Když jsem tuto knihu četla v prvním ročníku, přišla mi příliš komplikovaná, suchá a těžkopádná. Když jsem se k ní dostala opět ve třetím ročníku, tak mi všechno co v ní je psáno, začalo dávat extrémní smysl. Propojilo se mi to s tím, co jsme tu dělali a s nejrůznějšími poznatky o našem způsobu vzdělání, které jsem do té doby nastřádala. Viděla jsem v tom vývoj svůj i mého týmu.
A přestože jsme se jako tým vědomě snažili dosáhnout pouze prvních pár stickerů, stejně jsme procházely stejnými procesy, které jsou zaznamenány v Rocket modelu. Proto doporučuji alespoň team leaderům a management groups, aby se na tuto problematiku podívali blíže a využili těchto procesů díky stickerům mnohem víc pro svůj vlastní a týmový rozvoj a vzdělávání.
Pár poznatků k metodice:
První tři procesy Rocket modelu – proces individuálního učení, proces týmového učení a proces týmové společnosti jsou motory oné rakety a od nich je vždy potřeba se odrazit.
Zákaznické schůzky = Cílem je dozvědět se, co nejvíce o firmách svých zákazníků a aplikovat to, co jsme se naučili ve svých týmových společnostech.
Nejlepšími zákazníky jsou firmy s podobnými hodnotami a leading thoughts.
Vedení plochého týmu záleží na sdíleném porozumění a závazku k leading thoughts.
Co se týče rozvoje leadershipu, tak je cílem pochopit svůj vlastní styl vedení a svou osobnost. Atmosféra týmové společnosti je z 60% definována atmosférou, kterou vytváří leader.
Vše se u nás točí okolo inovací, neustálého experimentování, implementace inovací a jejich vyhodnocování.
Role kouče - dozoruje dlouhodobou implementaci kurikula a dalších plánů, pokud je to nutné pro rozvoj společnosti, tak musí převzít vedení nad obsahem TS. Jeho zodpovědností je se ujistit, že týmové společnosti fungují v souladu s leading thoughts celé organizace. Měli by fungovat jako konzultanti pro následný rozvoj týmové společnosti (proto by měli mít zkušenost s podnikáním a budováním businessu)
Reflexe na mé tři roky v TAP
TAP mě hodně změnil a rozvinul v mnoha směrech. Nejvíce se proměnil způsob, jakým o věcech přemýšlím. Mám pocit, že rozvoj tady mi otevřel úplně nový obrovský svět, umožnil mi vidět možnosti tam, kde jsem je nikdy předtím neviděla. Začala jsem věci více zkoumat, ptát se na více otázek, vnímat věci jinak a jinak k nim přistupovat. Omezuje nás jen naše vlastní mysl (my sami jsme sobě největším nepřítelem) a to je to s čím jsem se tu učila zacházet, teď už to vím.
Studium tady mi násobně zvýšilo motivaci se učit. Zjistila jsem, jakým způsobem se mi nejlépe učí a co se chci učit. Naučila jsem se chápat a řídit svůj vzdělávací proces skrze nastavování si vzdělávacích cílů a reflexi téměř na vše, co dělám.
Celé studium podstatným způsobem rozvíjelo můj self-leadership. Poznala jsem mnohem více sama sebe – jak se vnímám já, ale i jak mě vnímají ostatní. Poznala jsem své silné i slabé stránky. Naučila jsem se sebereflexi, přijímaní zpětné vazby i sebe-organizaci.
Rozvinula jsem zde desítky dovedností a přišla jsem na to, že mnoho nástrojů, které zde používáme, slouží právě k měření našich kompetencí. Abychom si byli vědomi, jak si na tom stojíme, abychom je dokázali dále rozvíjet a, abychom se dokázali prodat.
Naučila jsem se spolupráci s ostatními, budovat tým a rozumět aspoň z části tomu, co se v něm děje. A pochopila jsem jaké radosti a těžkosti taková práce přináší, a jak s nimi pracovat. Naučila jsem se významně lépe s lidmi komunikovat a naslouchat.
Co bych udělala jinak, kdybych mohla?
Více si sdílet, jak jsme založili družstvo, jak ho řídit a vedeme po legislativní i praktické stránce, mnohem více bych mluvila o tom, co je potřeba pro připravení členské schůze, o tom jak fungují naše finance. O ty se zvlášť hodně zajímejte! I když se to teď zdá náročné, za chvíli nebude, jen se do toho musíte na chvilku ponořit. Sdílení je základ našeho učení, nemáte co sdílet nebo nesdílíte to, co víte? Neučíte se a něco je špatně, napravte to!
Nevykašlala bych se na budování týmu (týmovou tématiku) v druháku natož třeťáku, naopak bych se týmu pravidelně minimálně jednou měsíčně, klidně na TS, reflektivně zabývala tím, co (ne)funguje a proč, klidně bych to využila i pro předání zpětné vazby mezi lidmi. A to všechno abych se tak vyhnula velkým ups and downs.
Mnohem mnohem více bych experimentovala, zkoušela a vyhodnocovala, co fungovalo, co ne a proč.
Slavila bych! Každý malý úspěch, každý krok vpřed.
Nebrala bych si na sebe tolik práce, ale podporovala ostatní v tom, aby si jí vzali také a skrze to se rozvíjeli. Nepřepracovávala bych se tolik a věnovala bych více úsilí těm dílčím částem.
Eseje bych psala zcela jiným způsobem, místo toho abych jen vypisovala teoretické poznatky z knihy, tak bych vzala jen ty části, které jsem již využila nebo využiji a zajímavé myšlenky, které mám s čím propojit a postavila bych jí na vlastních zkušenostech s danou tématikou nebo vlastních myšlenkách. Jinak ta esej nemá nulovou hodnotu a já sama si z toho nic neodnesu. ATP je opravdu zásadní.
Trackujte si čas strávený nad projekty a jinou prací. Usnadní vám to práci v týmu, vlastní reflexi efektivity a vašeho time managementu i vyhodnocení vašich aktivit a projektů.
Jednotlivé nástroje, které tu máme (nejsou všechny ale většina):
UVĚDOMĚNÍ A DOPORUČENÍ
Tiimi je inkubátor na lidi, ne na firmy. Tým i podnikání (a komunita a mnohé další) jsou jen nástroje pro rozvoj jednotlivce.
Všechny výzvy, se kterými se během studia setkáte budete řešit i celý život potom, všechno co v TAP děláte je reálný život, nic víc nic míň.
A zároveň všechny výzvy se kterými se setkáte, mají nějaký důvod, mají vás něco naučit. A ano jsou někdy sakra komplikované a těžké a energie je někdy hodně málo, ale naučí vás to neskutečně moc, proto každou takovouhle těžkost překonávejte se zvědavostí – jak to tedy můžu rozlousknout? Nenechte se tím odradit, protože když to nevyřešíte teď, věřte mi, že se vám to bude vracet neustále znovu.
Budujte své vztahy v týmu, v komunitě i networku. Budou vás motivovat, rozvíjet a odnesete si je s sebou do života.
„Každý ročník začíná tam, kde ty předchozí skončili.“
Komunita je naprosto zásadní rozměr/článek našeho učení. Díky ní se v TAP zachovává získaná znalost a zkušenost již odešlých. Krom toho jsou starší ročníky naprosto zásadní pro vývoj nových Tučňáků, ano musí si projít stejnými krizemi, ale právě to, že před nimi si stejnými věcmi prošly desítky jiných, tento proces násobně urychluje. Proto je důležité, aby na vás ta historie v našich prostorách dýchala – vzpomínky, předměty na památku, fotky atd.
Tučňákům bych doporučila být aktivní v komunitě a chodit do TAPu, jelikož to neskutečným způsobem urychlí jejich rozvoj, poznávání a pochopení nejen toho, jak tu fungujeme, ale i co mohou zlepšit, vyzkoušet. Míra inspirace a věcí, které mohou obsáhnout je obrovská. V tu chvíli je to opravdu může vystřelit jako raketu do vesmíru. Ve druháku bych jim to doporučila, aby se mohli vyvarovat tomu, co třeťáci pokazili, aby čerpali z expertízy třeťáků a zároveň, aby mohli předávat, to co se oni sami naučili, mladším, kteří je zase dobijí svou novou energií a poznatky, neobvyklými přístupy. Třeťáci by v komunitě měli být aktivní, aby předávali své chyby a jak se jim vyhnout, aby pomohli rozvoji komunity svou expertízou (tak jako jim bylo pomoženo na začátku) a zároveň, aby načerpali energii od tučňáků a mohli reflektovat na své tři roky (bude přicházet hodně uvědomění).
Všichni by se měli snažit, aby každý nový ročník, který přichází, byl ještě lepší než ty předchozí.
Nejvíce si na konci studia budete pamatovat ty společné zážitky, teambuildingy, společnou práci. Využívejte tedy pro to všechny příležitosti, které jdou!
Pokud něco (ne)děláte jen kvůli strachu, tak jste se zbytečně ochudili. Rozhodnutí udělané ze strachu nikdy není to správné rozhodnutí.
ALWAYS have fun!
A na závěr si pamatujte..
Můžeš opustit Team academy, ale Team academy nikdy neopustí tebe.
