Ke koučování jsem se dostala ž teď ve třeťáku, kdy nějaké jeho aspekty už teoreticky znám a zažívám skrze Toma jako našeho kouče nebo ostatní, kteří se snaží koučovat. Chtěla jsem si to sama zkusit, tudíž jsem začala koučovat Matouše a mám potřebu se o koučování dozvědět víc an teoretické úrovni. Zde je tedy mix mých dosavadních zkušeností poznatků.
Osoba kouče
Koučování je nesmírně těžká disciplína, protože se osoba v roli kouče musí umět oprostit od svých vlastních názorů, postojů a zkušeností a soustředit se na toho, koho koučuje. Hodící se vlastností je empatie, kdy je třeba vcítit se do situace nám neznámé a vycházet při koučování z jejího plného pochopení. Nejde o mentoring, nesnažíme se někoho navádět dle našich zkušeností, naopak se ho snaží dovést k řešení/postupu, na které si přijde sám díky otázkám, který mu kouč položí. Jak už jsem zmínila, kouč s musí umět ptát otevřenými otázkami a tím rozšiřovat myšlení koučovaného, ne omezovat. Zároveň je kouč někdo, kdo věří v potenciál daného jedince a koučováním se snaží mu pomoct ho naplnit.
Koučovaný
Zodpovědnost není jen na straně kouče, ale i na straně koučovaného. Dobrá zpráva je, že koučovaný může být téměř kdokoliv. Nicméně by takový člověk měl být schopný sebereflexe, měl by mít vlastní zájem se rozvíjet a učit se z chyb a zároveň musí mít dávku důvěry v celý proces. Výsledky koučování nejsou znatelné během pár dní. Je to dlouhodobý proces, se kterým musí mít obě strany trpělivost.
Koučování by mělo mít…
Odhalení talentu
Autor uvádí metodu, jak objevit svoje silné stránky a vytěžit z nich co nejvíce. V první řadě si já sama uvědomím, kde a proč vidím své přednosti, následně se zeptám ostatních na tajnou věc a uvedu činnosti, které mi přináší nejvíce štěstí a dlouhodobý pocit naplnění. Po sadě otázek a bodovém ohodnocení následuje hlubší debata o výsledku, který bychom ideálně měli napojit an naší osobní vizi, abychom dosáhli dělání věcí, které nás baví a rozvíjejí nás.
ATP
V roli koučovaného mám za sebou několik sezení s Tomem, kdy jsem nevyužila naplno potenciál koučinku. Je to z toho důvodu, že jsem ke koučování přistupovala jako k záchranné brzdě - většinou jsem jej využila, když s něco pokazilo, namísto směřování k lepší verzi sama sebe. Přijde emi, že jsem nebyla tak otevřená a v koučování jsme spíš hledala ujištění než nové pohledy.
Jako kouč se snažím Matoušovi pomoct v komunikaci. Musím říct, že je pro mě extrémně těžké se odprostit od mých vlastních zkušeností, protože subjektivně to je to, co mi automaticky skáče do hlavy. Navenek se mi ale daří pokládat nemanipulativní otázky, které mají za cíl rozšířit Matoušovi pohled na probírané záležitosti. Zároveň je pro mě občas těžké položit správnou otázku, protože chci, aby byla objektivní a opravdu sloužila svému účelu, nebyla nijak manipulativní nebo navádějící. V rámci tréninku otázek se snažím i kamarádům pokládat dobré otázky, např. Když se bavíme o něčem, co je trápí, aby viděli nové východiska nebo pohledy.
Kniha mě zaujala, protože mimo lučování má přesah do objevování a poznání sama sebe, což mi jako člověku, který se hledal většinu života připadá velmi sympatické. Zároveň poskytuje mnoho užitečných technik, které chci v budoucnu vyzkoušet.
