V knize nám autor popisuje, jak korporace vznikly a jaký mají právní statut.
Popisuje zde velmi zajímavý historický moment. Henry Ford, coby velkopodnikatel, se rozhodl své jmění nevydělávat na utrpení ostatních, a tak velkou část svých zisků dělil mezi své zaměstnance. Jednou dokonce zrušil dividenda akcionářům tím, že snížil cenu aut aby vešel vstříc zákazníkům. Tím rozhořčil jednoho z akcionářů Dodge (mimo jiné zakladatele také jedné z největších automobilek), který Forda vzápětí zažalovat a soud vyhrál. Soudci dali za pravdu Dodgovi že Ford, i když jsou jeho úmysly sebe lepší, nemá právo dávat peníze zákazníkům. Od té doby se uzákonilo že korporace/akciovky jsou povinné jednat v zájmu co největšího zisku pro své akcionáře, a ne pro obecné blaho. Od roku 1916 se tak stali investice ve prospěch životního prostředí, zdraví, lidského blahobytu a práv nezákonné, pokud to nebylo finančně v nejlepším prospěchu akcionářů. Korporace/akciovky jsou povinny se hnát výhradně za zisk svým akcionářům.
Je to velmi zajímavé, pro mě v dnešní době skoro nepochopitelné, nedovedu si představit, že bych investoval do Tesly své těžce vydělané peníze ve víře, že si zajistím příjem na důchod a oni by místo toho třeba vysadili lesy a rozdali jídlo v Africe. Vlastně jsem už tak zvyklý na to že je samozřejmé že se většina právnických osob žene za penězi, že mi tohle přijde až divné.
Za mě je přirozené a normální že, když člověk investuje svoje peníze v zájmu zisku, že chce a očekává ten zisk. Kdyby mu nezáleželo na zisku a chtěl by udělat něco pro blaho ostatních tak je přece může věnovat neziskovkám, může je darovat na charitu, poslat jako dar… Vlastně nevím, co je na tom špatného a zvláštního.
Podle Joela jsou korporace jedno z velkých zel na zemi, které jsou navíc ale chránění zákonem nad lidmi. Popisuje nám zde všechny možné velmi diskutabilní záležitosti, co se korporace na nás dopouštějí od placení nuzných částek dělníkům v rozvojových zemích, přes kácení lesných pralesů a dalších pohrom na životním prostředí až po upravováním si zákonů podle vlastních potřeb skrz lobování. To třeba vůbec nechápu, jak může být pořád v Americe legální- zde se to jistě děje taky, ale aspoň se tváříme že je to nelegální a občas tu někoho zavřeme za uplácení. Tam jen hezky přejmenovali uplácení za lobování.
Následně navrhuje různé reformy jak bychom mohli navrátit moc zpět lidem. Například že by vlády korporace regulovaly tak aby platili náklady/škody které vznikli třeba na životním prostředí v zájmu vytvoření co největšího zisku. Tohle mi zas zní velmi logicky. Společnosti nesmí za cenu co největšího zisku ohrožovat ostatní!
Je dobré si uvědomit koho chceme podporovat a zda nám opravdu stojí za to si radši koupit levné triko z velkořetězce než v česku ušití ekologické biotriko.
Samozřejmě je to pokrytecké ze všech stran. Strašně se nad všemi těmito věcmi podzdvihujeme vzápětí si ale pak všichni moc rádi užíváme “luxusu“ který máme skrz korporace zprostředkované. Všichni si užíváme Nutellu z palmového oleje pěstovaného na původním pralese, všichni si užíváme levný hamburger z McDonaldu nebo právě levné triko z H&M nebo třeba Primarku před kterým se při otevírání stály dalekosáhlé fronty jen pro to abychom si mohli koupit 5 triček za 300,- a za měsíc je vyhodit, protože se nám nelíbí nebo se nám v nich udělala díra.
