Pátá disciplína


3 body

Hodnocení: neohodnoceno

Přidáno: 26.01.2021

Pátá disciplína - Teorie a praxe učící se organizace   Peter M. Senge

Kniha začíná s úvahou ohledně současného převládajícího systému řízení, i když druhé vydání této knihy je 15 let staré, zažité způsoby vedení firem, organizací nebo škol stále platí. Změna tohoto systému vyžaduje hluboké znalosti: poznání systému, teorii vědění a porozumění psychologii člověka - zejména jeho vnitřní motivaci. Všechny tyto aspekty pokrývají disciplíny, o kterých tato kniha pojednává. Jsou to disciplíny učení, které umožní transformaci zažitého systému.

Obvykle se v organizaci (ale i v osobním životě) téměř nikdo hluboce nezamýšlí či polemizuje o úvahách. Pořád spěcháme nebo "hasíme požáry", které sami zakládáme. V organizaci (tím myslím jakéhokoli druhu - firmy, školy atp.) nás řídí spíše strach než láska, podporuje se "správnost" než-li zvídavost a místo učení se a seberozvoje nás drží ve škatulce a neustále kontrolojí, abychom nevybočovali z nastoleného řádu. Autor zdůrazňuje potřebu stát se učící se organizací, kde platí zcela jiné zásady a podporují blaho všech - i naší planety. To, jak je vše propojené a vše se navzájem ovlivňuje popisuje pátá disciplína - systémové myšlení.

Systémové myšlení je dovednost, která je kriticky důležitá jak pro organizace tak i pro jednotlivce. Naše obvyklé lineární myšlení a řešení problému v režimu příčina - následek nás zejména v dnešním vysoce propojeném, složitém a globalizovaném světě již není aktuální ani vhodné. Systémové myšlení znamená, že již nikdy neřekneme "za to já nemůžu, za to může systém". Porozumění, že vše souvisí se vším a naše konání s jistou prodlevou ovlivní další a další aspekty organizace či světa nás může motivovat této disciplíně porozumět. Aktéři se často zaměřují na krátkodobé cíle nebo řeší problém momentálního ohrožení bez uvědomění si "následků".

Když se snažíme o změnu, často si myslíme že jestli více zabereme tak to bude mít účinek. Není tomu tak a spíše bychom se měli soustředit na hledání "pákového účinku". Tohoto účinku dosáhneme budeme-li se se soustředit na zásadní příčiny problému než jen zasahovat v režimu symptomatické reakce.

Abychom se mohli stát učící se organizací musíme v sobě vypěstovat osobní mistrovství. Osobní mistrovství v sobě zahrnuje neustále objasňování si, co je pro mne důležité a jaká je moje vize, schopnost vidět současnou skutečnost a umění soustředění zdrojů své energie. Rozdíl mezi posláním a vizí a proč je vize tak důležitá pro mě osobně bylo momentálně velmi aktuální a nápomocné.

Intuici jsem donedávna vnímala, jako něco co vychází z našeho podvědomí - soubor náhodných myšlenek a souvislostí, které spolu doopravdy nemusí nijak souviset. Přesnější porozumění této skutečnosti jsem získala nedávno. Věřím, že intuice je opravdu důležitá a mělo by se ji dostávat více pozornosti (jako jednomu z aspektů hlubšího poznání sebe samých), ostatně i v knize autor popisuje jak je systémové myšlení vpodstatě integrace rozumu a intuice. Velké objevy, inovace či změny vychází především z intuice.

Proč často narážíme na odpor ke změně popisuje i část knihy věnující se mentálním modelům. Mentální modely máme tak hluboce zažité, že si jich stěží všímáme. Osobní uvědomění a myšlenkové dovednosti jsou klíčem k rozložení neefektivních starých mentálních modelů. Základ této disciplíny tvoří konkrétní dovednosti, které si můžeme osvojit. Bylo zajímavé zjišťovat, jak často jsem se poddávala "skokům abstrakce" (zobecněni), či v rozhodujících chvílích neodkrývala svůj "levý sloupec".

Sdílená vize je další z disciplín důležitých pro učící se organizace. Soulad osobní vize s vizí sdílenou v týmu/organizaci je poznatek, který jak by se zřejmý nezdál, mi nikdy nedocházel. Taky zajímavým poznatkem bylo to, že nikdy nemůžeme po někom chtít aby se sdílenou vizí souzněl, či si alespoň vytvořil vlastní osobní. Jediné co můžeme, je tvořit vhodné klima.

Týmové učení jako poslední popsaná disciplína se dá jednodušeji popsat nákresy v knize. Soustředění různých energií společným směrem je těžkým úkolem. Pronikavé rozmýšlení o složitých problém a vynalézavá a koordinované jednání mohou být plody při osvojení si této disciplíny. Rozdíl mezi dialogem a diskuzí a přínosy obou variant jsou také podrobně rozebrané v této části knihy. Často nám v plodné diskuzi či dialogu brání vlastní obranné rutiny nebo předpojatost. To, že bez "procvičování" nebo trénování žádný hvězdný sportovní tým či excelentní divadelní hra nevzešla je dáno jako paralela a motivace ke snažení se společně myslet jednat a učit se ... aby 1 + 1 bylo více než 2. V kolektivním myšlení je síla. Je to schopnost věci měnit a získávat nové poznatky, kterých bychom sami nikdy nedosáhli. Zde je znovu kladen důraz jak je systémové myšlení důležité i v této disciplíně. Tvořit strategie, vize nebo organizační struktury v týmu lidí vyžaduje jak schopnosti k týmovému učení tak i systémové myšlení.

Kniha "Pátá disciplína" byla za dobu, co studuju v Tiimiakatemia mnohokrát zmiňována. Absolutně jsem netušila co ty "disciplíny" vůbec znamenají a otevřela jsem ji s nulovým očekáváním. Překvapilo mě, jak je kniha o managmentu a podnikání "filozofická" a zároveň nabitá novými termíny (jazykem systémového myšlení). Myslím,

že se k ní ještě vrátím a ne jednou.



Hodnocení: neohodnoceno

Nový komentář:







Komentáře (1):



Adam Šulc - 27.01.2021 - 17:08


Super, že jsi se díky této knize seznámila s disciplínami učící se organizace. Uplatníš některé myšlenky přímo v praxi?

Nejnovější eseje:

Kategorie: Vedení

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Vedení

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Společnost

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Duchovní růst

Body: 0

03.12.2021

Kategorie: Učení

Body: 0

02.12.2021

Kategorie: Koučování

Body: 0

02.12.2021

Sleduj nás na sociálních sítích: