Proč jsem si knihu vybral?
Knihu jsem si vybral převážně kvůli zkouškám, kam jsme měli přečíst knížku o inovacích. Konkrétně tuto jsem vytáhl, protože mě zaujala názvem a problematikou, kterou řeší. Naučit se pracovat s chybami a neúspěchy totiž chci a zatím to moc neumím. Po přečtení této knihy se mi dost změnil pohled na riskování a jak se nebát neúspěchu a úspěchu.
Poznámky z knížky
Kniha se celkově zaobírá tím, proč je žádoucí dělat chyby, jaké to má benefity a nakonec i jak ve společnosti nastavit prostředí, ve kterém se jedinci nebudou bát prohrávat, riskovat a být více otevření a tím pádem kreativní. Tedy základní prostředí pro tvorbu inovací.
Často vidíme svět černobíle, špatný nebo zlý, uspěl nebo neuspěl. Jenže ono to tak není a koncepty úspěchu a neúspěchu jdou ruku v ruce. Když Bill Gates odešel ze školy viděli ho jeho rodiče za neúspěšného, dnes se již najde málokdo kdo by o něm řekl že úspěšným není. Porážka i vítězství jsou pouze součást cesty, nikdy konečný konstantní stav a záleží na subjektivních měřítkách a priorit jedince nebo celé společnosti v dané době jak je vnímáme. Měli bychom se tedy více zaměřit na tu cestu, proces abychom se tím co děláme dostali do flow a záleželo nám hlavně na té činnosti než na vítězství. Bill Russel, jeden z nejlepších basketbalistů historie, říká, že v těch nenáročnějších zápasech, kdy se hrál ten nejtěžší a nejlepší basketbal mu ani nezáleželo na tom kdo vyhraje, raději by chtěl aby hra pokračovala.
Neúspěchů může být dokonce pozitivní, když se umí správně využít. Působí totiž silněji, pamatujeme si ho více a v krizi lidé mohou fungovat mnohem lépe. Právě krize či kalamita mohou být jistou a důvodem inovací, jelikož přemýšlíme kreativněji a méně se bojíme dělat chyby. Entrepreneurs (podnikatelé) a intrapreneurs (podnikavci uvnitř firem) právě krizi a rizika vyhledávají. Nebojí se výzev, naopak se v nich vyžívají protože velké vítězství si užije ten, kdo riskoval velkou ztrátu. Dalším důvodem nebát se chyba a krizí je fakt, že spojuje skupinu či tým - jsme zkoušeni a více se držíme těch co jsou s námi ve stejné lodi.
“If you haven’t failed, you’re not trying hard enough!”
“Being successful is kind of dull.” -Nolan Bushnell (zakladatel firmy Atari)
“One fails towards success.” - Charles Kettering (vynálezce a vedoucí výzkumu v General Motors)
“Mistakes come from doing, doing does Success.”
Nejtěžší částí úspěchu je uspět znovu, proto je důležité neusnout na vavřínech vyvíjet se a měnit se dál. Abychom se udrželi na vrcholu nesmíme se bát jít do rizika a zničit staré, dokonce i fungující, procesy a posunout se na naší cestě dál. Jak ale takovýto přístup aplikovat do firmy abychom podporovali tvorbu inovací?
Sprinteři - ti co inovují, přináší nové nápady, nebojí se experimentovat
Mílaři - ti co udržují, přebírají zavedené postupy a drží se jich
Praktickým příkladem může být například častá praxe v marketingových agenturách, kde se sestaví dva projektové týmy se stejným cílem, které se po zpracování navzájem obohacují. To přímo koresponduje i s naším programem Tiimiakatemia, kde provádíme crossfertilizace - chodíme na setkání jiných týmů a přispíváme do dialogu a diskuzí.
Dalším blokací inovací a proč se lidé bojí dělat chyby je strach z toho, že se ztrapníme nebo klesneme v očích ostatních. Tento strach nás řídí více než si myslíme, podle důstojníků v americké armádě je právě tohle důvod, proč voják, místo přirozeného instinktu utíkat naopak bojuje. Nechce totiž být tím jedním co tam své přátele a kolegy nechal. Pro nás je ale důležitější, že tento strach nám znemožňuje říkat nahlas nekonvenční nápady. Tím, že vytvoříme otevřené prostředí umožníme lidem se nebát myslet jinak.
Strach ale můžeme využít i tak aby pracoval pro nás. To že se bojíme selhat je přirozené, to že nechceme zklamat náš tým protože se bojíme je taky. Když se takový strach promění v pohon našeho snažení, můžeme dosáhnout neuvěřitelných věcí. Hlavně si ale nesmíme vyčítat, že jsme něco nezkusili - to je horší než neuspět.
Nejvíce si odnáším tzv. Cestu samuraje. To znamená nesoustředit se na úspěch, výhru nebo prohru ale raději si užít tu cestu a soustředit se na jednotlivé činnosti. Ti, které obecně vnímáme jaké úspěšné totiž ve svém oboru nepůsobí aby uspěli, ale protože je baví dělat co dělají, jsou do to zabraní a nechtějí přestat. Takovýto přístup bych si chtěl taky vybudovat.
