Proč jsem si knihu vybrala?
Jelikož mám problém s rozhodováním i nepodstatných věcech. Jdu do obchodu a 5 minut se rozhoduju jaké špagety mám koupit. Často se úplně zbytečně zaseknu na malých rozhodnutích, a pak zpětně přemýšlím jestli to byl dobrý tah nebo ne. Zkrátka trávím na malých ne tak podstatných rozhodnutích zbytečně moc času a chci to změnit!
Co jsem se z knihy dozvěděla?
Z knihy jsem se dozvěděla, že naše vnitřní dialogy a dlouhé úvahy před akcí mohou být brzdou při dosahování cílů. Pravidlo 5 vteřin funguje jako nástroj k přerušení tohoto mentálního procesu, což nás vede k okamžitému jednání. Důležité je, že tímto způsobem nedáváme prostor výmluvám a emocím, které nás často brzdí.
Pokud hledáte člověka, který změní vás život podívejte se do zrcadla!
Když na problémy zaměřujeme pozornost – naše mysl je zvětší
Pravidlo 5 vteřin vede k oživení, je to způsob jak se vymotat z cyklu neustálého přemýšlení, vymýšlení hrozeb, následků apod.
Vědět co musíte udělat, abyste zlěpšili svůj život vyžaduje moudrost- Postrčit se, abyste to udělali, vyžaduje odvahu
Je důležité počítat pozpátku 5 až 1, protože obráceně to nebude mít takový účinek.
Čím delší je čas mezi přemýšlením a akci, tím víc výmluv si hlava dokáže najít
Když se zkrátka zastavíte, abyste si uvědomili, jak se cítíte, přestanete se pohybovat směrem k cíli. Jakmile zaváháte, pak začnete přemýšlet o tom, co musíte udělat, zvažujete pro a proti, přemítáte, jaký máte pocit z toho, co je třeba udělat, a nakonec si to rozmluvíte. Nesvádíte bitvu se svou schopností držet dietu, dát dohromady rozpadající manželství nebo celý život, svádíte bitvu se svými pocity, které z toho máte.
Nemůžete ovládat, jak se cítíte. Ale vždycky si můžete vybrat, jak se zachováte. Jak na to? Musíte ignorovat, jak se cítíte, a prostě to udělat.
Jak jsem to použila?
Jelikož jsem si knížku přečetla hlavně kvůli mému problému s rozhodováním, snažila jsem se pravidlo použít hnedka a právě v nerozhodných situacích. Prvním mým zjištěním bylo, že počítání od 5 je moc dlouhé. Musela jsem ho zkrátit na 3.
Druhé zjištění bylo, že hlava to i přesto dost bojkotuje. Pravidlo se mi dařilo použít při rozhodování více než když jsem se potřebovala donutit něco udělat. Což ale splnilo účel proč jsem knihu začala číst.
Stejně jako v Téřině eseji je myslím důležitější odprostit se od výmluv/strachu/overthinkování a prostě JÍT a BÝT HEROLD. Neboli jak se píše ve friend leadershipu – only actions count.
Zároveň jsem si taky všimla, že má míra disciplíny a energie se do něčeho dokopat oproti mým letům na gymplu dosti klesla. Hůře se mi vstává a leze z postele, musím se nutit jít se protáhnout nebo cvičit, často malé úkoly jako odepsat na email odkládám a celkově se mi nechce do mého to do listu. Dřív jsem byla do věcí více energická a dokázala je začít rychleji dělat. To se mi dost vytratilo a přijde mi, že pravidlo 5 vteřin mi to vrací částečně zpátky a nutí.
Celkově se díky knize vracím k uvědomění – žij tady a teď a nestresuj se tolik, stejně jako jsem to měla po přečtení knížky Moc přítomného okamžiku. Zkrátka věci až moc často řeším.
Používání pravidla 5 vteřin je osvobozující nejen proto, že ovládneta daný okamžik, ale také proto, že přebíráte vládu nad svým životem. Měníte svá “NE” na “ANO”.
„Víte, čeho lidé ke sklonku svého života nejčastěji litují? Toho, že si v životě dělali příliš velké starosti, že se nepustili do věcí, po kterých toužili a starostmi strávili příliš mnoho drahocenného času.“ – a mezitím Síma v obchodě vybírající jaké špagety si koupí
