Malý princ
Knihu malý princ četl téměř každý, a přesto v ní každý najde něco jiného. Tento příběh, který se tváří jako pohádka pro děti ve skutečnosti ukrývá mnoho hlubokých myšlenek, které pochopí jen člověk, jenž se nad tím dokáže opravdu zamyslet. Pamatuji si, že jsem příběh Malého prince slyšel již jako malý a když jsem si ho nyní připomněl znovu, došlo mi, že jsem ho v útlém dětství neměl šanci pochopit. Příběh je sice krásný a jednoduchý, avšak význam mezi řádky mi jako dítěti naprosto unikal.
Vzhledem k tomu, že tento fakt je o knize známý, věděl jsem, že se od samého začátku musím nad skrytými myšlenkami autora zamýšlet. V průběhu čtení mi došlo, že téměř v každém řádku lze najít určitou filozofickou otázku, poznatek, či poslání, nad kterými by se čtenáři měli zamyslet. Vede k tomu i fakt, že Malý princ se neustále na něco ptá, během svých cest vesmírem. Ze začátku jsem si několikrát řekl, že jeho otázky jsou naprosto zbytečné a odpověď na ně je více než zřejmá. Po chvíli mi ale došlo, že klíčem k pochopní této knihy je dívat se na ni stejným pohledem, jako se Malý princ dívá na všední svět. Jeho pohled je totiž naprosto nezaujatý jakýmikoli stereotypy a všímá si sebemenších detailů, nad kterými by mě osobně ani nenapadlo přemýšlet. Při jeho cestách napříč vesmírem potká několik naprosto odlišných osobností. Tito lidé představují mnohokrát určité vlastnosti, které se v dnešní společnosti na každém rohu. Lidé jsou sebestřední, panovační a lakomí i v našem běžném světě a pokud by se na sebe samotné dokázali podívat pohledem Malého prince, pochopili by, že důležité hodnoty v našem životě jsou úplně jiné. Líbila se mi myšlenka sebeuvědomění malého prince, že každý moment může být jedinečný, jen ne pro každého v ten samý okamžik a ta samá věc. To, co si já si z tohoto poznatku odnáším je, že právě vztahy dělají ze všedních věcí něco výjimečného. Ať už jsou to vztahy mezilidské, vztahy k určitým věcem, či zvířatům anebo jen vztah ke vzpomínce, která pro nás je z nějakého důvodu důležitá.
Čtení této knihy mi toho přineslo více než jsem čekal. Z hlediska mého osobního sebevzdělání mi přinesla především schopnost zamýšlet se nejen nad tím, co právě čtu, ale i nad tím, jaká je v daném textu ukrytá myšlenka. Z hlediska určité sebereflexe jsem si uvědomil, že je dobré se na svět občas podívat z jiného úhlu a nesnažit se soustředit jen na svůj vlastní názor. Dále mi došlo, že i v maličkostech se dají objevit velké věci a pokud se budu snažit občas “použít pohled Malého prince“, mohu narazit na hezké momenty ukryté v těch naprosto všedních a obyčejných.
