Proč jsem si knihu vybral?
O koučování jsem se zajímám již déle a jediné knihy, které jsem k tomu našel nebo mi byli doposud doporučeny bylo Koučování od Whitmora a Action Learning. Proto když jsem narazil na tuto knížku, byl jsem nadšený. Hlavním důvodem proč jsem si ji přečetl bylo zlepšení vlastních schopností jako kouče, primárně v kontextu koučování týmů, jelikož jsem byl asistent koučem týmového kouče prváků nebo jsem za něj několikrát zaskakoval. Druhým důvodem bylo načerpání další teorie k porovnání funkce koučování v reálných firmách a v našem prostředí, na což jsem psal dokument ke zkoušce po schůzkách ve firmě, kde je koučování dennodenní praxí.
Poznámky z knížky
Moderní pracovník se změnil, dnes my mladí požadujeme kromě platu i dobré pracovní prostředí, kde se pouze netlačí na výkon ale je zde i možnost rozvoje. Tomu se přizpůsobují i firmy a právě koučování je fenomén, který se začíná postupně rozšiřovat do repertoáru vedoucích.
Přínos přináší jak koučovanému, tak firmě, ale i zákazníkům a vedoucím. Pracovníkovi přináší koučování možnost dosáhnout vlastních úspěchů, vidět hodnotu ve vykonávané práci, podporu od vedoucích, uspokojit jeho základní potřebu rozvoje a seberealizace. Vedoucím přináší, mimo výzvy a důležitosti sociálních schopností, větší samostatnost pracovníků a tím pádem větší důvěru v ně. Firmě by mělo přinést, že se díky motivovaným zaměstnancům mnohem lépe dosahují nastavené cíle a větší satisfakci zákazníků.
Každý vnímá svět jinak
V mezilidských vztazích, kterým se koučování velmi věnuje neexistuje „obejktivní pravda“ jelikož každý si zpracovává svou realitu sám, a to ve třech krocích:
Díky těmto třem krokům platí, že máme každý svět trošku jiný. A mnoho zůstává pod povrchem našeho vědomého vnímání. To znamená, že často nekoukáme na věci s nadhledem nebo systematicky. Vzniká rozkol mezi mechanistickým (bereme věci jaké jsou) a systematickým myšlením (hledáme a vidíme souvislosti a příčiny).
Systémové myšlení je něco, k čemu se kouč snaží koučovaného dovést. Toto myšlení lze trénovat hlavně sebereflexí a pozastavením se a prozkoumáváním situací.
Circle of concern & circle
Kniha také mluví o tzv. Jazyku oběti a jazyku tvůrce. Kdy „oběti“ se často vyjadřují, že musí něco dělat, nebo že to nejde, či za to mohou ostatní a na druhou stranu „tvůrci“ hledají cesty, příležitosti, přijímají odpovědnost a sami se be se ptají co mohou pro věc udělat. To souvisí i tím, jak pracují se sférami, které se jich dotýkají, a které mohou ovlivnit. Lidé co jsou, či chtějí být tvůrci by se měli zaměřit na věci, které mohou ovlivnit a tím tento kruh roztahovat, namísto omezování věcí, které se jich týkají.
Proces změny
Koučování je o provádění změn a tak je důležité si uvědomit, jaké fáze změny mají a jak jak s nimi pracujeme.
Základní postoje
Empatie
Akceptování - respektování bez podmínek a emocionální vřelost, ponechat druhému jeho pocity, nepřebírat za něj odpovědnost a dávat mu čas
Kongruece - opravdovost, autenticita - být otevřený o svých pocitech, zklamáních, jasně vyjádřit svůj názor (kladný i kritický)
Tyto tři se podmiňují.
Důvěra - základní složka 1v1 koučování, kouč vystupuje z předpokladu, že člověk má nevyčerpatelný potenciál
Zájem o svět druhého - každá skutečnost je jiná a stejně správná -> zajímá nás jak funguje
Nástroje kouče
Vytváření vztahu
Nastolení důvěry a vztahu umožní mnohem větší otevřenost a zájem obou stran.
Raport - pocit, že jsme naladěni na stejnou vlnu
Lze ho vytvořit a zlepšit pozorováním držení a řeči těla, kterému se přizpůsobíme. Přiblížit se i síle a intonaci hlasu. Může pomoct i používání podobných klíčových slov.
Neznamená to mít stejné názory ale respektovat se navzájem a sledování a poznávání, kde se partner zrovna mentálně nachází.
Kanály vnímání - je váš parter spíše vizuálního naladění, nebo potřebuje věci sepsat?
Pozorujte řeč těla - jak vypadá jeho mimika? Jak dýchá?…
Dbání na to, jaký dojem sám dělám - vnímání totiž probíhá i z druhé strany
Oslovování jménem - zní to jako prkotina ale projevujeme tím respekt a pozornost
Otázky
Alfa a omega koučování, jelikož díky otázkám odemykáme lidské přemýšlení a potenciál. Necháváme na koulovaném, ať se k odpovědím dostane sám. Úkolem kouče je pokládat ty nejvhodnější otázky v dané situaci.
Otevřené otázky
Kde vidíš příčiny?
Jak hodnotíš…?
Co se stalo?
Hypotetické otázky
Odemykají představivost. Měli by člověka dostat z boxu vlastních mantinelů.
Představ si, že by to šlo. Co pak?
Kdybys byl na jeho místě, jak bys reagoval?
Předpokládejme, že jsi to udělal. Co nejhoršího by se mohlo stát?
Zázračná otázka
Specifická forma hypotetické otázky, kterou extrémním způsobem vyzýváme k zabývání se možnostmi vzdálené současné realitě. Směřuje pozornost pryč od problému směrem k řešení.
Co by bylo jinak?
Představ si, že jsi v situaci, kdy se to vyřešilo. Jak je to poznat?
Otázka zaměřená na řešení
Myšlenky na řešení problému a ne na něj samotný.
Cirkulární otázky
Dociluje vžití se do perspektivy někoho jiného k prohledání dalších možností nebo pochopení.
Co si myslíš, že si myslí Ondra?
Představ si, že jsi v jeho bodech, jak se teď cítíš?
Co by asi odpověděl, kdybychom se zeptali co si o tobě myslí?
Uzavřené otázky
Odpovědi pouze ano / ne nebo omezená fakta, za účel mají získat krátké a stručné informace.
Souhlasíš?
Kdo všechno přijde?
Kdy to bude?
Rozhodovací otázky
Nutí vybrat si mezi omezenými možnostmi.
Sugestivní otázky
Nepřímo vnukávají tázanému, jak by měl odpovědět. Těmto otázkám by se měl kouč naprosto vyvarovat jsou totiž manipulující!
Řečnické otázky
Měly by podnítit k procesu přemýšlení aniž by se vedoucí / kouč na tomto procesu podílel.
Neočekávám odpověď ale promysli si, co bys chtěl dělat.
Toto je obecná kvalifikace otázek, kouč si potom otázky řadí do těchto kategorií:
Otázky zaměřené na kontext
Otázky zaměřené na popis
Otázky zaměřené na vysvětlení a hodnocení
Otázky zaměřené na budoucnost
Otázky zaměřené na alternativy a rozdíly
Otázky zaměřené na výjimky
Otázky zaměřené na zdroje
Otázky zaměřené na řešení a hypotetická řešení
Aktivní naslouchání
To obsahuje oční kontakt, eliminovat rušivé faktory, mít menší než 50% podíl na rozhovoru, práce s tichem, přitakávání, zrcadlení, navázání na představy koučovaného, kladení otázek, shrnutí, zapisování a znázorňování.
Sdělení vzájemných očekávání
Aby nedošlo k mýlce, je
Zpětná vazba
Konkrétní a podle pravidel radikální otevřenosti.
Práce s emocemi
Věnoval jsem jí svou esej emoční inteligenci.
Přerámcování
Takzvaný reframing znamená, že s koulovaným hledáme pozitiva v situaci, kterou původně vnímal jako negativní.
Mentální techniky
Techniky jako vizualizace můžeme použít jako podnět pro koučovaného aby si představil svůj cílový stav nebo například si můžeme vizualizovat i průběh koulovacího rozhovoru.
Průběh koučování
Fáze koučování popisuje kniha stejně jako Whitmore se svým GROW modelem, s rozdílem, že se nejprve věnuje realita a pak nastavování cílů. O tom již esej také mám.
Čemu se vyhnout
Ke konci knihy máme tipy z praxe, čemu se při koučování vyvarovat. Těchto rad je tam více jak 27. Proto zmíním některé z těch, kterými jsem se provinil a zreflektoval, že je již nebudu dělat.
Koučování bez získání souhlasu - může vyvolat nevoli a velké nepochopení vašeho postupu.
V otázkách nám brání to, že se cítíme dotčeni - chování koučovaného nás uráží, štve nebo ho vnímáme jako útok. V tu chvíli nelze být dobrým koučem.
Ignorování vnějších ruchů - špatně vybrané prostředí mezi hlučnými lidmi
Pygmalionský efekt
Ke konci mě ještě zaujal Pygmalionský efekt. Ten popisuje proces skrz který vůdčí osobnost ostatní ohodnotí podle své představy a postupně je podle ní formuje tak, že dotyčný se stane jakým vedoucí chce. V tu chvíli se vedoucí utvrzuje v tom, že to „přece věděl od začátku“ a jedná se o tzv. „Sebenaplňující se proroctví“. To tedy znamená, že o výkonu člověka rozhoduje jak moc mu od začátku věříme. Kouč by se těmto tendencím modelovat ostatní měl vyhnout.
