Úvod
Pokud problém správně pojmenujeme, dokážeme jej snadněji vyřešit. Zaznělo na samém počátku knihy. A já s tímto tvrzením naprosto souzním. V momentě, kdy člověk dokáže problém správně uchopit, popsat a říct nahlas, máme půl práce hotovo. Pak už záleží jen a pouze na tom, jak se k dané situaci jako tým nebo individuální osoba postavíme. Tak je to i s prokrastinací, mnoho lidí ji zaměňuje za nějakou formu lenosti, ale mezi leností a prokrastinací je značný rozdíl. Líný člověk nic nedělá, ale nevadí mu to. Kdežto člověk, který prokrastinuje nic nedělá, ale trápí ho to. Chtěl by dělat víc, ale nedokáže to nebo jak napovídají jednotlivé metody z této knihy, možná jen neví jak na to. Problém jsme správně pojmenovali, nyní jej můžeme snadněji vyřešit.
Obsah
Prostředkem pro překonání nástrah prokrastinace může být pomocí motivace cíli a celkové nastavení osobní vize. Motivace cíli sice funguje, ale nepřispívá k dlouhodobé spokojenosti, naopak vede k nečekané frustraci. Tato frustrace je způsobena hédonickou adaptací, která představuje skutečnost, že si člověk po dosažení jakéhokoliv cíle nečekaně rychle zvykne.
Jednou z forem motivace mohou být pro někoho peníze, jenže peníze mají na naší spokojenost vliv pouze do okamžiku, kdy pomáhají zajistit základní potřeby nám a naší rodině. Nad touto hranicí již nemají peníze na naši spokojenost téměř žádný vliv.
Tiimi metodiku podporuje i vědní disciplína označována jako her, ta z matematického pohledu dokazuje, že se jedincům vyplatí spolupracovat a chovat se nesobecky. Takové chování jim pak přináší více než kdyby se chovali čistě sobecky. Za tím si stojíme i v našem týmu, vzájemně se učíme, podporujeme se, snažíme se spolupracovat a chovat se nesobecky. Nemyslet pouze na své potřeby, ale i potřeby týmu.
Skupinová vize
Mají-li lidé podobné osobní vize, je mnohem snazší vytvořit hnutí, organizaci nebo jiné seskupení, které dokáže věcmi opravdu hýbat. V případě, že se lidé spojí pro nějakou společnou vizi objevuje se velmi silná skupinová motivace. Zapadá-li naše osobní vize do vize společenství, v tomto případě naší komunity, jejíž jsme součástí, vzniká u nás sdílená emoce meaning.
Tiimi si na spoustě těchto názorech zakládá a využívá jej v praxi, např. o silných stránkách člověka se hovoří již v motivačním videu. Následně si členové týmu při studiu tvoří jak osobní vizi, tak vizi týmovou.
Pokud se nám něco při studiu nepodaří, zejména nějaký projekt, a my selžeme, dostáváme se do stavu tzv. learning zone. Ta je velmi důležitá pro náš následný rozvoj.
ATP
V knize jsou kromě jednotlivých metod uvedené i postupy, jak tyto metody implikovat do našeho života, některé z nich jsem si vyzkoušela. Metodu To do list využívám již dlouho,
ale o pokročilé metodě To do today jsem slyšela poprvé. Ta spočívá v tom, že si člověk naplánuje celý den tím, že si na papír napíše veškeré věci, které jsou důležité i méně důležité. Tyto věci může vizuálně oddělit barvami, podle toho, jak urgentní jsou. Věci, které jsou jednou určitou barvou a jsou neodkladné, je potřeba splnit za každou cenu. Hodí se zde vepsat do volných okének i méně důležité aktivity jako čtení, vyřízení nějakého telefonátu apod., které lze v průběhu dne splnit nad rámec běžných aktivit. Tuto metodu jsem si vyzkoušela, ale nefungovala mi. Stresovalo mě množství položek uvedených na papíře. S metodou To do list však pracuji nadále a přijde mi velice efektivní.
V knize se též hovoří o jednotlivých krocích při sestavování osobní vize, s tím jsem měla a stále mám docela značný problém. Pomohlo mi to pochopit, že za tím vším úsilím a energii, kterou vynaložím do všech věcí, které mě naplňují doopravdy nějaká vize stojí, ale ještě to nedokáži správně uchopit a formulovat. V rámci postupu bylo i sepsání životních úspěchů, a to minimálně 20. Dalo mi to zabrat, ale pomohlo mi to uvědomit si, kolik spoustu krásných věci jsem již v životě dokázala a jak se neustále posouvám kupředu.
Závěr
Ačkoliv jsem z knihy necítila zprvu takové nadšení, její cenu jsem si začala uvědomovat až zpětně. Dala mi nový pohled, které jsem již znala a které jsem sk myslela, že jsem ovládala.
