Drive
Motivace 1.0 – Chtíč přežít, základní dvě úrovně Maslowovy pyramidy potřeb.
Motivace 2.0 – Vnější motivace.
Motivace 3.0 – Vnitřní motivace.
Většina motivace, kterou zažíváme je v podobě cukru nebo biče, zažíváme to všude. V práci, ve škole, jako malí děti. Uděláme něco dobře dostaneme víc peněz, dobrou známku, pochvalu. Uděláme-li něco blbe, můžeme dostat vyhazov, dostaneme špatnou hračku, dostaneme zaracha…
Jisté však je že existují mnohem lepší metody motivace
Vnější motivace. Například víc peněz, lepší auto.. Jsou většinou založené na krátkodobém uspokojení. Děláme něco abychom za to něco získali. Pokud není dobrá motivace, nezajímá nás to. Je dobrá na rutinní/fyzické úkoly, u kterých nelze najít dostatek vnitřní motivace nebo není potřeba zapojovat kreativitu.
Vnitřní motivace. Uspokojení z dobře odvedené práce, smysl účelu. Chuť něco dělat pro radost z toho. Děti si nehrají, protože je do toho nutíme, prostě je to baví.
(děti mají vnitřní motivaci skoro pořád, zastaví se až když jim začneme předhazovat vnější motivaci. Nevysvětlujeme jim smysl toho co mají udělat – aby si k tomu vytvořili vnitřní motivaci, místo toho jim radši, rychleji, řekneme že když to udělají tak dostanou zmrzlinu, pochvalu… tím začnou přecházet na vnější motivaci, protože až si příště půjdou umýt ruce nebo uklidit tak budou přece chtít to co dostali minule)
Pro to abychom mohli využívat vnitřní motivaci musíme mít splněné 3 předpoklady.
1) Nezávislost. Mít autonomii v tom co děláme, moct si vybrat. (tohle by mohlo ve škole fungovat v podobě volnosti úkolu, času, technice a týmu. Kdybychom si mohli vybrat co chceme dělat, kdy to chceme dělat, to jak toho dosáhneme a s kým to chceme dělat.)
2) Mistrovství. Chtít se zlepšovat a být uznán za naše schopnosti. Dokážeme a chceme se zlepšovat ve výzvách a úkolech které jsou na hraně našich schopností, ale nejsou za ní abychom to pokazili. K tomu si musíme stanovovat SMART cíle a udělat si/nebo dostat podporující zpětnou vazbu v tom, jak to děláme a v čem bychom se mohli zlepšit. To vše ještě vyžaduje vytrvalost v tom nepřestávat a dál se zlepšovat a nastavit si mysl že se můžeme pořád zlepšovat.
3) Účel. Znát účel nebo ještě líp mít poslání je samo o sobe motivující. Daleko radši budeme dělat méně placenou práci, pokud bude mít pro nás účet a dopad/smysl toho co můžeme prací udělat.
Kniha se velmi propojuje s Flow, která je také o motivaci.
Zajímavá knížka, neříkala něco úplně nového co bych už nevěděl. Je to zase jen oprašování starých znalostí, četl jsem jí pro body. Nicméně je určitě dobré si uvědomit jaké malé věci dokáži ovlivnit naše děti. Vždycky se toho zaleknu když si uvědomím kolik malých chyb v podstatě automatickým chováním můžeme nadělat. Uvědomuji si také že volnost byla v mém mládí velmi důležitým faktorem který mě formoval celé mládí. Mohl jsem si většinu času dělat co jsem chtěl a jak jsem chtěl i na rozdíl od ostatních jsem to nikdy nezneužíval.
