Sprint

Kniha představuje metodu zvanou “design sprint”, což je pětidenní proces určený pro start-upy a jiné organizace s cílem rychle vyvinout a prototypovat nové nápady. Tato metoda se zaměřuje na rychlé iterace a testování s reálnými uživateli. Metoda sprintu nabízí strukturovaný, ale flexibilní rámec, který může pomoci rychle reagovat na výzvy a inovovat.

1. Den: Mapování První fáze je věnovaná pochopení problému. Tým se jasně definuje problém nastaví si cíle. Pomocí brainstormingu a diskusí je vypracována mapa, která zobrazuje klíčové aktéry a jejich vzájemné vztahy. Cílem tohoto dne je vytvořit základní představu o tom, co bude řešeno během následujících dnů.
2. Den: Návrhy Druhý den je zaměřen na generování řešení. Účastníci sprintu kreslí, píší a debatují o různých nápadech. Tento den nejde o hledání dokonalého řešení, ale o exploraci různých možností. Výstupem dne jsou konkrétní návrhy, které mají potenciál řešit definovaný problém.
3. Den: Rozhodnutí Ve středu sprintu tým rozhoduje, které z nápadů jsou nejslibnější. Pomocí technik jako jsou “art museum” a “heat map” tým hodnotí nápady a vybírá ten, který bude prototypován. Rozhodování je kritickým bodem sprintu, protože ovlivní všechny další kroky.
4. Den: Prototypování Čtvrtý den je věnován budování prototypu. Prototyp nemusí být plně funkční, ale měl by být dostatečně reálný, aby mohl být prezentován uživatelům a testován. Tento rychlý a zjednodušený vývoj umožňuje týmu získat cenné zpětné vazby bez zbytečného plýtvání časem a zdroji.
5. Den: Testování Poslední den je věnován testování prototypu s reálnými uživateli. Při testování je klíčové sledovat, jak uživatelé interagují s produktem a jaké problémy a otázky u nich vznikají. Zpětná vazba získaná během tohoto dne umožňuje týmu pochopit, co funguje, co potřebuje úpravy a zda je produkt připraven jít dále ve vývoji.

ATP:

Metodu Sprintu jsem si poprvé vyzkoušela v praxi při problem solvingu (BG) pro firmu Decathlon. S metodou mě seznámil Kryštof Kuptík, který vedl náš tým. Na problem solving jsme neměli 5 dní, ale pouze 8 hodin. Použili jsme tedy trošku upravenou verzi, která však zachovala hlavní principy, metody a techniky design sprintu. Cílem bylo pro Decathlon vytvořit integrační balíček.

Reflexe:

Co se povedlo?

Sestavení týmu. Tým byl sestaven tak, aby byl dostatečně diverzní. Aby díky jeho členům byly zastoupeny různé dovednosti a know-how. Aby byl každý jiný, ale dokázali jsme vzájemně spolupracovat jako celek. Všichni byli do týmu osloveni se slovy Proč - proč ty. To mi dodalo motivaci, více jistoty a hlavně pochopení celého týmu.

Management - Vedení týmu bylo založené na jasné a otevřené komunikaci. Pevné vedení, ve kterém však měl každý prostor pro vyjádření vlastního úhlu pohledu a kreativitu.

Příprava. Celý tým dostal přípravu dopředu - obeznámení s metodou Sprint. Rozdělení rolí a některých úkolů před začátkem BG, plus call s celým týmem.

Time Management. Jasný časový plán, který všichni znali a byl pevně a přesně dodržován. Dodržování pevného časového harmonogramu vnímám u BG jako zásadní.

Víra v tým a motivace. Leadr týmu celou dobu věřil celému týmu. Pokud pochyboval, nedal to najevo. Motivoval a podporoval všechny členy týmu. V týmu jsem cítila safe space.

Co jsem se naučila?

Týmy na BG se staví vědomě. Sestavení týmu je potřeba důkladně promyslet. Cílem je vytvořit diverzní tým, který by mohl efektivně pokrýt různé aspekty řešení problému a prezentování řešení. Příprava na BG je klíč. BG jsem vnímala jako něco, na co se nedá moc připravit, protože neznáme daný problém. Díky této zkušenosti vím, že příprava je klíč. Je důležité umět řešení prodat. Kvalitní prezentace řešeni je zásadní. Dále jsem si vyzkoušela a naučila se metodu Sprintu. Vážím si hlavně principů, ze kterých metoda vychází.

Podruhé jsem se s metodou sprintu více setkala při problem solvingu pro Českou spořitelnu. Kdy jsme řešily pobočku budoucnosti na Národní třídě. V tom to případě jsem tým vedla/facilitovala já. Bylo zajímavé metodu si vyzkoušet z jiné pozice. Dostala jsem na ni zase jiný pohled.

Reflexe:

Co bych udělal jinak?

Je toho hodně, ale po bitvě je každý generál. Více bych dodržovala časový plán. Přesněji a striktně. Dala více času na přípravu - mou i celého týmu. Ke konci, kdy roste stres před odevzdáním řešení bych se více soustředila na udržování dobré nálady a na podporování týmu.

Co jsem se naučila?

Jaké to je vést tým metodou sprintu. Že při vedení není dobré ukazovat nejistotu. Více jsem si osvojil kreativní techniky ze sprintu. Principy a jednotlivé techniky využívám i bez provádění celého sprintu. Například metodu šílené osmičky, využili ji například na Ideathonu udržitelné mobility pro ČZU…

Závěr

V budoucnu plánuji využít principy z knihy k rychlejšímu vývoji a testování MVP ve svých projektech. Je to skvělý nástroj, který může rychle eskalovat projekty. Ráda bych si ho jednou vyzkoušela v celých pěti dnech.