Pátá disciplína

TÉMA: Literatura zahrnuje hlavní myšlenky, které bychom měli uplatňovat v praxi pro odstranění „poruch učení“,které ohrožují produktivitu a kreativitu. Organizace k osvojení nových schopností a dovedností pro uchování životaschopnosti. Mezi pět disciplín učící se organizace patří: mentální modely, osobní mistrovství, společná sdílená vize, týmové učení, systémové myšlení. 

Pětice disciplín se rozvíjí jako soubor – je totiž obtížnější integrovat nové nástroje, než je uplatňovat samostatně, jeden nezávisle na druhém (celek je více, než souhrn jeho částí).

„Podstatou učící se organizace je změna myšlení – přechod od vnímaní sama sebe jako bytosti oddělené od světa k pochopení své osobní spojitosti se světem, od vnímání problémů jako nepříjemností, k poznání, jak naše vlastní jednání vytváří problémy, které zakoušíme.“

„Učící se organizace je místo, v němž lidé nepřetržitě poznávají, jak vytvářejí svou skutečnost. A jak ji mohou měnit.“

ÚVOD:

a) Převládající systém řízení

• Stávající systém osobnost kazí. Lidé se rodí vybaveni motivací, sebeúctou, důstojností, zvídavostí a touhou se učit (schopnost radovat se z učení). NÍČIVÉ SÍLY: výhra cen, známky ve škole, červené diplomy - systém odměny a trestu
• TŘI ZDROJE UČENÍ (třínohá stolička): pěstování aspirací (osobní mistrovství, sdílená vize), rozvíjení hloubavého rozhovoru (mentální modely, dialog), poznání složitosti (systémové myšlení)
• SYSTÉM ŘÍZENÍ: krátkodobé ukazatele, hodnocení, vytyčuje cíle, řešení problémů, předvídat, kontrolovat, přiměřená soutěživost (vede k inovacím)

b) Čas protichůdných tendencí

• globální konkurence (tlaky na výkonnost a náklady), nedostatek času, vzácnější zdroje
• rozevírající se nůžky (rozdíly): majetní vs. nemajetní (Karl Marx)

c) Ohlasy z první linie

• budování procesu učící se organizace vyžaduje mnoho trpělivosti
• jak organizace fungují je důsledkem naší interakce
• kolektivní spolupráce je tím nejlepším a nejjednodušším způsobem učící se organizace

1.     KAPITOLA: „Dejte mi páku dostatečně dlouhou… a jednou rukou pohnu světem“ (Archimédés)

• učí nás – rozebírat problémy na části, a plnit tak složitější úkoly krok po kroku
• pokud chceme vidět „celkový obraz“ – snažíme se kousky pospojovat
• D. Bohm: marné úsilí, ve slepeném zrcadle čistý obraz neuvidíme
• není důležité se učit od raného věku – stačí, když se budeme učit rádi a přirozeně
• důležité: důvěřovat si, podporovat se, zajímat se, doplňovat se – společné cíle

Disciplíny učící se organizace

• podstatný význam a vzájemnou potřebu všech 5 disciplín (př. letadlo se čtyřmi technologiemi nevzletí, od té doby jej celý život vyvíjíme):
• každá z nich má důležitý dílčí rozměr pro vytváření organizací:
• vzájemná provázanost

1) OSOBNÍ MISTROVSTVÍ (duchovní základ učící se organizace, hranice 30 let – poté ztrácíme zaujatost a vášeň seberozvoje) – získání převahy nad lidmi/věcmi, přistupujeme k životu jako umělec k uměleckému dílu, daří se díky soustředění celoživotního učení, projasňovat svou vizi, soustřeďovat energii, rozvoj trpělivosti, objektivně vnímat skutečnost, upevňuje motivacik nepřetržitému poznávání, NEBÝT SPOKOJEN se sebou JE SPRÁVNÉ – nutí to STÁLÉ POSOUVÁNÍ sám sebe, celoživotní cesta vede k posunu nikoli k převaze (zušlechťovat myšlení)

2) MENTÁLNÍ MODELY – zakořeněné předpoklady, hodnoty či obrazy, jak si svět vykládáme a jak v něm jednáme („škatulkování“ – předpojatost), vyžaduje „učeníplné“ rozhovory a dotazovaní (reflexe), uvědomit si zvyky kterými jednáme, mít nadhled (vede k osobnímu mistrovství)

• Jak se změní mentální model? Uvědomění - Co to definuje - Přijmout - Fungují oba, paralelně - „Schizofrenní“, posuzujeme - Zavrhnout starý

3) SDÍLENÁ SPOLEČNÁ VIZE (=víra) – bez cílů a hodnot není možné dál růst (není kam), tvorba společné identity a společného směřování, nesmí chybět disciplína, fúze každé vize jednotlivce (střípky tvoří zrcadlo)  dynamické, mění se to

4) TÝMOVÉ UČENÍ – východiskem je DIALOG (zahodit veškeré domněnky a zahájit společné přemýšlení; dia-logos řecky znamená volný tok myšlenek; odstranit vnitřní postoje – brání učení); rychlejší růst členů, je třeba být ochoten a učit se, čím více se učím tím více pociťuji svou neznalost(„Vím, že nic nevím.“), pomáhá rozvíjet individuální zkreslené obrazy, podstata komunikace a spolupráce

• ŽRALOČÍ TLAMA:
• DIALOG – DIVERGENTNÍ MYŠLENÍ (naslouchání, pozastav., respekt, vyjádření)
• DISKUZE – KONVERGENTNÍ MYŠLENÍ (ping-pong, argumentace, shoda)
• POSTUP DIALOGU: DEFINICE PROBLÉMU – až 80% z celkového času věnovat kvalitní přípravě/definici (Výčet informací - Výběr konkrétně - Implementace - Kontrola)

5) SYSTÉMOVÉ MYŠLENÍ – při dešti se rozvodní i ostatní řeky (vzájemné ovlivnění), podnikání je také propojeno sítí a vzájemné účinky se projeví za roky, vnímat vztahy než výsledek(příklad s plněním sklenice vodou pomocí regulace toku)

• slučuje ostatní disciplíny do soudržného celku teorie a praxe
• pokud převládne Nesystémové myšlení – vizi se nemůže dařit
• umožňuje porozumět všem aspektům učící se organizace – vnímání sebe a světa
• spočívá ve změně myšlení – schopnost vnímat vztahy než lineární řetězce příčin
• schopnost vnímat procesy změny než okamžité stavy
• Co vnímáme za systémové myšlení? ZPĚTNOU VAZBU

Zákon zpětné vazby – zpětnovazební smyčky: chápání příčinností

• Posilující – motor růstu/poklesu (akce & reakce – např. chování lidí před krizí, pozitivní recenze na Váš výrobek, efekt módních trendů)
• Vyvažující – brzda pohybu (rovnováha, status quo) (např. cíleně orientované chování, princip homeostázy, nabídka & poptávka, peněžní půjčka) – cíl: dosáhnout konkurenční výhody, omezení syndromu vyhoření
• Prodlevy = narušují harmonii (při jídle pocit nasycenosti necítíme tak, jak bychom měli, to však až po dojedení / ideální teplota vody ve sprše)

Třístupňové kontinuum: stupně učení, jimiž musí člověk projít, aby zvládl projít všechny disciplíny – rozvíjení nových schopností

• SYSTÉMOVÉ ARCHETYPY: spočívá v zažité struktuře (I. meze růstu, II. přenášení břemene); Archetyp = původní vzor/model, prototyp, zjednodušené základní schéma problému, důležité pochopit strukturu systému  včasná identifikace jádra problému – slouží k diametrálnímu zjednodušení postupu:
• Meze růstu – určité hranice principu (pro zlepšení problému, se musí zhoršit)
• Eskalace – předhánění subjektů (konkurenční výhoda)
• Přenášení břemene – problém vyřešit Symptomatickým nebo Zásadním řešením:

1. Symptomatické – funguje jako náplast problémů, vrátí nás k problému
2. Zásadní – definitivní změna vzorce jednání (Řešit příčinu, nikoli následky)
3. Posilující jednání problému – podmínka – zpomalující jednání  meze, které jsou potřeba brát v potaz, poté se může situace zhoršit
4. Prodleva (mezi nimi) – inklinuje ke sklouznutí k symptom. ř.

Metanoia – „cosi jako posun a změna myšlení“, změna mentálních modelů

• dochází k tomu během učící se organizace – učíme se neustále učit
• Řekové: překročení, transcendence (mimosmyslové vnímání), probuzení sdílené intuice, obrácení, pochopení hlubšího významu slova „učení“
• „Učící se organizace“ – při spojení nastává problém – dnes používané slovo „učení“ ztratilo svůj původní význam – slovo vyvolává obrazy žáků sedících pasivně ve školních lavicích (synonymem k: „vstřebávání informací“)
• skutečným „učením“ znamená být lidskou bytostí – znovuvytváření sama sebe, schopnost dělat doposud nevyzkoušené, tvořit, vytvářet vlastní budoucnost

Otázky:

„Je možné, aby tým zapálených manažerů, v němž všichni mají IQ vyšší než 120, dosahoval kolektivního IQ 63? (Tým. Učení)

Jste dle vás již poučený člověk? – podle knihy nemůžeme nikdy říci. 

Myslíte si, že slovo „učení“ ztratilo svůj původní význam?

Co pro vás znamená zapojení sama sebe v týmu? 

Co je dle vás transcendence? 

Jsem si vědom svého mentálního modelu, který překonáváme? Čtení knih – ztráta času/přínosnost 

ZÁVĚR – ATP:

Této knize jsme, z důvodů její obsáhlosti a náročnosti, věnovali 2x TS.

Ačkoli tuto knihu řadím mezi tu náročnější literaturu, podotýkám, že Pátou disciplínu by si měl přečíst každý student zajímající se o seberozvoj a neustálé učení se (minimálně každý student Tiimi).

Dokázal jsem si z knihy odnést pojmy spojené se vzděláváním v Tiimi, a důkladný popis všech pěti disciplín (jejich vzájemnosti). Pracuji s knihou jako hlavní zdroj pro tvorbu Learning Portfolia předmětu Učící se organizace.