Tuto knihu jsem četl ještě na začátku podzimu, protože jsem o technice furt od někoho slyšel, především o ní mluvila Nikča a říkala že ji to pomáhá při práci a zvyšuje to její efektivitu a zrovna efektivita si myslím, že pro úspěch hrozně důležitá.
Úplně jsem se viděl v autorovi, hned na začátku, když vyprávěl o tom, jak k technice vůbec přišel, že si dal sázku sám se sebou, zda vydrží alespoň chvíli v kuse se učit a použil na to minutku ve tvaru rajčete. Zda sázku zvládl či ne, už si asi můžete říct sami, kdyby to zvládl, tak asi ta kniha vůbec není. Mám podobný problém, že se nedokážu delší chvíli soustředit na jeden úkol a neustále myšlenkami i činy někam odbíhám a nevěnuji se na plno právě té jedné věci, čímž mi samozřejmě klesá efektivita práce.
Jaké jsou cíle techniky Pomodoro? Zvýšit a udržet motivaci, snížit množství vyrušení a zvýšit tak soustředěnost, dodat člověku odhodlání v dosahování svých cílů. Vypíchl jsem samozřejmě jen pár z cílů, co byly v knize zmíněny, hodně stručná definice by byla, že se jedná o jednoduchý nástroj / proces na zlepšení produktivity.
Tři základní pilíře jsou: Jiné pojetí času, Lepší zacházení s myslí, Jednoduché a nezatěžující nástroje.
Přikládám zde i pět fází přímo z knihy, ze kterých se metoda skládá.
Z knihy bych ještě vypíchl různé modelové příklady, které mi hodně pomohly pochopit, jak metoda funguje a jak ji lépe využít ve svůj prospěch nebo ve prospěch týmu.
Atp a závěr
Z knihy s odnáším, že metoda pomodoro rozhodně není jen, že pracujete nějaký určitý čas a pak určitý čas máte pauzu. I přes to, že se jedná o krásně jednoduchou metodu, je mnohem hlubší než jen práce s minutkou na stole.
Rozhodně knihu doporučuju všem, co trpí na podobné problémy, jako já, že se nedokáží soustředit na jeden úkol, aby na něm efektivně pracovali, upřímně jsem metodu použil i při psaní této eseje, takže ji doporučuju, fakt pomáhá.
