Proč jsem si tuto knihu vybrala?
Tuto knihu jsem v létě nejdříve využívala jako jeden z podkladů k teoretickým vychodiskům bakalářské práce. Skrze bakalářku jsem na ni i narazila a zjistila, že je doopravdy dobrým zdrojem teorie a že autorka Srpová má hojný počet knih na toto téma spolu s I.Svobodovou. Nyní v letošním zimním semestru jsem knihu využívala i ke zkouškám ze strategického řízení, ekonomie a dále digitálního marketingu. Skrze STP metodu je definován potenciání a následně cílový trh, který byl vhdný pro projekt lobby bar Veni Vidi Vici. Z těchto podkladů se dá dále vystupovat k tvorbě STDC či je využít k situační analýze spolu v propojení s finanční analýzou. Poté co se zjistí i např. skrz PESTLE faktory vnějšího prostředí dá se vytvořit SWOT analýza, která je v knize taky popsána.
V bakalářské práci jsem ji využila k celkovému obsahu podnikatelského plánu, který aktorka uvádí tento:
1. titulní list; 2. obsah; 3. úvod, účel a pozice dokumentu; 4. shrnutí; 5. popis podnikatelské příležitosti; 6. cíle firmy a vlastníků; 7. potenciální trhy; 8. analýza konkurence; 9. marketingová a obchodní strategie; 10. realizační projektový plán; 11. finanční plán; 12. hlavní předpoklady úspěšnosti projektu, rizika projektu; 13. přílohy.
Dále k popisu potencálních trhů, které autorka definuje takto:
Při realizaci podnikatelského plánu je možné dosáhnout úspěchu za předpokladu, že existuje trh se zájem o daný produkt, službu či případné inovace. V důsledku podrobné analýzy oboru a trhu je nutno očekávat existenci potenciálních trhů.
Trh lse dělí na celkový a cílový. Je nutné si určit, co je to celkový trh a na který cílový trh se chceme orientovat. Celkový trh pojímá veškeré možné využití daného produktu, proto je důležité se zaměřit na určité segmenty zákazníků. Například na skupiny zákazníků, které mají z produktu užitek, mají k němu snadný přístup, a především jsou vstřícní za daný produkt či službu zaplatit. Takto vytyčíme cílový trh a charakterizujeme jeho znaky. Čím lépe se cílový trh podaří identifikovat, tím lépe lze produkt či službu přizpůsobit potřebám zákazníků, a tak dosáhnout i většího úspěchu. Velkým pochybením poté je, když cílový trh v podnikatelském plánu není přesně definován, a proto dochází k podcenění či přecenění.
V knize je mnoho zajímavých metod například analýza rizik, finanční analýza, analýza mikookolí ve které se zkoumá odvětví, ve kterém firma působí. Zde lze například využít Porterovu analýzu pšti sil, která identifikuje síly, které působí na firmu a představují hrozby či přilěžitosti. Tuto analýzu jsem já prakticky zatím nedělala, ale věřím, že v budoucnu si ji budu moci vyzkoušet, část procesu a její výsledek jsem již v praxi v rámci Tiimi viděla právě v rámci zkoušky strategického řízení. Dále je v knize možné najít BSC (Balance Score Card), která neslouží k definování strategie nýbrž k zajištění realizovatelnosti a měřitelnosti. S touto metodou jsem již také v budoucnu pracovala, když jsem se ji snažily vytvořit na naše družstvo ve druhém ročníku.
Doporučení:
Vřele doporučuju si tuhle knihu přečíst, protože je plná metod a technik, které jsou vysoce provázané se studiem v Tiimi a byla mi přítelem poslední půlrok u většiny zkoušek i bakalářské práce. Je hodně teoretická a někdy se nečte úplně s oblibou, ale pokud člověk potřebuje dobrý teoretický základ a chce najít i praktické ukázky podnikatelský plánů, tak je to výborná kniha se kterou začít.
