různým trendům vyskočí jedna akcie strašně vysoko, klidně i jen na krátký okamžik, přesto pak máme pocit, když se akcie vrátí zas na původní hodnotu, že je teď strašně levná a že určitě zase vyskočí nahoru, i když to není potvrzené žádnými dalšími informacemi.
Efekt rámování
Různé způsoby předání stejné informace, v nás vyvolá rozdílné emocionální reakce. Příklad: kolik jsi ochotný zaplatit za léčbu nemoci která tě může v 1/100 zabít? A kolik bys požadoval za testování u kterého bys mohl v 1/100 umřít. Většina řekne u druhého případu daleko vyšší částku. I když v obou případech určujeme cenu za náš život.
Kognitivní snadnost
Když je před námi obtížná otázka/rozhodnutí, které nemá lehkou odpověď, často zde zapojujeme intuici i když nám neodpovídá na původní otázku.
Příklad: mám investovat do téhle společnosti na hry- většina lidí řekne ano nebo ne, na základě toho zda mají rádi hry, místo toho by byla nejlepší odpověď možná- protože se chceme rozhodnout až na základně vícero faktorů.
Regrese k průměru
Většina věci se neudrží na svém průměru a občas vybočí na jednu ze stran, pak se ale vrátí. Často máme v pohodě náladu, tak je zcela běžné že jí budeme mít občas super a občas blbou.
Zkreslení výsledkem
Často když se něco stane tak řekneme, já to věděl. Realita je ale taková že jsme to nevěděli
Averze ke ztrátě
Strašně se bojíme cokoli ztratit i když tím můžeme získat něco daleko lepšího
Afektivní heuristika
V důsledku mentálních zkratek dochází často ke zkreslení. Něco se nám v představě může zdát daleko častější než je v realitě
Je důležité se rozhodovat podle faktů a ne podle intuice, která nám často změní naše rozhodování. Podobný závěr mám taky z knížky Faktomluva.
Na druhou stranu je docela na snadě ovlivňovat druhé, například u prodeje pomocí těchto triků
Kniha měla docela složitý jazyk a spousty informací
Další kniha aspirující na titul jak informaci (v tomhle případě docela zajímavou) natáhnout a vesele to prodávat za velké částky. Kniha používá odborný jazyk a je zbytečně složitá.
Na začátku knihy se dozvíte ty důležité informace a zbytek je pak jen hodně zdlouhavé okecáváni.
