Základní mechanismy duševního života:
· Sebeuvědomení (self-awareness)
· Sebeřízení (self-management)
· Empatie
Soustředění, které potřebují mít lídři v rovnováze:
· Vnitřní soustředění (intuitivní myšlení)
· Vnější soustředění (prohlubuje vztahy s lidmi)
· Soustředění na obecnější skutečnosti (abychom neměli klapky na očích)
Pozornost se chová jako sval a pokud ji budeme používat správně, tak bude růst.
Informace spotřebovávají pozornost jejich příjemců. Bohatství informací tedy přináší ochuzení pozornosti.
Soustředění uprostřed hluku poukazuje na selektivní pozornost – to je schopnost nervového systému vybrat si pouze jeden cíl a ignorovat další podněty.
Lidé s nejlepší schopností soustředění jsou relativně imunní vůči emocionálním otřesům a lépe si udržují duševní rovnováhu.
„dobrá práce“
· Ideální kombinace: co člověka baví, v čem vyniká a jaké má etické hodnoty. Díky tomu se lidé ponoří do práce a přichází stav flow.
· Většinu času jsou ale lidé ve stresu nebo se nudí.
· Jak dosáhnout flow? Zaměstnat naše schopnosti na maximum nebo se pustit do něčeho, pro co jsme nadšení.
Sportovci
· Na základě studií mozku se zjistilo, že pokud začne špičkový sportovec uvažovat během výkonu o technice, tak určitě něco zkazí. Technické provedení je třeba nechat na starost motorickému systému, který to má perfektně natrénovaný.
· S tím souvisí vzestupné pochody nervového aparátu nižších částí mozku: intuitivní činnosti, vyšší rychlost, jež odpovídá milisekundám, návykové rutinní činnosti.
· Činnosti působící sestupně: nižší rychlost, úsilí, vůle, sebeovládání.
Kam se toulají naše myšlenky, když nemyslíme na nic konkrétního? Nejčastěji se zabývají naším já. Toto já je vědomí sebe sama, které spojuje nahodilé kousky života do vyprávění. Bloudící mysl má sklon zaměřovat se na starosti a také na to, co jsme v minulosti udělali špatně a měli udělat jinak. Naprostá koncentrace vyžaduje utišení vnitřního dialogu. Pro lidstvo je důležité umět přemýšlet o budoucnosti ale zároveň je třeba nezapomínat na to, co se děje tady a teď.
Sebeuvědomění představuje zásadní typ soustředění, který nám pomáhá se naladit na jemný vnitřní šepot. Díky tomu se pak můžeme lépe orientovat v životě. Míru sebeuvědomění můžeme zvyšovat například tím, že se naladíme na tlukot našeho srdce. Monitorování našich vnitřních orgánů provádí insula. Nedostatečné sebeuvědomění také odráží nedostatek slušnosti.
ATP
V knize mě kromě výše uvedených výpisků ještě zaujalo budování vůle. Autor píše, že lidé, kteří mají silnější vůli mají vyšší předpoklady například pro dokončení vysoké školy. Tuhle věc vidím i ve svém okolí, kdy studia zanechali nejčastěji lidé, kteří se neuměli „kousnout“ a například místo aktuálního uspokojení ve formě jít na párty se přinutit studovat a být naučený na test, který je důležitý pro budoucí studium.
Také mě zaujalo konkrétní tvrzení z knihy: „Nevíme, kým jsme, dokud neuslyšíme sami sebe vyprávět příběh svého života někomu, komu důvěřujeme.“ My sami se neslyšíme. Já osobně hodně přemýšlím o tom, co se děje v mé mysli. Pokud ale mám učinit nějaké rozhodnutí, tak chci slyšet názor dalšího člověka. Tento názor mi pomůže v tom, že druhý člověk slyší tón hlasu, jakým mluvím, jak gestikuluji a další podněty, díky kterým může věc hodnotit z jiného pohledu.
Pozornost reguluje emoce. Pokud jsme rozrušení, je dobré se zaměřit na nějaký jiný předmět. Hodně jsem si všimla, že to dělají rodiče u dětí. Pokud dítě pláče, tak se snaží jeho pozornost zaměřit na jiný předmět. V knize jsem k tomu našla teoretický podklad a ráda to vyzkouším i nějakým způsobem na své pozornosti.
Kniha mě velmi příjemně potěšila. Čekala jsem pouze doporučení, jak udržet pozornost například při práci. Líbilo se mi, jak kniha za pomocí výzkumů a dalších teoretických podkladů přinesla zajímá fakta a věci, nad kterými se budu v osobním životě muset zamyslet. Lidská mysl a s tím související pozornost je velmi složitý komplex, díky kterému ale můžeme náš život lépe prožívat.
