Fundamentals of Project Management
Na tuto knihu jsem přišel díky crossfertilizaci, kde bylo tématem TS “Projektové řízení “. Téma mě zaujalo především z důvodu jeho využitelnosti v praxi a přišlo mi vhodné se o této problematice dozvědět víc ještě před tím, než se do daných projektů pustíme.
Bylo to pro mě první čtení v souvislosti s projektovým řízením a troufnu si říct, že s přehledem pokryla jakýsi obecný úvod do tohoto tématu a předala mi několik užitečných metod a myšlenek, které mám v plánu při svých projektech použít. Velmi dobře zde autor pracuje s kontinuitou informací, které na sebe postupně navazují. Od definice slova projekt, jeho vzniku, jednotlivých krocích při jeho realizaci, až po využití konkrétních metod. První z nich jsem již měl možnost vyzkoušet při BG, kde jsme si rozpracovali WBS, která nám přinesla strukturu práce a jednotlivých pracovních úkonů. Kromě toho, jaké fáze projekt obsahuje a jak v nich pracovat je zde také poukázáno na to, jak dopadá ten, ve kterém se nepracuje správně a jaké to může mít následky. Každá fáze a jednotlivý krok je odůvodněn, což mi pomohlo lépe porozumět významu a účelu jednotlivých fází projektu. Velmi se mi líbí, že je kniha provázána mnohými výroky, které mě donutily se zamyslet nad jejich významem a trefně dokázaly shrnout delší definice (“Project is a problem scheduled for a solution“).
Velkou část knihy autor věnuje důležitosti a roli projektového manažera. S popisem jeho práce a zodpovědností jsem se velmi ztotožňoval. Projektový manažer by měl v první řadě klást důraz na svůj tým. To znamená, že v ideálním případě by jednotlivé členy měl znát, dokázat rozpoznat jejich silné a slabé stránky a umět je namotivovat a vést k jejich nejlepším výkonům. Je zde velmi patrné, že bez těchto aspektů, a tudíž bez funkčního týmu se projektu bude dařit mnohem hůře. Upoutala mě myšlenka, kde autor poukazuje na důležitost plánovaní dílčích úkonů, na kterém by se měli podílet právě ti, co ho budou v projektu vykonávat. To považuji osobně za velmi důležité a mělo by to být samozřejmostí.
Projektový manažer by měl být prostředníkem mezi svým týmem a zadavatelem projektu. Toto je zde vysvětleno na vztahu PCTS (performance, cost, time and scope), který lze vyjádřit i geometricky. Nicméně zadavatel projektu, ani jeho manažer by nikdy neměli mít úplnou moc rozhodovat o všech jeho složkách. Úkolem projektového manažera je, aby byly všechny splněny, přičemž je za výsledný projekt osobně zodpovědný.
Kniha poskytuje velké množství praktických rad, z nichž jsem hned několik aplikoval do svých projektů. Jedním z nejdůležitějších aspektů řízení projektu je nutná dokumentace. Veškeré dokumenty týkající se předprojektové i projektové fáze schraňujeme, což se nám už několikrát vyplatilo. Nejednou jsme se museli k sepsaným dokumentům vrátit a iterovat jejich obsah. Dále jsme využili radu týkající se pravidelné týmové komunikace. Zavedli jsme několik agilních prvků, které zavádíme pro fungování v rámci jednotlivých zakázek (každodenní 15minutové schůzky pro revizi pracovních postupů, rozpad větších pracovních úkonů, práce s Kanbanem atd.). Autor také klade důraz na stanovení priorit za účelem efektivního rozležení energie vložené do práce. Proto si každý člen projektu stanovil hodnoty, které jsou pro projekt důležité a následně jsme hledali jejich průsečík, který by měly být pro naše fungování stěžejní. S tím se pojí také jasně definované cíle našeho projektu. Zde jsme narazili na problém v podobě rozkolu našich cílů. Bylo tedy nutné stejně jako hodnoty sjednotit i vizi spojenou s cílem, kterého chceme dosáhnout. Dále se autor věnuje důležitosti reakce na změny. K tomu nám také pomohl agilní mindset, který je na pravidelné iteraci a reakci na změny ideální formou projektového řízení. Jsme tedy velmi flexibilní v přístupu k dílčím činnostem nutných ke splnění celkového zadání. Nezbytnou součástí je také projektový plán zahrnující, který jsme hned několikrát předělávali a v průběhu procesu práce se k němu vraceli, abychom ho upravili. Naše služba totiž neustále procházela vývojem, a proto se musel upravovat také samotný plán. Do budoucna bych rád vědomě vyzkoušel vizualizovat trojnožku PCTS a zjistit jak na sebe v praxi navazuje vztah mezi jednotlivými složkami.
Po dočtení knihy od Josepha Heagneye jsem si uvědomil, jak je důležité tuto osobu při projektech mít. Na TS jsme si dokázali zreflektovat, jak by nám tyto vědomosti pomohly při splácení naší faktury, a jak by to mohlo náš finální výstup, a především průběh projektu usnadnit. Role projektového manažera a řízení projektu je úloha, kterou bych si rád vyzkoušel a podle Belbinova testu i Predictive indexu bych pro ni měl mít určité předpoklady. Kniha mě donutila se více zamyslet na leadershipem a jeho prospěšností v souvislosti s týmovou prací. “Leadership is the art of getting others to want to do something that you believe should be done“.
