Faktomluva
Knihu jsem dostal tak před 3 roky k narozeninám a když jsem viděl, že je za 3 body tak jsem se jí rozhodl dočíst. (je také k přečtení na bookportu)
Navíc jsem člověk, kterého baví data/tabulky všechno hezky exaktního a konkrétního. Vždy když si cokoli kupuju/vybírám tak si dělám excel tabulky kde se snažím ze všech různých zdrojů posbírat kvantifikovatelné hodnoty a podle toho se pak rozhoduji.
Zajímám se taky o zeměpis, historii, demografii – geopolitiku obecně, tak mě zajímalo zda si potvrdím moje informace nebo vyvrátím.
1. Máme tendenci svět rozdělovat na dvě nesourodé půlky – západ X zbytek, bohatí X chudí. Ve skutečnosti tu žádná taková velká mezera není. Média mají za úkol ukazovat výjimečnosti ne průměrnost.
2. Daleko častěji se zaměřujeme na negativní věci než na pozitivní. Myslíme si, že věci jsou daleko horš,í než ve skutečnosti jsou. Když se něco vylepšuje tak časti nemáme potřebu to vnímat- protože to je přece normální ne? Až když se stane něco velmi špatného začneme vnímat.
3. Svět se velmi rychle vyvíjí a část věcí se mění rychleji nebo pomaleji. Nelze tedy předpokládat že se vše jen bude konstantně lepšit a růst. Rusko bude například do 15 let z 30% muslimská země- což razantně mění představu o Rusku jako o „bíle“ ortodoxní zemi.
4. Svět už dávno není tak nebezpečný jako býval. Představa nebezpečného světa nám je čím dál z vícero zdrojů servírovaná přesto, že je čím dál více bezpečný. Strach/nebezpečí má být podložené na faktických datech, ne na emocích které ho nadhodnocují.
5. Je potřeba dávat údaje do správných proporcí. Čísla velmi zkreslují, zejména ty osamocená. To že USA mělo nejvíc medailí z olympiády je sice působivé na druhou stranu v USA žije skoro 340 mil. obyvatel takže v přepočtu by to jistě bylo daleko méně zajímavé. Čísla je potřeba porovnávat s podobnými daty a dělit je na správné poměry.
6. Zobecňování často pomáhá, přesto může být velmi zavádějící. Většina může být lehce nad polovinou a taky 99%. Je dobré se zaměřit na rozdíly ale taky podrobnosti různých skupin jak vevnitř, tak v porovnání s jinou. Obyvatelstvo může být rozděleno podle národnosti, ale taky podle věku, vzdělání a mnoho dalších věcí.
7. Spoustu věcí vnímáme jako neměnné, změny však probíhají jen pomalu. I pomalá změna je změna. Aby se změnila celá společnost tak to zabere daleko víc času než na změnu jednotlivce. Například kultura, náboženství, tradice, technologie. Malá změna může v průběhu času znamenat propastný rozdíl. Například jak jsem už psal u bodu 3 s Ruskem.
8. Je Potřeba se na věci koukat z vícero úhlů pohledu. Rádi si vybíráme, co se nám hodí do našeho názoru a rádi tak zjednodušujeme realitu. Být pořád tvrdě proti jednomu názoru/státu nám zaslepuje přijímat informace z druhé strany. Je dobré hledat slabiny našeho úhlu pohledu. Například obsazení Severního Kypru Tureckem, bylo bráno od poloviny obyvatel jako útok a druhou půlkou jako osvobození. Je velmi lehké invazi odsoudit nebo byt zastáncem, je však důležité pochopit oba pohledy a důvody.
9. Rádi hledáme to nejjednodušší řešení a vysvětlení toho proč se něco stalo. Nedávno jsem viděl v jednom Civil engineering videu o Nizozemí, že když se stane nějaká dopravní nehoda tak se nesvede vina jen na řidiče ale přemýšlí se také nad tím zda nebyl křižovatka zbytečně nepřehledná, zda není zatáčka moc ostrá nebo že řidiče zaplavují moc informacemi a tak se může míň věnovat řízení. Tyto chyby se pak snaží řešit. Excelentní příklad růstového myšlení.
10. Okamžitá akce k blížícímu nebezpečí je často nutná a potřebná, je však dobré si uvědomit že je problém daleko složitější a tak je taky nutné hledat komplexnější řešení. Příliš naléhavé a násilná reakce může vést ke špatným rozhodnutím a výsledkům. Naléhavost je v něčem určitě dobrá, sami to známe například u zkoušek, může však zbytečně zesílit naše předsudky a ve spěchu se pak dělají daleko častěji chyby.
Jako s každou faktografickou knížkou je zde velmi důležité aby byla aktuální/nová a reflektovala aktuální informace. Fakta je tedy dobré brát vždy s lehkou rezervou, přesto nás nabádá spíš k úpravě myšlení a způsobu přijímání informací než k zapamatovávání si různých dat.
(Nemyslím si že by se nějak výrazně za 5 let změnili přesto tu často popisuje propastné změny jen za 20 let takže i 5 let může hrát velkou roli.)
S Petrem se shodnu na tom, že není úplně potřebné znát a praktikovat tohle všechno a že by se člověk musel celou dobu zabývat jen získáváním všech možných informací zvlášť pokud se věnuje jinému oboru/specializaci. Myslím si, že to jak vnímáme svět se taky zásadním způsobem mění, rychleji než jaké změny jsou v knížce popisovány. Díky youtuberům daleko rozšířenějšímu a dostupnějšímu cestování a velmi snadnému přístupu k informacím budeme nakonec vědět o světě spoustu věcí.
